Digitalizace českých firem zrychluje. V některých oborech jsou na špičce

Počet tuzemských firem, které v nedávné době investovaly do své digitalizace, se za posledních pět let  dvojnásobil. I když celkově Česko za vyspělými zeměmi zaostává, například ve stavebnictví nebo virtuální realitě patří v Evropě mezi premianty.

Počet českých firem, které nepůsobí v oblasti technologií a zároveň se pustily do digitalizace, se loni pohyboval kolem 15procent. To je téměř dvakrát tolik než před pěti lety. Celosvětově je tento posun ještě větší. Zatímco v roce 2010 investovalo do implementace digitálních technologií 4 procenta netechnologických společností, v loňském roce už se jednalo o více než 22 procent. Jejich počet tak vrostl více než pětkrát.

Hodnota světových společností, které investovaly do digitálních technologií, se přitom zvýšila o 7 až 21 procent a každým rokem vzrůstá až o 12 procent, celkové příjmy pak o 3 až 9 procent. Z dat  Harvardovy Univerzity pak vyplývá, že investice do digitalizace dosáhnou v roce 2022 celosvětově téměř dvou bilionů dolarů. Za pět let by se tak investice měly zvednout o 16,7 procent.

Celosvětový vzestupný trend kopíruje také Česká republika, tento proces je však u nás pomalejší. „Digitalizace ve smyslu ochoty inovovat u nás probíhá pomaleji než v zahraničí. Firmy ji totiž chápou jen jako nutné zlo. Tím se od zahraničí hodně lišíme. Firmy, které si včas uvědomily tlak na digitalizaci, mají výhodu. U nás v současné době digitalizuje asi jen 15 procent středně velkých společností, a dokonce méně než 10 procent korporátů, přičemž je k tomu většinou nutí samotný trh nebo konkurence,“ říká spoluzakladatel inovačního studia Pixelmate Matyáš Mandík

Nejvíce zaostávají dopravci

Nejblíže k zavádění nových technologii mají podle něj pochopitelně startupy. „Z korporátů se nejvíce digitalizuje v bankovním a finančním odvětví, naopak nejvíce zaostávají přepravní firmy a gastro. Z naší zkušenosti také vyplynulo, že malé firmy z výrobních oborů nebo dopravní společnosti si neuvědomují, že potřeba digitalizovat se vztahuje také na ně,” dodává Matyáš Mandík.

Vytautas Kielaitis / Shutterstock.com

Podle odborníků bude v příštím roce celosvětově 30 procent firem vyčleňovat 10 procent z příjmů pro naplňování své digitální strategie. V Česku to bude zhruba poloviční počet firem. „Na otázku financování digitalizace není možné pohlížet v úrovni celkové investice. Je třeba si uvědomit, kolik peněz je potřeba na to, aby firma mohla například začít vydělávat v onlinu, a spočítat si profitabilitu takového kroku,“ podotýká Matyáš Mandík.

Potvrzují to i jeho konkrétní zkušenosti se známou sportovní značkou, která se předtím dvě desítky let online prostředím nezabývala. „Když jsme této firmě automatizovali proces pro objednávání zboží od velkoodběratelů, hned po prvním měsíci jsme podíl online aktivit na celkových tržbách zvedli ze 4 procent na 17 procent a od té doby číslo neustále roste. U velkoodběratelů jsme zvedli nákupy o 6 procent, což považuji za vynikající číslo,” vypočítává Matyáš Mandík.

Stavaři na špičce

Mezi obory, kde je Česko na evropské špičce, patří stavebnictví. Další postup v této oblasti přitom může firmám ušetřit miliardy korun. Navíc pro ně bude často nutností. Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek nad 150 milionů v českém stavebnictví povinně využívána takzvaná metoda BIM, která zahrnuje digitální informační model stavby i celého jejího životního cyklu.

