Covid zvýšil zájem podniků o interim management. Najímají si externí manažery

Uplynulý rok přinesl tuzemským firmám mnoho nečekaných komplikací a s českým byznysem značně otřásl. Krize nicméně přináší nečekané příležitosti. Jinak tomu nebylo v oblasti interim managementu a krizového řízení. Zájem o služby tohoto typu během pandemie covid-19 narostl.

První vlna pandemie onemocnění covid-19 byla pro mnoho podnikatelů drtivou ranou. Na jejich činnosti se nepodepsal přímo virus, ale především vládní restrikce.

Objevila se nová neznámá hrozba, o níž byly na počátku k dispozici jen mizivé poznatky. A patrně nikdo nepředpokládal, že by krize mohla svými ekonomickými důsledky překonat hospodářskou krizi z roku 2008, respektive 2009.

„Řada podnikatelů věřila, že se bude jednat o krátkodobou výchylku, s níž se vyrovnají, pokud je jejich podnik zdravě kapitálově zajištěný. V té době všichni spíše vyčkávali, říká interim manažer pro firmy ze společnosti J.I.P Jiří Jemelka.

„Ti, jejichž hospodaření už před tím nebylo v dobré kondici, ovšem skončili paralyzováni. Poptávka po službách interim managementu nebyla výrazně zvýšená, trend byl spíše opačný. Vedení podniků se domnívalo, že s jarními měsíci se toto onemocnění, podobně jako chřipka, dá na ústup a podnikatelské aktivity se vrátí do starých dobrých kolejí konjunktury. V tom se mýlili,“ doplňuje Jemelka.

Co je interim management?

Dočasné nasazení externího manažera do organizace, která chystá zásadní změnu nebo potřebuje pomoc zvenku na zvládnutí výjimečné (krizové) situace. Původně byl využíván hlavně v krizovém řízení organizací, aktuálně například i v případě transformace podniku.

S podzimem podnikatelé procitli. Zelená pro krizové manažery

Rychlé zhoršení epidemické situace na podzim podnikatelskou a manažerskou veřejnost utvrdilo, že se v nadcházejících měsících rozhodně nenaplní optimistické scénáře, kterým věřili v létě. Už v říjnu bylo pravděpodobné, že covid-19 nepřinese jen krátkodobé zbrzdění na trzích a v rozvoji investičních aktivit.

„Byla to nová celospolečenská situace, s níž bylo třeba se smířit a jíž bylo třeba se přizpůsobit. To se odrazilo také na tom, že podnikatelé přestali důvěřovat některým rozhodnutím politiků a podpůrným programům. Procitli. A začali hledat řešení sami,“ popisuje Jiří Jemelka.

„Někteří byli nuceni utahovat opasky ještě více a propouštět. Jiní měli velké potíže se zajištěním svého podnikání, protože jim scházela zahraniční pracovní síla. Další přišli o své trhy, nebo se ukázalo, že je oblast jejich podnikání natolik ohrožena, že bude potřeba začít se orientovat na něco zcela jiného. Jiní zkrátka museli skončit. V podzimních měsících jsme pocítili po službách interim managementu radikální zvýšení poptávky. A tento trend doznívá i nyní,“ doplňuje interim manažer.

Na specialisty v oboru executive interim managementu se obracelo zejména ve třetím čtvrtletí stále více subjektů. Některé z nich již byly v tak kritické situaci, že jim nezbylo než vyhlásit insolvenci. V této fázi má firma podle Jemelky velmi omezené možnosti, jak se zotavit a šance na přežití jsou zhruba poloviční.

„Pro odborníky v oblasti interim managementu by mělo být samozřejmostí při vstupu do firmy udělat důkladnou analýzu, která jim napoví, jaké jsou šance ne úspěch nebo stabilizování podniku. Pokud je poměr rizika 30:70, už v tom vidíme potenciál. Když je šance na úspěch 80 procent, je to pro manažery jasný signál, že se mohou do své práce bez obav pustit. Vyhlídky jsou v takovém případě velmi dobré,“ komentuje Jemelka.

Řízené propouštění: Citlivé téma

Mnoho zákazníků si interim manažery najímá proto, aby nastavili procesy a ekonomická opatření, které jim pomohou přežít hubenější dobu nebo turbulentní situaci. Prevence je podle Jemelky nejlepší volbou. Stojí vždy méně a bývá méně bolestivá než insolvenční řízení s povinnou tvrdou restrukturalizací. Mnohdy se ale neobejde bez řízeného propouštění zaměstnanců.

