Digitalizace stavebnictví v Česku vázne. Firmám by přitom pomohla šetřit

Také stavebnictví se v posledních letech potýká s nedostatkem zaměstnanců. Technologie, které by podnikům z oboru pomohly šetřit pracovní síly, se přitom v Česku prosazují jen velmi pomalu. Stavaři se moderním metodám zatím vyhýbají.

Úspory materiálu i pracovních sil mohla již několik let českému stavebnictví přinášet digitalizace oboru. Tuzemské firmy se však zatím do inovací v této oblasti příliš nehrnou, snaží se jim spíše vyhýbat. Příkladem je velmi pomalý nástup takzvané metody BIM, neboli informačního modelování staveb. Ta zahrnuje proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během jejího životního cyklu. Zjednodušeně řečeno vytváří takzvané digitální dvojče stavby, díky kterému mohou projektanti, úředníci i investoři kdykoli pracovat s digitálním modelem vznikající nebo již realizované budovy.

Přestože se o této metodě mluví již řadu let, podle odborníků ani v současnosti nevzniká v této digitální platformě více než desítka tuzemských stavebních projektů. A to ještě díky výraznému přispění státních institucí. „Za implementaci metody je odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu, se kterým Svaz podnikatelů ve stavebnictví úzce spolupracuje. Velmi aktivní je v tomto procesu resort Ministerstva dopravy jako největší veřejný zadavatel, neboť výstavba dopravní infrastruktury má v porovnání s pozemním stavitelstvím určitá specifika. Aktuálně se metoda BIM a metodiky určené k jejímu využití v rámci resortu dopravy testují u pilotních projektů Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic. V procesu je deset staveb v různém stupni přípravy,“ říká Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Další krok k většímu rozšíření má přijít až v roce 2022, kdy budou muset veřejní investoři u všech zakázek v objemu nad 150 milionů korun metodu BIM využívat.

Nepopulární náklady

Stavební firmy se jinak této metodě vyhýbají kvůli jejím nákladům spojeným se softwarem. Také se bojí kyberkriminality a odcizení dat. „Metoda BIM zatím není zákonnou povinností, ale projektování v ní je pouze na uvážení investora. Stále se jedná o relativně mladou disciplínu a u zákazníků nemusí být tak velké povědomí o všech jejích přínosech. Na úrovni státu, který se aktivně na zavedení metodiky podílí, je ale situace jiná. I to může být důvodem, proč jsou projekty v BIM populární u veřejných zakázek,“ vysvětluje Michal Vacek, ředitel společnosti CEEC Research.

V porovnání se segmenty, jako je například výrobní průmysl, je stavebnictví v digitálních technologiích pozadu. Staré postupy při realizaci staveb přitom nedokáží často efektivně reagovat na všechny změny, s nimiž se může projekt setkat. „Největším přínos je v následném provozu a údržbě budovy, který BIM značně zjednodušuje a zpřehledňuje. I samotné uchování projektu v elektronické podobě je přínosem v mnoha ohledech,“ dodává Michal Vacek.

Metoda BIM rovněž napomáhá snadněji dostát legislativním požadavkům na konstrukce budov. Například stavebniny DEK, které patří v používání digitálních technologií k tuzemské špičce, mají vlastní digitální banku produktů a konstrukcí včetně katalogu již v systému BIM. „Stavební knihovna DEK obsahuje velké množství konstrukcí nebo jejich funkčních částí s deklarovanými vlastnostmi a parametry. To výrazně urychluje a zpřesňuje tvorbu konstrukčního řešení a usnadňuje splnění požadavků legislativy, kladených na tyto konstrukce. V současné době již jsou ve Stavební knihovně DEK pokryty všechny části staveb, takže lze s její podporou navrhnout drtivou většinu konstrukcí běžného domu,“ říká Luboš Káně, technický ředitel Atelieru DEK.

Od plánů po správu budov

Systém rovněž usnadňuje spolupráci na stavbě jak v rámci oboru, tak mezioborovou. „Aktuálně je spolupráce při projektování stavby ze strany projektantů, architektů, developera nebo investora minimální. Lze říci, že se s ní v praxi ve své podstatě nesetkáváme. Z důvodu využití BIM v oblasti facility managementu by měla být běžnou praxí spolupráce investora, architekta, projektanta a zástupce budoucí správy budovy či objektu, kde by byly projednány typy technologických zařízení v návaznosti na následnou správu a údržbu,“ říká Karel Kadlec, ředitele divize Facility management společnosti M2C.

