Digitalizace zdravotní péče – jak na ni?

O digitalizaci zdravotní péče se mluví již řadu let. Své zkušenosti s touto oblastí prezentovali experti na digitalizaci a inovace během rozhovoru ze série EIT Health Morning Health Talks 2021, které v ČR organizuje DEX Innovation Centre.

Cílem digitalizace zdravotnictví je efektivní způsob zkvalitnění léčby a péče o pacienta. Lze ji provádět různými způsoby. První možností je centralizovaný přístup, vyžadující velkou investici. Zahrnuje všechny důležité aktéry a zajistí rychlou digitalizace v relativně krátkém časovém úseku. Druhá možnost je decentralizovaná, pomalejší a založená na potřebách pacientů, lékařů a dalších zdravotníků.

V USA se mezi roky 2009 až 2020 centrálně digitalizovalo 98 % nemocnic. Vláda na digitalizaci vyčlenila 36 miliard dolarů[1]. Takzvaný systém EHR (electronic health record – elektronický zdravotní záznam) je digitální verze pacientovy složky a umožní tak nahlížet na zdravotní záznamy pověřeným lékařům nezávisle na oddělení či místě. „I přes úspěšnou digitalizaci se lékaři setkávají s řadou problému”, uvedl Josef Dvořák z inovační agentury Direct People. ERH systémů je celá řada a často spolu nedokáží komunikovat. „Mimo vzájemnou nekompatibilitu systémů je problém i s administrativní zátěží. Lékaři zadáváním dat do systému tráví až polovinu svého času. K byrokraci se přidávají i další problémy, jako jsou falešné poplachy a potenciálně fatální systémové chyby při objednávání léků. Důsledkem toho se EHR významně podílí na syndromu vyhoření zdravotnického personálu.” dodává Dvořák.

EHR systémy  který slouží lidem, řeší jejich potřeby a především usnadňuje práci. Pokud se digitalizace soustředí pouze na technologii, výsledek může být neuspokojivý. Veškeré digitální nástroje a systémy by měly být vytvářené ve spolupráci s koncovými uživateli – doktory, zdravotními sestrami či přímo pacienty. Tímto způsobem lze vytvořit systém, který bude dostatečně jednoduchý a použitelný v lékařské praxi.

Firmy mohou začít žádat o dotace z OP PIK na založení nebo rozvoj vlastní výzkumné infrastruktury

Podobný názor má i Sofia Couto da Rocha, vedoucí projektu Transformace a digitální infovace v Lusiadas Saúde, Portugalsko. „Digitální transformace je vždy o lidech. Bohužel se na to občas zapomíná.” Decentralizovanou digitalizaci zdravotnictví mimo jiné urychlila i pandemie COVID-19. „Lidé se báli setkávat, zaregistrovali jsme tak zvýšenou poptávku po online lékařských službách a konzultacích. Za pouhých sedm dní jsme vyvinuli aplikaci #TodosPorUm, která během pandemie na základě dotazníku vyhodnotila uživatelovy příznaky a v případě potřeby jej odkázala na chat se zdravotnickým personálem.” dodává da Rocha. Aplikací prošlo téměř 400 tisíc dotazů a funkčnost chatu zajišťovalo 3800 zdravotníků.

V České republice můžeme jako příklad dobré praxe zmínit open-source aplikaci zScanner. zScanner je aplikace dostupná na Google Play pro soukromé telefony lékařů a sester a zajišťuje rychlou, snadnou a bezpečnou klinickou fotodokumentaci (např. dokumentaci rány a následné léčby). Díky využívání vlastních zařízení byla aplikace zdravotníky snadno přijata.

Právě bezpečnost dat je jedním z nejdůležitějších aspektů digitalizace. „Inovátoři a poskytovatelé technologií musí navrhovat své nástroje s ohledem na soukromí pacientů. Ochrana osobních údajů již od prvotního designu není jen konkurenční výhodou, stala se podmínkou.” uvádí Ioana Stupariu, expertka na ochranu osobních údajů, Healcloud.

Cílem digitalizace by tedy neměla být samotná digitalizace, ale jednodušší práce doktorů a dalších zdravotníků, kteří budou schopní pracovat za pomoci svých nástrojů (smartphonů), na které jsou zvyklí. Úspěšná digitalizace je ta, která je nenucená, technologicky bezpečná, uživatelsky přívětivá a nevyžaduje vysoké investice.

Celý rozhovor je dostupný jako video:

Redakčně upravená tisková zpráva DEX Innovation Centre




• Teritorium: Česká republika