Podle studie poradenské společnosti PwC, jež vychází z praxe používané například ve Velké Británii, přinese BIM jen v projekční a stavební fázi úspory kolem pěti procent. Při 450 miliardách, které podle ministerstva průmyslu a obchodu českým stavebnictvím ročně protečou, tak má BIM potenciál ušetřit až 23 miliard korun každý rok. Kromě finančních úspor se ale díky digitalizaci zvýší také kvalita staveb a tím pádem i komfort jejich uživatelů. I díky pokročilému stádiu příprav na povinné zavedení BIM nyní Česko patří v digitalizaci stavebnictví k evropské špičce.

Metoda BIM mimo jiné vyžaduje vznik takzvaného digitálního dvojčete stavby. Investor, dodavatelé i úřady povolující stavbu tak mohou kdykoli pracovat s digitálním modelem vznikající nebo již postavené stavby. U projektu půjde vytvářet různé varianty objektů. Architekt například uvidí, co udělá snížení tloušťky stěn o dva centimetry se statikou budovy, ale také jak se projeví na úsporách materiálu při výstavbě, kolik dnů se na stavbě ušetří a nakolik odlišné budou po celou dobu životnosti budovy hlukové podmínky nebo náklady na vytápění.

Věrný model reality

V současnosti se Česko nachází zhruba v polovině období, které má sloužit k hladkému přechodu na metodu BIM, a tím i do digitálního věku ve stavebnictví. Koordinací aktivit bylo vládou pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu, které pro odbornou spolupráci založilo při České agentuře pro standardizaci odbor Koncepce BIM. Díky tomu dnes patří Česko do evropské špičky v oblasti přípravy standardů a metodik pro systémové použití metody BIM.

Na rozdíl od papírových nákresů, které se během procesu vzniku budovy mnohdy výrazně odchýlí od reality, je s použitím metody BIM vždy k dispozici reálná podoba stavby. Nejde přitom jen o běžný 3D model, ale také o jeho doplnění o rozměr času, nákladů a především další negrafické vlastnosti všech prvků stavby, tedy vazby, které do běžného papírového nákresu vložit nelze V souvislosti s BIM se tak často hovoří o modelování hned v několika rozměrech.

Metoda BIM tak umožňuje nejen vymodelovat stavbu a umístit ji do prostoru, ale zároveň propojit všechny použité technologie a další součásti do jediného celku se stavbou, stejně jako je tomu v realitě. Díky tomu je možné modelovat například funkčnost vytápění, klimatizace či dalších systémů. Stejně tak lze přímo v modelu zasadit stavbu i do okolního prostředí. Je tak možné snadno zohlednit kupříkladu množství slunečního svitu dopadajícího zvenku na jednotlivé stěny, obvyklý směr větru a jeho vliv na použité materiály a mnoho dalších vnějších i vnitřních vlivů. I proto přináší využití metody BIM významné úspory nejen během projektování a stavby samotné, ale v celém jejím životním cyklu.

Náklady nižší o 5 procent

„Zavedení metody BIM sníží náklady na pořizování i rekonstrukce budov a zlevní i jejich provoz. Neméně důležitý je ale fakt, že v konečném důsledku přispěje také k vyšší kvalitě staveb a jejich delší životnosti,“ říká Jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce BIM v České agentuře pro standardizaci.

Potvrzuje to také studie poradenské společnosti PwC, která analyzovala dva komplexy veřejných budov v Londýně. Výsledky analýzy ukázaly, že s využitím metody BIM se u nich v porovnání s dosud obvyklými postupy podařilo snížit náklady až o pět procent. To v součtu představovalo přibližně půl milionu britských liber. Nejvýraznější úspora se přitom ukázala v provozních nákladech – v obou případech se díky optimalizaci všech systémů již při projektování a výstavbě samotné ušetřila více než dvacetina všech nákladů na budoucí provoz.

Metoda BIM není jediným digitálním postupem, který se ve stavebnictví využívá. Například společnost Panattoni Europe při přípravách a především prezentaci svého plánovaného Panattoni Pilsen Digital Parku na Borských polích v Plzni využívá virtuální reality.

