Co přinese nový zákoník práce od roku 2021: výpočet dovolené

Zákoník práce zavádí řadu změn do vztahů firem a jejich pracovníků. O novinkách, které platí od poloviny letošních prázdnin, jsme podnikatele informovali již v zářijovém vydání časopisu Komora. Nyní představujeme změny, na které se musí podnikatelé připravit s příchodem nového roku.

Týkají se mimo jiné výpočtu dovolené, který se změní zejména pro zaměstnance ve směnných provozech s nepravidelnou pracovní dobou.

Výpočet dovolené

Základní podmínky pro vznik práva na dovolenou, včetně okruhu překážek v práci, nová právní úprava v zásadě zachovává. Stejně tak zůstává tzv. dodatková dovolená pro vymezený okruh prací. Nejdůležitější novinky jsou dvě.

1. Nově bude existovat jen jeden typ dovolené, a to dovolená za kalendářní rok, respektive její poměrná část, pokud zaměstnanec u konkrétního zaměstnavatele nepracoval celý kalendářní rok.

2. Základní zákonná výměra ve výši 4 týdnů zůstává stejná, ale její konkrétní výše bude odvozena od týdenní pracovní doby konkrétního zaměstnance. To znamená, že zaměstnanec, který má pravidelnou týdenní pracovní dobu (40 hodin týdně) a bude u svého zaměstnavatele pracovat celý kalendářní rok (52 týdnů), bude mít nárok na 160 hodin dovolené. U zaměstnanců, kteří mají pravidelnou pracovní dobu, změna v zásadě nepřinese žádný efekt. Pro ty, kteří pracují ve směnném provozu v nerovnoměrně rozvržené pracovní době, dojde k spravedlivějšímu způsobu stanovení jak nároku na dovolenou, tak i jejího čerpání.

Zaměstnanci, kteří nemají rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu a mají směny různě dlouhé (jeden den dovolené pro ně dosud představoval den směny bez ohledu na její délku, ač mohla být rozdílná i o několik hodin). Při novém výpočtu nároku na dovolené se tato nerovnost zruší, protože dovolenou budou čerpat po hodinách své původně naplánované směny na den, kdy dovolenou čerpají.

Dovolená při změně pracovního úvazku

V případě, že zaměstnanec v průběhu roku změní svůj pracovní úvazek, dojde i ke změně jeho nároku na výměru dovolené. Výpočet bude vycházet z délky stanovené pracovní doby a poměru jednotlivých období s různou délkou stanovené pracovní doby.

Dovolená v případě, že zaměstnanec neodpracoval u téhož zaměstnavatele celý kalendářní rok

Nově nárok na poměrnou část dovolené vznikne, pokud zaměstnanec pracoval u jednoho zaměstnavatele alespoň po dobu 4 týdnů (dosud musel odpracovat 60 dnů). Nárok vznikne za každý odpracovaný týden ve výši 1/52 z celkového nároku.

Jak je to s krácením dovolené

Ke krácení dovolené může nově dojít jen z důvodu neomluvené absence. Dovolená se krátí o tolik hodin, kolik hodin trvala neomluvená absence, a lze ji krátit jen v tom roce, ve kterém k neomluvené absenci došlo. Zaměstnanci, který byl v pracovním poměru k témuž zaměstnavateli po celý kalendářní rok, vždy náleží dovolená ve výši nejméně 2 týdnů. Překážky v práci již nejsou důvodem pro krácení dovolené. Buď se započítávají do výkonu práce (dočasná pracovní neschopnost, karanténa, rodičovská dovolená), nebo nezapočítávají (překážky stanovené kupř. vládními nařízeními), a tím dochází k úpravě nároku na dovolenou.

Za výkon práce se překážky uznávají jen do limitu 20násobku stanovené (respektive sjednané) týdenní pracovní doby. Zároveň platí, že zaměstnanec mimo dobu jejich trvání odpracoval alespoň 12násobek stanovené nebo sjednané kratší týdenní pracovní doby.

Lze převést dovolenou do následujícího roku?

V případě, že nárok na dovolenou je vyšší než 4 týdny (na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu) je možné umožnit zaměstnanci, aby si převedl nevyčerpanou část dovolené do roku následujícího. Zaměstnanec si nově musí u nadřízeného o převedení dovolené písemně požádat.

Výpočet nároku na dovolenou

Příklad 1: Prvního čtvrt roku zaměstnanec pracuje na plný pracovní úvazek (se stanovenou týdenní pracovní dobou 40 hodin). V tomto prvním čtvrt roce se nárok vypočte takto:

  • 40 (týdenní úvazek v hodinách) : 52 (počet týdnů v roce) x 13 (počet týdnů v prvním čtvrtletí) x 4 (počet týdnů celkového nároku na dovolenou za rok) = nárok na dovolenou za 1. čtvrtletí v délce 40 hodin, tedy 5 pracovních dnů.
  • Ve 2. až 4. čtvrtletí bude zaměstnanec pracovat na zkrácený úvazek v rozsahu 20 hodin týdně, každý den 4 hodiny. Výpočet proběhne stejně 20 : 52 x 39 x 4 = 60 hodin nároku na dovolenou za 2. až 4. čtvrtletí, při 4hodinovém pracovním dnu, tedy 15 pracovních dnů.
  • Pokud si však zaměstnanec svůj nárok z prvního čtvrtletí nevybere, zůstane mu nárok na 40 hodin dovolené, ale při rozvržení pracovní doby na 4 hodiny denně se z něj stane nárok na 10 dnů dovolené.

Příklad 2: Zaměstnanec nastoupil k novému zaměstnavateli 1. července. Pracuje s pravidelně rozvrženou pracovní dobou v plném úvazku 40 hodin týdně. V daném roce bude pracovat 26 týdnů. Celkový nárok poměrné dovolené se vypočítá takto:  

  • 26 (počet týdnů trvání pracovního poměru ke stejnému zaměstnavateli): 52 (počet týdnů v roce) x 4 (počet týdnů celkového nároku) = 2 týdny.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Kateřina Kozáková, Miroslav Beneš




• Témata: Legislativa
• Teritorium: Česká republika