Rozhodnutí zorganizovat národní finále padlo na Hospodářské komoře na konci léta. Poslední listopadový víkend se pak sešlo na 90 žáků a studentů z 22 oborů napříč sektory výroby, stavebnictví, dopravy, ICT i služeb v Brně, aby prokázali své dovednosti. Tak se zrodila soutěž CzechSkills 2024.

Dvacetiletý Dominik Balnar z Prahy dokončuje na soutěžním pointu složitý obrazec z keramických výřezů. Je sobota dopoledne a z keramického obkladu o rozměru zhruba 2 metrů čtverečních mu zbývá dokončit vrchní dvě řady. Už teď je ale vidět, že složitá vizualizace výškové budovy sestavená z barevných dlaždiček 15 x 15 centimetrů bude perfektní – laickým pohledem jsou spáry shodně široké a rovnoběžné.

„Otřepané přísloví ‚Dvakrát měř a jednou řež‘ tady platí doslova. Včera jsem celý den měřil a řezal,“ vzpomíná Dominik na první soutěžní den. „Dominik je nesmírně pečlivý a precizní, navíc pracuje čistě, což se také na soutěži hodnotí – pořádek na pracovišti,“ tvrdí jeho soutěžní mistr.

Česká republika přesně takovou soutěž potřebuje. Česko potřebuje podporovat soutěživost, potřebuje podporovat touhu po vítězství, profesní tah na branku, odvahu dělat nové věci v podnikání. A CzechSkills je dobrou cestou k tomuto cíli. Proto bude mít vždy moji podporu.

Ladislav Vlček, ministr průmyslu a obchodu

Původně po základní škole uvažoval Dominik Balnar o dráze truhláře, nakonec však dřevo vyměnil za keramické obklady – částečně kvůli typické náhodě. „Rekonstruovali jsme s rodiči byt a nemohli na to sehnat řemeslníky. Nakonec jsme se do toho pustili ve třech s dědou a mámou a  právě obklady mě zaujaly,“ popisuje mladý řemeslník, který dnes studuje dvouletou nástavbu a jako obkladačský mistr už pár let po vyučení dohlíží na obkladačské práce u několika velkých developerských bytových projektů v české metropoli.

V Brně soutěží o postup do evropského finále odborných dovedností EuroSkills, které proběhne v roce 2025 v Dánsku, protože si chce porovnat své dovednosti s dalšími obkladači ze starého kontinentu. A také ví, že mu případný úspěch zaručí vyšší prestiž u klientů, kteří poptávají jeho práci.

Soutěž CzechSkills je přehlídka a národní kolo soutěží odborných dovedností pořádané letos poprvé Hospodářskou komorou. Představuje kvalifikační fázi pro účast na evropském mistrovství EuroSkills. Mladí profesionálové a studenti do 25 let zde soutěží ve 40 oborech, napříč sektory, aby prokázali své schopnosti a získali možnost porovnat své dovednosti s těmi nejlepšími z celé Evropy. Hospodářská komora se jako největší střešní organizace podnikatelů, malých a středních zaměstnavatelů pořádání ujala také proto, že soutěž podporuje propagaci odborného vzdělávání v Česku a motivuje mladé lidi k dosažení profesní excelence. Do organizace CzechSkills jsou zapojeny profesní svazy a cechy, ale také firmy z celé škály oborů od stavebnictví přes IT, gastronomii, strojírenství nebo umělecká řemesla až po podporu podnikání, služby a kreativní průmysl. CzechSkills navazují na mezinárodní pravidla soutěží EuroSkills.

Frézování 3D tiskárny

Každý, kdo zažil na vlastní kůži prostředí na EuroSkills, vám zdůrazní vysokou profesionální úroveň závodníků z evropských zemí, kteří se v jednotlivých oborech umisťují „na bedně“. Prakticky v první větě se vám však zmíní především o úžasné atmosféře, která nadnárodní boje provází – o touze soutěžit a porovnávat svoje dovednosti s ostatními. A to je podle prezidenta Zdeňka Zajíčka také jeden z hlavních důvodů, proč se Hospodářská komora rozhodla přenést tuto atmosféru do českých podmínek.