„V tradiční průmyslové lokalitě na Borských terasách v Plzni chceme využít rozsáhlý brownfield po části bývalého areálu Škody Plzeň a ve spolupráci s akademickými institucemi vybudovat jedinečnou infrastrukturu vzoru 4.0, která pomůže městu posunout se od průmyslu 2.0 a 3.0 k moderním provozům a inovačním centrům,“ řekl Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni Europe pro ČR a Slovensko. Virtuální prohlídka tak ušetřila dlouhé prezentace a vysvětlování. Návštěvníkům stačilo pouze nasadit si brýle pro virtuální realitu.

Největší v Evropě

Digitální technologie se uplatní také v rámci budoucího fungování areálu. Ten je koncipován tak, aby umožnil implementaci prvků Průmyslu 4.0 s vysokou úrovní automatizace a robotizace. Předpokládá využívání kyberneticko-fyzikálních a robotických systémů, realizaci provozů z oblasti výzkumu a vývoje a i výrobu koncových produktů. Cílem je také vytvořit vysoce kvalifikovaná pracovní místa pro absolventy vysokých škol v Plzni. Investice do parku o rozloze zhruba 28 hektarů jsou přibližně 2 miliardy.

Technologie virtuální reality dnes umožňuje vstoupit do prostředí, které existuje pouze v digitální formě. Pražská laboratoř virtuální reality českého start-upu Virtuplex je přitom největší v celé Evropě a díky unikátní technologii umožňuje pohybovat se ve virtuální realitě naprosto volně na obrovské ploše o rozloze až 600 metrů čtverečních.  Současně se ve virtuálním prostředí může pohybovat celá skupina osob a sdílet své zážitky.

Čidla přibývají i na polích

Digitalizace se stále více prosazuje také v zemědělství. Na každé dvacáté české farmě hlídají sklizenou úrodu senzory, které poznají možná rizika dříve než zkušený zemědělec. Zachránily tak před škůdci úrodu za desítky milionů korun.

Například obilí se jednoduše hlídá pomocí takzvaných tyčových sond, zavedených přímo do nitra skladovaného obilí v sýpkách nebo halách. Sondy mají délku několika metrů a dokážou v intervalu několika minut hlídat teplotu a vlhkost. Že s obilím není něco v pořádku a vzniká například riziko výskytu plísní, se tak farmář dozví okamžitě v digitální aplikaci. Senzory jsou schopny na základě výkyvů v teplotě a vlhkosti předpovědět také riziko dalších druhů škůdců v jednotlivých vrstvách.

Podobně je možné hlídat také ovoce. Citlivá ethylenová čidla dají vědět zemědělci okamžitě, když začne probíhat kvasný proces, a umožní včas reagovat. Díky přesným datům tak zemědělci dokážou předcházet naprosté většině ztrát.

České zemědělství je, co se týče dostupnosti moderních technologií, na špičce. Potvrdil to nedávný průzkum Asociace malých a středních podniků. Většina technologií není investičně náročná a dokáže fungovat samostatně, bez nutnosti složitých hardwarových příprav. Senzorovou síť si tedy může zemědělec vybudovat během několika dnů. I z toho důvodu se senzorové technologie pro sledování sklizně objevují stále častěji. A netýká se to jen velkých zemědělských provozů, spoléhají se na ně i drobní zemědělci, sadaři nebo vinaři.

„Motivace je pro zemědělce jednoduchá. Úroda za poslední roky nebyla nejlepší a každá ztráta způsobená škůdci při skladování je ekonomicky znát. Souhrnně všem zemědělcům hlídání skladované úrody pomocí senzorů zachrání plodiny za desítky milionů korun,“ uvádí Jiří Musil, výkonný ředitel startupu Agdata. „Jasná návratnost investice a jednoduchá aplikace proto dělá ze senzorů ve skladech jednu z nejrozšířenějších technologií,“ dodává Jiří Musil. Podle něj tyto technologie používá již 5 procent všech zemědělských provozů.

Dalibor Dostál

Pravidelné novinky e-mailem