„Není to populární, ale snižování stavů bývá nezbytné. Pokud máte možnost posadit se se zaměstnancem a probrat tuto velmi ožehavou a citlivou věc, udělejte to. Hlavní je lidskost. Dělník z výroby ani člen obchodního týmu nejsou jen položky na seznamu, jsou to především lidé. A poučky o nahraditelnosti vás nezbavují povinnosti být slušní,“ upozorňuje Jiří Jemelka.

A není to jen výraz altruismu, slušné jednání se zaměstnanci přináší potenciálně pozitiva i zaměstnavateli. „Máme dobré zkušenosti také s tím informovat je o tom, že dovolí-li to situace, rádi je přijmete zpět. Nezapomínejte na to, že byznys potřebuje lidi, kteří jsou vám nakloněni,“ podotýká manažer.

Propouštění je jedna z cest, jak dočasně snížit náklady. V jiných případech jde o to najít nové příležitosti a za tímto účelem přeorientovat zaměření podniku nebo výrobní program. I to je oblast, v níž má interim management uplatnění. Jeho posláním je otevírat zástupcům vedení firem oči k hledání příležitostí.

„Často se v praxi setkávám s podniky, které jsou dlouhodobě řízeny stejným neefektivním způsobem. Nerostou, krize jejich náladu a postavení zhoršuje. Je třeba se otevřít novým možnostem. Zhodnoťte zdroje a ptejte se, co s tím můžete udělat? Kam ještě můžete proniknout, co můžete změnit,“ radí Jemelka.

Krize matkou inovací?

Tyto základní existenciální otázky si interim manažeři kladou téměř u každé zakázky. „Odpovědi jsou někdy prostší, než byste čekali. Napovím, že je dobré se na fakta podívat z několika stran – co chtějí naši obchodní partneři, co můžeme nabídnout, jakou tomu můžeme dát formu, co chtějí koncoví zákazníci. Krize bývá matkou inovací,“ doplňuje Jiří Jemelka.

Firmy, kterým lidově řečeno dochází dech, nejvíc potřebují nový impuls. Je potřeba, aby se celá firma znovu spojila. Když se podnik nachází ve slepé uličce, všichni to nakonec začnou více méně pociťovat a morálka i celková kultura prostředí začíná upadat, což je demotivující a negativně to poznamenává efektivitu i výsledky jednotlivců.

„Pro organizaci, v níž pracujete, potřebujete alespoň trošku dýchat. Práce by vás měla bavit, měli byste v ní vidět potenciál. Pokud takový nadhled ztratí lidé ve vedení, neodvratně to zasáhne veškerý personál. Pro malou firmu to může být smrtící,“ upozorňuje Jiří Jemelka. Interim manažeři se tak podle Jemelky zaměřují i na výkonnost individuální, protože je základem výkonnosti celkové.

Další součástí postupu, jak firmě dodat nový vítr do plachet, je komunikace se všemi zainteresovanými stranami byznysu – bankami, úřady, dodavateli, odběrateli. Absence komunikace nakonec může podniku zlomit vaz. Každá firma je, pokud chce prosperovat, povinna komunikovat a na komunikaci si nechat záležet.

Shutterstock

Pandemie přinesla osobní vyčerpání šéfů

V roce 2020 a 2021 se objevilo obecně více zakázek, které si od služeb interim manažera slibovaly „záskok“ v nejvyšších patrech řízení. Není neobvyklé, že v českém prostředí se funkce výkonného či generálního ředitele sbíhají s rolí majitele. V dobách konjunktury je vše zvládnutelné bez potíží. V krizi ale může přijít tvrdá rána.

„Ani když v práci trávíte 16 hodin denně, snažíte se, nemusí se dařit. Částečně je to dáno tím, jak je majitel v roli špičky výkonného aparátu zavalen běžnou každodenní administrativou, a obyčejnými exekutivními problémy. V době pandemie těchto povinností přibývá. Příkladem mohou být dotační a podpůrné programy, které jsou jen malou záplatou na bolístkách, které podniky prožívají,“ upozorňuje Jiří Jemelka.

V těžkých dobách ale potřebujete být podle interim manažera vizionářem. Musíte najít novou perspektivu, jenže na to se často nedostává energie. Koronavirová doba je spojená s nárůstem stresu a vyčerpání a šéfové si potřebují odpočinout.

„A to je prostor pro interim manažera, který ho může zastoupit a podnik stabilizovat. Doporučuji ale šéfům podniků, aby se zamysleli, zda není čas na změnu struktury managementu, na oddělení role majitele a výkonné složky. Z našich zkušeností vyplývá, že to má celkově lepší vliv na podnik, jeho fungování i jeho směr, a nakonec i na spokojenost lidí,“ uzavírá Jiří Jemelka.




• Teritorium: Česká republika