„Vážíme si všech mladých lidí a jejich rozhodnutí pracovat jak v moderních, tak i tradičních oborech, které bude naše společnost vždy potřebovat a využívat. Budoucnost naší ekonomiky vždy stála, stojí a bude stát z dominantní míry na šikovných českých rukách a hlavách nejen s technickým myšlením. A k tomu, abyste tyto přednosti mohli naplno prodat, potřebujete touhu být úspěšní – touhu vyhrávat. A to všechny účastníky klání CzechSkills učí,“ popisuje prezident Zajíček leitmotiv, který po dekádách, v nichž hlavním heslem bylo „nevystrkovat hlavu z řady“, není ani po pětatřiceti letech v Česku samozřejmostí.

Jedenadvacetiletý mladý muž, který bude napřesrok v Dánsku reprezentovat Českou republiku v CNC frézování, student brněnské FSI VUT Martin Češka vybojoval postup na EuroSkills už předloni vítězstvím na mistrovství ČR v CNC frézování. Na posledním evropském finále byl už jako pozorovatel a v Brně ochotně rozdává před soutěžními pointy rozhovory televizním štábům. Působí mile, skromně, ale potřebné sebevědomí nezapře. „K soutěži jsem se dostal na popud mého učitele, který mi říkal, ať do toho jdu. Změnilo mi to život, nastartovalo kariéru a celkově mě to strašně moc posunulo,“ popisuje svoji zkušenost Martin, kterého soutěž vystřelila až na pozici aplikačního technologa.

„Abych se přiznal, jsem hodně soutěživý typ, takže jsem se připravoval několika fázemi. CNC frézování není jenom jednostranně zaměřené na to, že si něco naprogramujete – je to strašně komplexní obor. Na soutěže trénuji jak programování, tak i technologickou přípravu, nebo volbu vhodných nástrojů. Potřebujete praxi, ale i strategickou teoretickou průpravu, abyste si při přípravě soutěžního zadání vše dobře rozkalkuloval,“ říká Martin.

Má rád výzvy, a když se ho novináři ptají na jeho projekty, vypráví se zápalem, jak si na CNC obráběcím stroji aktuálně vyrábí díly pro stavbu vlastní 3D tiskárny. „Nejde o to ušetřit, vydělávám dost. Pro mě je to výzva,“ směje se.

Řemeslo, o němž doma rozhodují ženy

Vedle třinácti soutěžních oborů se v pavilonu A na brněnském výstavišti prezentovalo devět dalších ukázkových. Široké zastoupení v obou kategoriích zde měla pražská Střední odborná škola Jarov, která nabízí škálu pětadvaceti učebních oborů. A ukázková stavba kachlových kamen byla místem, u kterého se zastavil téměř každý. Mírně archaické řemeslo se návštěvníkům líbilo. Ne však tolik absolventům základních škol.

„V současné době jsou silné ročníky, takže máme i třeba patnáct kamnářů v ročníku, ale spíše je to tak kolem pěti každý rok,“ vypočítává mistr kamnář Ondřej Šplíchal. Na školy na Jarově a v Plzni, kde se v Česku kamnářství učí, nastoupí ročně tři desítky absolventů. Do Cechu kamnářů se však nakonec přidají jen dva z nich. Většina z nich dá údajně přednost rychlému výdělku a než aby po dokončení studia další rok až dva úzce spolupracovala s některým z mistrů, rozhodnou se pro snazší cestu – jdou dělat třeba kurýra. Že budou po zbytek života jezdit s dodávkou a vydělávat dvakrát méně peněz, než kolik by si mohli vydělat jako kamnáři, si prý v tu chvíli neuvědomí.

