Deficit státního rozpočtu za tři čtvrtletí přesáhl 326 miliard

Státní rozpočet je na konci září 2021 ve schodku 326,3 miliardy korun. Deficit na celý letošní rok byl loni naplánovaný na 320 miliard (nakonec schválený se saldem půl bilionu), ekonomové odhadovali, že se rozdíl mezi výdaji a příjmy vyšplhá zhruba na 400 miliard korun.

Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit ze tři kvartály roku 2021 325 miliard korun, informovalo ministerstvo financí.

„Protiepidemická opatření uplatňovaná především v prvním čtvrtletí tohoto roku negativně dopadala na daňové výnosy státního rozpočtu. Jejich pokles je navíc prohlubován snížením zdanění práce, kapitálu či majetku, a dále změnou rozpočtového určení daní ve prospěch územních rozpočtů,“ uvedl mluvčí rezortu Zdeněk Vojtěch.

Více se vybírá na sociálním pojištění, na daních nikoli

Příjmy státního rozpočtu se na konci září mírně zvýšily a zaznamenaly oproti předchozímu měsíci nárůst o 2 procenta (+20,8 miliard korun). Nejvíc k němu přispěl výběr pojistného na sociální zabezpečení (+12,0 procent). Prohlubování schodku bylo nicméně rychlejší než v červnu, červenci a srpnu.

Daňové příjmy bez pojistného ještě na konci července meziročně rostly o 0,8 %. Jejich aktuální pokles o 2,2 % (-11,6 miliardy) ovlivnila podle vlády také opatření, která v loňském roce posunula splatnosti některých daní a jež vedla k mimořádnému inkasu v srpnu 2020.

Na daňové příjmy státního rozpočtu výrazně dopadá nová úprava rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů, která snížila inkaso státního rozpočtu o 19,5 miliardy.

Den daňové svobody. Kdy Češi přestávají vydělávat na stát?

Na daních z příjmů fyzických osob (od plátců) se od ledna do září 2021 vybralo o 34 miliard méně než ve stejném období loňského roku, což je zhruba 36 procent. Inkaso negativně ovlivnily zvýšení slevy na poplatníka, snížení základu daně a také kompenzační bonus.

Na daních z příjmů právnických osob a fyzických osob placené poplatníky pak stát vybral o 24,2 respektive o 1,7 miliardy korun více než ve stejném období loni.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce přímo dotčeny pouze zákonem o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Meziročně vybral stát zhruba o 47 miliard více. Loni bylo ovšem v době pandemické krize zrušeno placení minimálních záloh na zdravotní i sociální pojištění.

Inkaso spotřební daně ovlivnil i slabý cestovní ruch

Inkaso daně z přidané hodnoty (oproti loňsku +2,3 %, +4,8 mld. Kč) bylo kromě změny rozpočtového určení daní tlumeno nižšími sazbami daně na stravovací a další služby a zboží, účinnými od května a července 2020, stejně jako restriktivními opatřeními proti šíření epidemie.

Na spotřebních daních letos stát vybral méně než loni. U tabákových výrobků mělo na pokles vliv především omezení přeshraničních nákupů a u alkoholu uzavřené restaurace a slabý cestovní ruch.

Podrobnosti o struktuře deficitu (příjmy a výdaje SR) najdete na stránkách Ministerstva financí

„Měsíční tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo dle údajů ministerstva financí v září nejvyšší od května, když celkový letošní schodek překročil úroveň 300 miliard korun. Státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek, mírně přesahující 400 miliard korun. Ministerstvo financí si v prvním letošním pololetí bezproblémově zajistilo většinu celoroční výpůjční potřeby, což zčásti vysvětluje poměrně výrazný nárůst schodku během letošního jara a pravděpodobné další zrychlení prohlubování deficitu k samému konci letoška,“ říká ekonom s člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. 

Veřejný dluh ČR dosahoval ve druhém letošním čtvrtletí úrovně 42,7 procenta hrubého domácího produktu, vyplývá z údajů ČSÚ. To představuje nárůst o více než deset procentních bodů v porovnání s druhým čtvrtletím roku 2019.

„Takový vzestup zadlužení je mimořádný. Vzhledem k pandemickým okolnostem však opodstatnitelný a v mezinárodním kontextu nijak vybočující. Česko naopak stále těží z toho, že vstupní úroveň jeho veřejného zadlužení při propuknutí pandemie byla jedna z nejnižších v celém ekonomicky vyspělém světě. Z výhody příhodných vstupních podmínek však nepůjde žít věčně,“ upozorňuje Kovanda.

Podle ekonoma je třeba co nejdříve předložit věrohodnou strategii dlouhodobého ozdravování tuzemských veřejných financí. „Tu si ale prakticky nelze představit bez plánu podstatného navyšování daňové zátěže obyvatel a podniků v ČR. Dočkáme se jí tedy až po blížících se volbách. Je v dlouhodobém zájmu české veřejnosti, aby se tak stalo co možná nejdříve a aby šlo o promyšlenou koncepci, na níž panuje obecnější shoda a kterou další politická reprezentace neshodí ze stolu,“ dodává ekonom.   

S využitím tiskové zprávy MF ČR




• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění
• Teritorium: Česká republika