I přes množství výhod si ale stále řada projektantů nedovede představit, že by umístili data svého projektu na úložiště mimo svoji kancelář. „Mnozí se samozřejmě obávají ztráty dat a výpadků techniky. Pro masové uplatnění digitalizace stavebnictví je tedy nezbytné vytvoření bezpečných datových úložišť a dostatečně rychlých přístupů do nich za rozumné ceny a získání důvěry v bezpečnost a spolehlivost těchto úložišť,“ říká Luboš Káně.

Digitální chaos

A tak i projekty, které jsou zpracovávány digitálně, vznikají v různých izolovaných systémech. „Dnes samozřejmě vzniká významná část projektů a další dokumentace v digitální formě, bohužel systémy používané jednotlivými architekty, stavebními firmami, ale i státními institucemi nejsou vzájemně kompatibilní, takže je velmi pracné je opakovaně shodně zpracovávat. To zavedení Datového standardu stavebnictví odstraní,“ vysvětluje Jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci, a dodává: „Na přípravě tohoto standardu spolupracujeme s ostatními digitálně vyspělými státy především ze Skandinávie, abychom tak zajistili kompatibilitu systémů i v rámci EU.“

Kromě přesného plánování, úspory materiálu a pracovní síly by mohlo digitální projektování v budoucnu zjednodušit zatím velmi ubíjející jednání na stavebních úřadech. Novela stavebního zákona, která směřuje k centralizaci a digitalizaci stavebního řízení, s těmito metodami počítá.

„Zásadní přínosy digitalizace ve stavebnictví vidíme zejména v zavedení určité přehlednosti a jednoduchého přístupu k dokumentům předkládaným úřadům, jakož i ve vytvoření jedné platformy, kterou budou moci stavebníci využívat pro kompletaci dokumentace nezbytné k získání příslušných povolení a zároveň žádat nejen o příslušná povolení, například územní rozhodnutí či stavební povolení, ale také o související závazná stanoviska. Velmi pozitivní by mělo být též urychlení komunikace s úřady. Informační systém by měl usnadnit přístup k dokumentaci osobám zúčastněným na řízení, jako jsou dotčené osoby nebo veřejnost,“ říká Jana Matisková, advokátka z advokátní kanceláře Dentons.

K většímu rozšíření metody BIM podle odborníků pomáhá i aktivní přístup podniků, které s ní již pracují. „Firmy, které se BIM zabývají, aktivně povědomí o této metodice šíří. Jistě pomůže také digitalizace celého stavebnictví a stavebního procesu a také legislativa v tomto ohledu,“ podotýká Michal Vacek.

Estonci chystají kvapík

Zlevnění celého procesu by přitom mohlo pomoci vytváření společných standardů v rámci Evropské unie. „Evropská spolupráce v rámci digitalizace stavebnictví nám umožní snáze překonat problémy, se kterými se potýkají jednotlivé národní státy, ale také celkově snížit náklady na přípravu systémů díky odstranění duplicitního řešení některých otázek,“ uvedl Souheil Soubra, vedoucí EU BIM Task Group.

Naplno se chystají tuto metodu využívat především státy, které již nyní v digitalizaci vedou. „Estonsko, ač malá země rozlohou i počtem obyvatel, se rozhodlo podpořit velmi významně digitalizaci všech svých veřejných agend. Dnes je více než 99 procent služeb státu dostupných on-line. Pracujeme i na přípravě plně digitálního stavebního řízení a vytvoření digitálního vystavěného prostředí,“ uvedl Jaan Saar, ředitel sekce digitálních konstrukcí estonského ministerstva informatiky.

Důležitou roli při zavádění metody BIM bude mít podle odborníků zejména takzvaný Datový standard stavebnictví, což je zjednodušeně řečeno jazyk, díky kterému bude možné vzájemně propojit jednotlivé účastníky celého stavebního procesu tak, aby mohli pracovat v plně digitálním prostředí.

