Návrhů bylo nicméně o dvanáct procent více než v loňském lednu. V průměru za celou ČR připadlo na 10 tisíc aktivních subjektů na trhu 17 firemních bankrotů. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

V lednu bankrotů tradičně přibývá

„Počet případů bývá v rámci roku v lednu čtvrtým nejvyšším. Prosinec je z tohoto hlediska tradičně naopak nejslabším měsícem. Za posledních dvanáct měsíců, tedy od loňského února do konce ledna, soudy vyhlásily bankrot 739 obchodních společností. Oproti předchozímu období jich bylo o 45 (o 6 procent) více. Počet firemních bankrotů se meziročně zvýšil pouze v polovině krajů a dynamika počtu bankrotů se mezi kraji výrazně lišila,“ vypočítává Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Soudy za posledních dvanáct měsíců přijaly 1 175 insolvenčních návrhů. Oproti stejnému období předchozího roku je to o osm procent více. Zároveň to byl v rámci dvanáctiměsíčního období (od února do ledna) nejvyšší počet návrhů na úpadek za posledních sedm let.

V roce 2025 v Česku zbankrotovalo téměř o pětinu podnikatelů více než předloni

„Je určitým paradoxem, že k růstu počtu bankrotů společností dochází v podmínkách, kdy se ekonomická situace zlepšuje, míra inflace a nezaměstnanosti se stabilizuje, rostou mzdy a s nimi i kupní síla domácností. V závěru loňského roku se také snižoval podíl nevýkonných úvěrů podniků. Počet společností, které na trh v loňském roce vstoupily, byl nejvyšší v rámci posledních sedmi let. Počet zaniklých společností sice rovněž rostl, ale mnohem pomaleji než počet nových společností. Také v tomto případě jsou mezi kraji rozdíly,“ doplňuje Věra Kameníčková.

Polovina bankrotů v Praze

V lednu bylo nejvíce firemních bankrotů opět vyhlášeno v Praze (29), na kterou připadla více než polovina případů. Druhý nejvyšší počet firem zbankrotoval v Jihomoravském kraji (6). Tři úpadky soudy shodně vyhlásily v Jihočeském, Moravskoslezském a Středočeském kraji.

Za posledních 12 měsíců zaznamenali statistici nejvíce případů rovněž v Praze (335), dále v Jihomoravském kraji (123) a s odstupem následuje Moravskoslezský kraj (62).

V Česku přibylo třikrát více podnikatelů než v roce 2024, skončil efekt povinných datovek

Na samotnou Prahu připadlo 45 procent z celkového počtu úpadků za celou ČR. Naopak nejméně firemních bankrotů (10) bylo shodně v Karlovarském kraji a na Vysočině, což jsou regiony s nejnižším počtem aktivních subjektů na trhu. Podobná situace byla také v Pardubickém kraji, kde bylo zaznamenáno pouze jedenáct případů.

Nejvíce si pohoršil Ústecký kraj

V posledních dvanácti měsících se nejvýrazněji zvýšil počet firemních bankrotů v Ústeckém kraji, a to o 61 procent. O polovinu jich přibylo v Plzeňském kraji. Počet případů v Jihomoravském kraji narostl o 29 procent.

Naopak o třetinu ve srovnání s předchozím rokem klesl počet bankrotů v Jihočeském kraji. Ve Středočeském kraji jich ubylo 22 a v Pardubickém kraji 15 procent.

Úpadkem byly loni nejvíce ohroženy obchodní společnosti v Jihomoravském kraji, ve kterém za posledních dvanáct měsíců na 10 tisíc aktivních společností připadlo 23 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 22 soudních rozhodnutí a v Praze devatenáct.

Podniky si udržují stabilitu navzdory geopolitickým tlakům. Index stability roste

V Moravskoslezském, Olomouckém a Libereckém kraji šlo shodně o 18 případů na 10 tisíc aktivních subjektů. Nejnižší míru bankrotů vykázaly Pardubický, Jihočeský a Zlínský kraj, kde na 10 tisíc firem připadlo po devíti úpadcích.

Od loňského února do konce ledna soudy vyhlásily nejvíce bankrotů firem v oboru obchod (162), ve kterém ale také působí nejvíce registrovaných obchodních společností. Druhý nejvyšší počet úpadků byl v tomto období ve zpracovatelském průmyslu (113) a třetí nejvyšší počet ve stavebnictví (95).

Z odvětví s významným počtem firem na trhu se za posledních dvanáct měsíců počet firemních bankrotů nejvíce zvýšil v informačních a komunikačních činnostech (o 43 %). Shodně o pětinu jejich počet vzrostl v ubytování, stravování a pohostinství a ve stavebnictví. Naopak o 12 procent případů méně hlásí profesní, vědecké a technické činnosti. V dopravě a skladování zbankrotovalo o desetinu méně firem než v předchozím období.

Nejvyšší míru bankrotů v posledních 12 měsících vykázalo odvětví zásobování vodou, kde na 10 tisíc subjektů připadlo 22 bankrotů. V dopravě a skladování to bylo 21 a ve zpracovatelském průmyslu 19 případů. Nejnižší míra úpadků byla v odvětvích informační a komunikační činnosti, profesní, vědecké a technické činnosti a v ostatních činnostech. V těchto odvětvích na 10 tisíc subjektů připadlo shodně osm bankrotů.

Redakčně upravená tisková zpráva CRIF