Přesto kamnářský cech o nové členy úplnou nouzi nemá. V nabídce rekvalifikačních kurzů jde totiž o bestseller, přestože rekvalifikace přijde zájemce na 50 až 80 tisíc korun. Starobylé řemeslo volí třeba právníci, lékaři, ale i manažerské profese jako řešení svého pracovního vyhoření. Ročně tak do cechu najde cestu osm až deset nových členů, kteří inspiraci nezřídka nalezli při zvelebování svých víkendových sídel.

„Nejvíce telefonických poptávek na práci máme tradičně v pátek odpoledne, kdy lidé dorazí na chatu nebo chalupu. Zájem nás těší, i když převažuje mezi veřejností představa o kamnářství v tradiční podobě, je to perspektivní a moderní obor. Každý chce mít útulno a teplo. Není úplně jednoduché spočítat kapacitu topidel, zvládnout i nové technologie a dokázat zákazníkům nabídnout správnou volbu. A divil byste se, ale doma zpravidla rozhodnou ženy,“ směje se Ondřej Šplíchal.

Uvedené příklady však ani zdaleka nevystihují plnou šíři toho, co se na CzechSkills dělo. Vedle těch tradičních oborů se soutěžilo i v moderních disciplínách, které zastupují celou škálu oborů a profesí. Na prvním ročníku CzechSkills se prezentovali mladí profesionálové z ICT, mechatroniky, průmyslu 4.0, ale také weboví návrháři a specialisté na podporu podnikání.

„CzechSkills, stejně jako EuroSkills, je unikátní v šíři dovedností, které prezentuje pod jednou střechou. Podle statistik mají dnes žáci, rodiče i široká veřejnost zpravidla konkrétní představu o náplni, činnostech a kvalifikačních požadavcích pro 10–15 profesí. Ambicí CzechSkills je nabídnout široké laické i odborné veřejnosti tento pohled prostřednictvím špičkových výkonů. V Brně to byl premiérový vzorek 22 profesí, k nimž se budou připojovat i další sektory (gastro, služby, kreativní průmysl),“ říká hlavní organizátorka akce z Komory Romana Nováčková.

A dodává: „Kombinace formátu přehlídky dovedností a profesionálních soutěží toto skvěle umožňuje. Smyslem je představit obrovskou šíři odborných dovedností, jejich význam nejen optikou současných profesí, ale zejména těch nově vznikajících. Nežijeme ve vzduchoprázdnu a potřebujeme se zaměřit také na významné aspekty technologického vývoje, budoucích dovedností a udržitelnosti. Bleskové tempo vzniku nových technologií a jejich zavádění do praxe, se promítá a bude stále rychleji promítat do poptávky a potřeb zaměstnavatelů.“

To, co mladé profesionály napříč obory asi spolehlivě spojuje, je chuť se po práci dobře bavit. Proto si také užili slavnostní vyhlášení výsledků, které v sobotní podvečer po usilovné práci odborných hodnotitelů, proběhlo v Kongresovém centru hotelu Quality a moderovala jej viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.

„Myšlenka uspořádat české národní kolo EuroSkills na komoře visela ve vzduchu řadu let. Když mě ale kolegové donutili navštívit poslední evropské finále a na vlastní kůži jsem zažil jeho elektrizující atmosféru, přesvědčili mě, že na přenesení této oslavy dovedností, znalostí a umu na národní platformu začneme reálně pracovat. Když se nám pak podařilo sehnat hlavního partnera, řekli jsme si, že to bude ještě letos. Chtěl bych všem z komory, ze škol, z cechů a svazů i firem, kteří se na hektické organizaci podíleli, poděkovat za tento mimořádný výkon. Jsme rádi a jsme hrdí na to, že se naším dlouhodobým partnerem v této soutěži stalo Letiště Praha, jež je samo o sobě symbolem našeho spojení se světem. Světem, který se našim nejšikovnějším, nejschopnějším a nejodvážnějším mladým lidem otevírá i díky CzechSkills,“ říká Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory.

CzechSkills stojí na stoprocentní podpoře a spolupráci firem, podnikatelů a profesních sdružení, kteří zajišťují odborné vedení i materiálně technické zajištění. Do přípravy v Brně se jich zapojilo více než 100.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Jan Sotona