Daňový balíček ovlivní podnikání v hazardu, pojišťovnictví nebo zemědělství

Daňové výjimky jsou v Česku dlouhodobě kritizovány pro svoji nesystémovost. Nová úprava daňové legislativy od roku 2020 jejich počet sníží.  Zároveň vzroste zdanění alkoholu a tabákových výrobků.

Do řady oborů podnikání se promítne daňový balíček, který vstoupil v platnost od 1. ledna 2020. Ministerstvo financí, které návrh připravilo, si od něj mimo jiné slibuje zvýšení ochrany veřejnosti před tabákovými výrobky, tvrdým alkoholem a hazardem. Zvyšuje totiž zdanění v těchto oblastech.

„Poslanci podpořili naši snahu zvýšit ochranu občanů před závislostmi na návykových látkách a hazardních hrách,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní resort vyslyšel dlouhodobé žádosti ze strany ministerstva zdravotnictví a národní koordinátorky pro protidrogovou politiku.

Zatímco průměrná mzda se v České republice mezi lety 2009 až 2018 zvýšila téměř o polovinu, například spotřební daň z lihu se zvýšila naposledy v roce 2010. Česká republika se přitom dlouhodobě pohybuje na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu na osobu. Alkohol pije v rizikovém množství 17 až 20 procent dospělých, tedy 1,5 až 1,7 milionu osob. Mezi dětmi a mládeží pod 18 let podle statistik patří mezi pravidelné konzumenty alkoholu  66 procent chlapců a 50 procent dívek. Česká republika má také přes 20 procent denních kuřáků a potýká se s rozrůstajícím online hazardem.

Vyšší zdanění návykových látek doporučují experti

Podle zprávy OECD z července roku 2018 byly spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice nízké. Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová považuje cenotvorbu za jedno z nejefektivnějších opatření vedoucí ke snížení dostupnosti: „Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol dlouhodobě doporučuje také OECD i WHO jako jedno ze stabilních a ověřených opatření,“ konstatovala Jarmila Vedralová.

Konzumace návykových látek má podle odborníků na závislosti nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty i samotné konzumenty a jejich rodiny. Podle odborných studií se celospolečenské náklady konzumace alkoholu vyšplhají ročně na 59 miliard korun, v případě kouření dokonce přesahují 100 miliard korun. Rostou náklady na protidrogovou politiku. Zatímco v roce 2014 se na ni vynaložilo okolo jedné miliardy korun, aktuálně tato částka představuje více než 1,6 miliardy korun a každoročně roste.

Tento krok podporují i odborníci z finanční oblasti. „Spotřební daně jsou stanoveny absolutní částkou na vyprodukovaný a prodaný litr. Dlouhá léta se nezměnily, na rozdíl od celkové cenové hladiny a mezd. Novela má tedy především valorizační účinky a jinak to udělat neumíme. Pravda, cigarety mají i procentní sazbu daně a ta se zvyšuje asi o desetinu. To ovšem není žádné drama, ostatně náklady na léčení nemocí z kouření prokazatelně rostou,“ podotýká Vlastimil Sojka, daňový poradce a jednatel společnosti Kodap.

Krabička cigaret zdraží o 13 korun

Daň na krabičku 20 kusů cigaret vzroste o zhruba 12 až 13 korun. Pro tabákové výrobky obsahuje daňový balíček přechodné období dvou měsíců, aby bylo možno dodržet šestitýdenní lhůtu pro odběr nových tabákových nálepek. Nové sazby by tak měly začít platit od 1. března 2020. Od té doby začne běžet tříměsíční lhůta pro doprodej zásob a od 1. června 2020 tak bude možno prodávat už jen cigarety s novou sazbou daně.

Součástí balíčku je také úprava sazeb daně z hazardních her. V důsledku přijatého pozměňovacího návrhu dochází u loterií k navýšení sazby z 23 procent na 35 procent, zatímco v případě ostatních hazardních zůstává sazba daně zachována. Původní návrh přitom obsahoval zvýšení sazby z 23 procent na 25 procent pro daň z kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 procent na 30 procent pro daň z loterií, bing a živých her.

