„Průměrná reálná mzda vzrostla v 1. čtvrtletí 2025 o 3,9 %. Nominálně vzrostla o 6,7 % na 46 924 Kč. Nejmenší meziroční nárůst jsme zaznamenali v odvětví těžba a dobývání a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Tam je ovšem i tak mzdová úroveň vysoko nad celkovým průměrem,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

V 1. čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 46 924 Kč, což je o 2 943 Kč (6,7 %) více než ve stejném období roku 2024. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,7 %, reálně tak mzda vzrostla o 3,9 %. Objem mezd se zvýšil o 7,1 %, počet zaměstnanců vzrostl o 0,4 %.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2025 po očištění od sezónních vlivů 1,7 %.

„V první řadě je nepochybně pozitivní, že pokračuje solidní růst reálných mezd a obnovuje se tak kupní síla českých domácností. Je to jednak zásluhou stále slušného růstu nominálních mezd a samozřejmě i stabilizované inflace pod 3 %. V meziročním srovnání reálně mzdy rostou již páté čtvrtletí v řadě, říká Miroslav Novák,“ říká hlavní analytik Citfin.

A dodává: Jestli někde hledat negativa, tak je to slabší růst mediánové mzdy. Růst mediánu přitom zaostával za průměrem již v roce 2024. To lze interpretovat tak, že zaměstnancům s nižšími a středními příjmy rostou mzdy pomaleji než zaměstnancům s vyššími a vysokými výdělky.“

Digitalizace: Na stavební povolení se čeká i déle než rok. Co ukázal audit?

„Z regionálního hlediska nejsou patrně významné rozdíly ve vývoji průměrné mzdy, za komentář nicméně stojí lehký předstih Prahy a Jihomoravského kraje před ostatními. Ten je daný patrně právě poptávkou po pracovní síle ve službách, kde mají silné postavení velká města Praha a Brno,“ říká Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.

V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2024 zaznamenán v odvětvích činnosti v oblasti nemovitostí (12,4 %), profesní, vědecké a technické činnosti (10,9 %) a stavebnictví (10,3 %). K nejnižšímu růstu došlo v těžbě a dobývání (3,1 %) a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (3,3 %).

„Tahounem současného mzdového růstu jsou obory s vysokou přidanou hodnotou – například informační technologie, energetika či nemovitosti. Naopak pomaleji rostou mzdy v sektorech, kde produktivita stagnuje,“ míní Michal Španěl, datový analytik a manažer portálu JenPráce.cz.

Medián mezd (38 385 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 5,3 %, u mužů dosáhl 41 677 Kč, u žen byl 35 226 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 21 136 Kč a 73 611 Kč.

„Jelikož medián roste pomaleji s výjimkou jednoho kvartálu již od začátku roku 2024, rozevřely se nůžky mezi průměrnou mzdou a mzdovým mediánem na 18%. Vývoj odměňování se tedy oproti minulosti mění, stoupá poptávka po kvalifikovanější pracovní síle a v podnicích se přidává častěji selektivně než plošně,“ uvádí Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.

„Podle nejnovějších dat OECD zůstávají reálné hrubé mzdy v Česku stále pod úrovní, na které byly na začátku roku 2021. Mzdy sice rostou, ale zatím jen dohánějí ztrátu kupní síly, kterou domácnosti utrpěly v době vysoké inflace. K udržitelnému růstu bude zapotřebí nejen stabilního ekonomického prostředí, ale také vyšší produktivity práce a promyšlené mzdové politiky, zejména ve veřejném sektoru,“ komentuje Michal Španěl, datový analytik a manažer portálu JenPráce.cz.

Doplněno o komentáře ekonomů