Konec běhání po úřadech

Digitalizaci oboru by mohl napomoci nový stavební zákon, který v současnosti schvaluje Parlament. Nová legislativa by měla umožnit postupné zavedení zcela digitálního stavebního řízení. Podniky si od ní slibují zrychlení současného, extrémně zdlouhavého procesu.

Shutterstock

„Digitalizace stavebního řízení je nutným krokem k tomu, aby se odblokoval zaseknutý proces povolování nových staveb. V době překotného technologického vývoje přece není možné, aby se každý investor tahal na stavební úřad se stovkami tisíc stran dokumentů, když by je šlo poslat jednoduše elektronicky. Nejen že se tím ušetří příroda a zdraví investorů i úředníků, ale celé řízení se zpřehlední. Bude jasně vidět každý krok od přijetí žádosti o vydání stavebního povolení po konečný verdikt. Nemůže se tak stát, že se na pozapomenutý projekt bude prášit někde ve třetím podzemním podlaží úřední budovy,“ říká Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol.

Nástup digitalizace v rámci stavebního řízení bude znamenat pro investory i další velký přínos. „Umožní převratnou novinku, která výrazně ulehčí život všem stavitelům. O vyjádření takzvaných dotčených orgánů státní správy, kterých jsou u větších rezidenčních projektů desítky, už nebude muset žádat investor, ale prostřednictvím elektronického systému je osloví přímo stavební úřad. To je věc, která bez problémů funguje v sousedním Německu už velmi dlouho,“ dodává Evžen Korec.

Šance pro mladé

Digitalizace je podle odborníků pro stavební firmy také šancí, jak do oboru přilákat nové talenty. „Zájem o práci v oboru stavebnictví není mezi mladými lidmi v Česku zatím nijak velký. To brání rozvoji celého oboru. Posun ke Stavebnictví 4.0 a digitalizace oboru by tento pohled mohly změnit,“ říká Jaroslav Nechyba: „Zavádění BIM do praxe je obrovskou příležitostí pro firmy z oboru stavebnictví oslovit i mladé absolventy vysokých škol a zaujmout ty, kteří již digitalizací žijí.“

Metoda BIM navíc umožní výrazné úspory veřejných prostředků. Například optimalizací nákladů na vytápění, klimatizaci, osvětlení či provoz a přinese tak dalších až pět procent úspor. „Zavedení metody BIM sníží náklady na pořizování i rekonstrukce budov a zlevní i jejich provoz. Neméně důležitý je ale fakt, že v konečném důsledku přispěje také k vyšší kvalitě staveb a jejich delší životnosti,“ říká Jaroslav Nechyba.

„Díky zavedení metody BIM do dosud nedigitalizovaného sektoru stavebnictví bude stát jako dobrý hospodář schopen postavit a udržovat za stejné peníze více staveb a ve vyšší kvalitě než dosud,“ doplňuje Jaroslav Nechyba. Za loňský rok dosáhl objem veřejných stavebních zakázek 458 miliard korun. Pětiprocentní úspora by tak pro stát znamenala přes 23 miliard korun k dobru. Další náklady by veřejný sektor ušetřil i při provozu staveb.

Dalibor Dostál

Co je to metoda BIM

Informační model budovy (anglicky Building Information Modeling nebo Building Information Management, zkráceně BIM) je digitální model reprezentující fyzický a funkční objekt (stavbu) s jeho charakteristikami. Model slouží jako databáze informací o objektu pro jeho navrhování, výstavbu a provoz po dobu jeho životního cyklu, tj. od prvotního konceptu po odstranění stavby.

Informační model stavby je souborem navzájem propojených digitálních informací v chráněných i otevřených formátech, záznam grafických (2D, 3D) a negrafických dat o prvcích (elementech) modelu. Data musí být kompatibilní ve využívaných softwarových systémech, musí být dostupná pro uživatele, účastníky projektu, a slouží modelování, přípravě a realizaci, provozu, údržbě a obnově stavby. Propojené informace vytvářejí z jednotlivých prvků virtuální model stavby jak prostorový, tak časový, nákladový aj.

Soustředění a propojení informací v modelu přináší dosud nedosaženou informační komplexnost, a tak usnadňuje rozhodování během procesů přípravy, realizace, provozu a údržby výstavbového projektu.

Zdroj: Wikipedie




• Témata: Inovace a byznys
• Oblasti podnikání: Stavebnictví a stavební materiály
• Teritorium: Česká republika