Jako součást eliminace daňových výjimek obsahuje balíček také návrh na zdanění příjmů z hazardních her nad 1 milion korun. Daň z příjmů ve výši 15 procent bude dopadat na čisté výhry z hazardu převyšující uvedený limit. Za čistou výhru je přitom považován kladný rozdíl výher, bez vrácených vkladů, a sázek. „Tímto opatřením odstraňujeme další nesystémovou výjimku.  Neexistuje totiž žádný důvod proto to, aby byly příjmy z hazardu osvobozeny od daně, zatímco třeba příjmy za zaměstnání nikoliv,“ doplňuje Alena Schillerová.

Spor o zdanění rezerv pojišťoven

Velkou diskusi vyvolala úprava uznatelnosti rezerv pojišťoven. Již programové prohlášení vlády uvádí, že daňově uznatelné technické rezervy budou nově vázány na pravidla obsažená v evropské směrnici Solvency II. Tento systém je odolnější vůči případnému nadhodnocování ze strany pojišťoven, protože  výši takto stanovených technických rezerv může pojišťovna ovlivňovat výrazně méně než u předešlého postupu. Ten vycházel ze zákona o účetnictví.

Cílem je podle ministerstva financí kalkulovat výši technických rezerv pojišťoven pro účely zákona o daních z příjmů podle objektivnějších pravidel. „Dáváme tím do pořádku jedno vylobbované privilegium. Dnes mají pojišťovny určitou volnost v tom, jakou metodu si zvolí při vytváření daňově uznatelných rezerv a o kolik si tak sníží základ daně v určitém období. To jim dává prostor k daňové optimalizaci skrze odkládání zdanění, který nemá žádný jiný sektor. Odstraněním této nesystémové ‚sektorové daňové výjimky‘ pojišťovny přiblížíme podmínkám, ve kterých podnikají ostatní korporace z jiných odvětví naší ekonomiky,“ vysvětluje Alena Schillerová.

Proti úpravě protestovaly pojišťovny, výhrady k ní měli i účetní. „Očekávaný jednorázový příjem státního rozpočtu ve výši zhruba 10 miliard korun v roce 2021 bude tvrdě zaplacen v budoucnu. Zaplatí za něj především pojištěnci, nikoli majitelé pojišťoven,“ varuje Vlastimil Sojka. Podle něj se dosud tuzemské pojišťovny snažily udržovat vyšší rezervy na budoucí plnění, než je doporučené minimum podle doporučených evropských pravidel Solvency II. Tato pravidla od začátku považovala Česká národní banka za nedostatečná a v zájmu stability pojišťovacího sektoru doporučovala tvorbu vyšších rezerv.

Pojišťovny: nemůžeme mít stejná pravidla

„Jestliže nyní stát říká, že mají být rezervy na budoucí pojistná plnění do značné míry sníženy odvodem daně z příjmů, vlastníky pojišťoven tak nepřímo vybízí k tomu, aby si raději vyplatili všechny zisky a nechali rezervy na úplném minimu,“ dodává Vlastimil Sojka.

„Jestliže nyní stát říká, že mají být rezervy na budoucí pojistná plnění do značné míry sníženy odvodem daně z příjmů, vlastníky pojišťoven tak nepřímo vybízí k tomu, aby si raději vyplatili všechny zisky a nechali rezervy na úplném minimu,“ dodává Vlastimil Sojka.

Pojišťovny se také brání výrokům o tom, že si prolobovaly výjimku. „Pojišťovny nemají a ani nemohou mít pro tvorbu rezerv stejná pravidla, jako ostatní podnikatelské subjekty, protože se jedná o závazky vůči jejich klientům, nikoliv odložené peníze, jak je tomu u ostatních podnikatelů,“ konstatoval výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek a navázal: „Nová pravidla u životního pojištění dokonce budou znamenat předem zdanění budoucích zisků, kterých pojišťovna ani nemusí dosáhnout. Podobné pravidlo neplatí v žádném jiném podnikání.“

Podle ministerstva financí se ale nejedná se o nové zdanění technických rezerv pojišťoven, ale pouze o změnu metody stanovení výše jejich daňové uznatelnosti, a to objektivnějším způsobem. Účinnost této změny by měla nastat v roce 2020 a související fiskální efekt se poprvé projeví až v roce 2021, přičemž návrh počítá s rozložením dopadu této změny až do roku 2022. Protože záměr byl známý od roku 2018, měly podle resortu pojišťovny na přípravu čtyři roky.

