ČNB zvedla kvůli inflaci základní repo sazbu nejvýrazněji od roku 1997

ČNB současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 2,50 % a diskontní sazby na 0,50 %, a to také od 1. října. Další posun se očekává v listopadu.

Česká národní banka zvyšovala repo sazbu z původních 0,25 procenta v roce 2017 opakovaně, nejde tedy o její nejvyšší hodnotu v posledních letech. Té dosáhla v únoru 2020, kdy byla stanovena na 2,25 %. Poté ji banka opakovaně snížila.

Nic než inflace

Její aktuální zvýšení je ale skokové a nejrychlejší od roku 1997. Důvodem je jednoznačně rostoucí inflace.

Od základní úrokové sazby se odvíjí úročení komerčních úvěrů a mezi drobnými podnikateli zajímá například i ty, kteří musejí čelit sankcím za nezaplacené daně. Roční penále totiž činí právě repo sazba ČNB, navýšená o 14 procentních bodů.

Premiér Andrej Babiš i ministryně financí Schillerová vnímají rozhodnutí ČNB negativně. Zástupci opozice se většinou vyjadřují v tom smyslu, že ctí nezávislost České národní banky a její právo pracovat s úrokovými sazbami.

Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu, nárůst o 0,75 procentního bodu většinu z nich překvapil.

Posune se repo sazba až na 2,5 %?

„Trhy očekávaly v září zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Navýšení o 75 bodů je fundamentem pro posilování koruny v následujících týdnech,“ sděluje hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

„Trhy na horizontu 12 měsíců počítají s dalšími pěti koly zvyšování sazeb, které by mělo posunout dvoutýdenní repo sazbu až k 2,5 %. Pro kurz koruny bude ze střednědobého hlediska naprosto zásadní listopadové zasedání ČNB, kde je očekáváno další navýšení úrokových sazeb mezi 25 až 75 bazickými body. Ze současného pohledu se nejpravděpodobněji jeví navýšení sazeb v listopadu o 50 bodů,“ domnívá se analytik.

Většina analytiků se shodne na tom, že hlavním důvodem pro rychlejší zvýšení repo sazby je rychle rostoucí inflace.

Inflace v Česku: Ceny v průmyslu rostou nejrychleji za třicet let

„A nejde jen o inflaci aktuální, ale i budoucí vývoj v podobě zvyšujících se inflačních očekávání. Ve 4. čtvrtletí je totiž velmi pravděpodobné, že meziroční růst inflace bude atakovat minimálně 5 procent a výrazně nad 2 procenta bude i po větší část příštího roku,“ glosuje hlavní ekonom společnosti Akcenta Miroslav Novák.

To, že se bankovní rada rozhodla k razantnímu kroku, je podle ekonoma chvályhodné v tom smyslu, že bere velmi vážně inflační cíle a zároveň potvrzuje svoji nezávislost na vládě na poli měnové politiky. „Zároveň má však takto prudké zvýšení sazeb určitou pachuť toho, že se bankovní rada s utahováním měnové politiky o něco opozdila a nyní se to snaží narychlo dohnat,“ dodává Novák.

Ekonom: Zareagují i komerční banky

Podle partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic Petra Kymličky je zvýšení základní úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu ze strany ČNB překvapivým krokem. 

„Je nepochybné, že se to velmi rychle odrazí na úrokových sazbách komerčních bank, a tedy i na zhoršení přístupu k financování pro podniky i pro fyzické osoby. Vliv tohoto kroku na snížení tuzemské inflace však bude velmi omezený. Současná míra inflace a její růst mají totiž z větší části své důvody ve faktorech mimo Českou republiku,“ tvrdí Kymlička.

Jiná možnost nebyla, říká ekonom BHS

„Tento krok nám dává naději, že ceny v příštím roce porostou pomaleji než letos,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

ČNB svým rozhodnutím podle expertů definitivně ukončila éru levných peněz v naší zemi a začala se soustředit na boj s inflací. Vyšší úroky zřejmě skutečně povedou k posílení kurzu koruny, což zlevní dovoz. Zároveň se však zhorší podmínky pro poskytování úvěrů a také se může v budoucnu prodražit financování státního dluhu.

„Česká republika má expanzivní rozpočtovou politiku, v rámci které jsou vytvářeny rekordní schodky státních rozpočtů. To v kombinaci s expanzivní měnovou politikou vedlo k výraznému růstu cen. Jelikož změny v rozpočtové politice nejsou na obzoru, neměla ČNB jinou možnost než rázně zakročit. V opačném případě by se naše ekonomika vychylovala do nerovnovážného stavu, což by mohlo skončit hlubokou krizí,“ upozoreňuje Křeček.

Zároveň ale připouští, že vzhledem k rozdílnému nastavení úrokových sazeb v České republice a eurozóně může do naší ekonomiky proudit spekulativní kapitál.

„Vyšší úrokové sazby mohou mít negativní dopad na realizaci investic. Zvláště dění na realitním trhu tím bude výrazně ovlivněno, protože lze očekávat propad zájmu lidí o hypotéky,“ doplňuje analytik.

jap