Pojišťovny přesto se změnou nesouhlasí. „Pokud by nastaly v budoucnu velké přírodní katastrofy, jako byly povodně v roce 2002, pojišťovny budou muset na nastalé škody vytvářet rezervy. Důsledkem nových pravidel by tedy bylo, že část takových rezerv v řádu desítek miliard stát nově zdaní a vydělá tak na neštěstí svých občanů,“ varuje Jan Matoušek. 

Krajinné prvky nebudou pod tlakem

Daňový balíček se promítne také do podnikání zemědělců. Přináší upřesnění podmínek osvobození pozemků s vybranými krajinnými prvky formou změny v oblasti daně z nemovitých věcí. Změna spočívá v přesnějším vymezení krajinných prvků, které budou podléhat osvobození od daně z nemovitých věcí.

Osvobozeny tak budou skupiny dřevin, stromořadí, travnaté údolnice, meze, příkopy, mokřady, pokud bude tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků. Bude stanovena přechodná doba do konce roku 2021, ve které bude aplikován i stávající rozsah osvobození dle zákona o dani z nemovitých věcí. Poplatníci tak budou mít dva roky na to, aby si nechali krajinné prvky, které se nacházejí na jejich pozemcích, zapsat do evidence ekologicky významných prvků.

Zachováno bude rovněž osvobození pozemků, na nichž se nachází ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně. Cílem podle ministerstva financí je, aby krajinné prvky, které zadržují vodu v krajině, nemohly být za žádných okolností daňově znevýhodňovány. Dosud totiž zemědělci podobné krajinné prvky rozorávaly, protože jejich zdanění je nutilo k ekonomickému využívání těchto ploch.

Poslední výrazná změna se týká zákona o daních z příjmů, který se doplňuje o přechodné ustanovení, jímž se odstraňuje nekoncepční výjimka ze zdanění úrokových příjmů plynoucích z takzvaných korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013.

Ministerstvo chystá elektronické daně

Další část daňového balíčku zatím prochází procesem schvalování. Vláda v roce 2019 schválila novelu daňového řádu z dílny Ministerstva financí, která přináší rozsáhlou modernizaci, zjednodušení a elektronizaci daní. Stěžejní součástí této novely je legislativní ukotvení online finančního úřadu, díky kterému si firmy a podnikatelé vyřeší své daňové povinnosti jednoduše z pohodlí domova nebo kanceláře. Novela dále umožní částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednoduší kontrolní postupy, sníží daňové pokuty a úroky a podpoří elektronickou komunikaci s finančním úřadem.

Další část daňového balíčku zatím prochází procesem schvalování. Vláda v roce 2019 schválila novelu daňového řádu z dílny Ministerstva financí, která přináší rozsáhlou modernizaci, zjednodušení a elektronizaci daní. Stěžejní součástí této novely je legislativní ukotvení online finančního úřadu, díky kterému si firmy a podnikatelé vyřeší své daňové povinnosti jednoduše z pohodlí domova nebo kanceláře. Novela dále umožní částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednoduší kontrolní postupy, sníží daňové pokuty a úroky a podpoří elektronickou komunikaci s finančním úřadem.

„Mojí prioritou číslo jedna je spuštění online finančního úřadu, aby každý mohl vyřešit své daňové záležitosti rychle a pohodlně přes internet. Nečekám, že díky němu hned lidé začnou rádi platit daně, ale chceme jim alespoň tuto povinnost co nejvíce usnadnit. Díky online finančnímu úřadu a této novele, která je jeho základovým stavebním kamenem, budou nekonečné fronty na finančním úřadě a pobíhání z patra do patra už brzy jen nepříjemnou vzpomínkou,“ říká Alena Schillerová.

Zákonná podoba online finančního úřadu neboli portálu Moje daně spočívá v rozšíření již existující daňové informační schránky (DIS), kterou dnes využívá jen malá část poplatníků. Systém bude podobný internetovému bankovnictví a jeho uživatelé budou mít lepší přehled o svých daňových povinnostech. Poplatníkům bude nově nabízet možnost předvyplnění daňového přiznání údaji, jimiž finanční úřad disponuje z dřívějších daňových řízení, bude poskytovat další informace o historii poplatníka a současně rozšíří možnost podání daňových přiznání přes internet.

„Online finanční úřad nabídne svým uživatelům takové funkcionality, jako automatické vyplňování daňových formulářů, osobní daňový kalendář na míru nebo jednoduchý přístup bez zdlouhavých autorizací. Vyplnění a odeslání daňových přiznání bude mnohem snadnější právě díky automatickému předvyplňování, které za uživatele samo vyplní maximálně možný počet údajů,“ upřesňuje Alena Schillerová.

Přístup přes e-občanku

V rámci příprav technického řešení klade resort velký důraz na nejvyšší úroveň zabezpečení osobních údajů. K přístupům do portálu Moje daně a autorizaci podání bude uživatel dle vlastní volby využívat například e-občanku, přihlašovací údaje do systému datových schránek či údaje přidělené finančním úřadem. Portál bude provozován na doméně www.mojedane.cz. Ministerstvo financí počítá se spuštěním první verze ve 4. čtvrtletí roku 2020.

Cílem novely je také motivovat poplatníky k tomu, aby možnost elektronické komunikace s finančním úřadem využívali co nejvíce. Těm, kteří podají daňové přiznání elektronicky, bude prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o jeden měsíc. V případě elektronické žádosti získá poplatník také benefit v podobě dřívějšího vrácení přeplatku na dani. Nedílnou součástí novely je zrušení povinnosti podávat daňová přiznání elektronicky pro poplatníky, kteří si dobrovolně zřídili datovou schránku.

„Daňové poplatníky považujeme za klienty, a proto se je snažíme motivovat prostřednictvím benefitů namísto sankcí. Kromě atraktivního uživatelského rozhraní tak používáním on-line finančního úřadu získají i další výhody, jako je více času a méně čekání na daňové přeplatky,“ vypočítává výhody proklientského daňového balíčku ministryně financí.

Rychlejší vracení odpočtů

Další klíčovou změnou v novele je zavedení zálohy na daňový odpočet, která umožní dřívější vrácení části nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty. Navrhovaná úprava má zamezit situaci, kdy správce daně zadržuje daňovému subjektu nadměrný odpočet v celé výši, přestože prověřuje pouze jeho nepatrnou část. V praxi se může jednat například o společnosti exportující své zboží do zahraničí.

Další klíčovou změnou v novele je zavedení zálohy na daňový odpočet, která umožní dřívější vrácení části nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty. Navrhovaná úprava má zamezit situaci, kdy správce daně zadržuje daňovému subjektu nadměrný odpočet v celé výši, přestože prověřuje pouze jeho nepatrnou část. V praxi se může jednat například o společnosti exportující své zboží do zahraničí.

„Zatímco nyní musejí plátci DPH čekat na vyplacení mnohamilionových nadměrných odpočtů často i celé měsíce, i když finanční úřad prověřuje třeba jen jejich malou část, nově jim bude neprověřovaná část nadměrného odpočtu vrácena formou zálohy, s níž pak budou moci bez omezení disponovat. Zlepší se jim tak podmínky pro řízení cash-flow a zároveň se posílí jejich právní i podnikatelská jistota. Jde o změnu, po níž podnikatelská i odborná veřejnost volá již několik let,“ vysvětluje ministryně Schillerová.

Kromě výrazného zjednodušení navíc novela přichází i se zlepšením postavení poplatníka v rámci řízení vedeného finančním úřadem. Návrh obsahuje komplexní revizi úroků a snižuje úroky z prodlení se zaplacením daně. Tzv. reparační úrok se snižuje na úroveň podle občanského zákoníku. Z nynějších 16 % bude úrok z prodlení snížen o 6 procentních bodů na 10 %. Analogicky dojde ke snížení úroku z posečkané částky na polovinu.

Účinnost novely daňového řádu se bude odvíjet od průběhu legislativního procesu a je navržena k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce, který bude následovat po dni jejího vyhlášení ve Sbírce zákonů. Předpokládaný termín nabytí účinnosti je 1. května či 1. června roku 2020.

Dalibor Dostál

Pravidelné novinky e-mailem