English version
Celé odvětví medicíny zažívá globální digitální revoluci. Ještě v roce 2015 přitom zaostávalo za ostatními obory, jako jsou telekomunikace, bankovnictví nebo maloobchod. Medicíně se podařilo překonat jen veřejný sektor. S rozvojem technologií jako umělá inteligence (AI) či virtuální realita (VR) se medicínské prostředí mění, uvádí specializovaný portál HealthcareTransformers.com.
Digitalizace přitom není důležitá jen pro poskytovatele zdravotnických služeb, ale také pro farmaceutické firmy. K tomu, aby si udržely postavení na trhu, musí přehodnotit svou interakci s pacienty i lékaři. Tento proces si nevyhnutelně vyžádá větší digitální kapacity, uvedla konzultační společnost McKinsey & Company. „Budoucími vítězi nebudou ti, kteří jsou nejsilnější dnes, ale ti, kteří se nejrychleji adaptují,“ stojí v analýze společnosti.
Umělá inteligence a big data
Lékaři často musí projít velké množství dat, aby mohli správně určit diagnózu. S tím může pomoci umělá inteligence, která je schopna efektivněji než člověk zanalyzovat data konkrétního pacienta a porovnat je s globální databází podobných případů.
Aby to AI dokázala, musí mít dostatek dat. Právě ta jsou pro řadu společností nejcennějším aktivem a o jejich získání se vede tvrdý boj. Britským zdravotnictvím v současnosti hýbe kauza Amazon. Podle informací listu The Sunday Times získala americká společnost bezplatný přístup k anonymizovaným datům všech britských pacientů.
Technologický gigant je může použít k výrobě nových produktů i propagaci, ale také je může sdílet se třetími stranami. „Nejvíce alarmující na tom je, že Amazon za to nic neplatí, ačkoli jsou ta data velmi cenná. NHS (britský státní zdravotnický systém pozn. aut.) patří celosvětově mezi lídry ve sběru těchto dat, takže je vskutku neuvěřitelné, že si za to nic neúčtuje,“ řekl listu nejmenovaný obchodní právník, který kontrakt analyzoval.
Umělá inteligence najde využití i při vývoji nových léků. AI je schopna digitálně simulovat některé klinické zkoušky a další testy, což výzkumníkům ušetří čas i peníze. Díky stále výkonnějším počítačům jsou umělé neuronové sítě schopny předpovídat vlastnosti sloučenin, které jsou nezbytné pro další výzkum.
Virtuální realita jako tréninkové prostředí
Díky rozšířené a virtuální realitě mohou medici i lékaři bezpečně testovat nové i tradiční postupy s nulovým rizikem a minimálními provozními náklady. Díky tomu získají jistotu a s tím spojenou schopnost se rychle rozhodovat v reálném prostředí se skutečnými pacienty.
Virtuální realita může pomoci i přímo pacientům. Studie ukazují pozitivní vliv na osoby trpící Alzheimerovou nemocí. Virtuální prostředí pomáhá trénovat paměť i smyslovou simulaci. VR může také ulevit pacientům trpícím chronickými bolestmi či úzkostmi.
Telemedicína může být lékem na globální nedostatek lékařů. Podle Světové zdravotnické organizace bude v roce 2035 celosvětově chybět téměř 13 milionů zkušených lékařských profesionálů. Výhodou telemedicíny je možnost využití stávajících telekomunikačních technologií, jako jsou videohovory. Díky telemedicíně se omezí nutnost dojíždění do specializovaných ordinací.
Při digitalizaci zdravotnictví musí být prioritou zabezpečení údajů pacientů. Nemocnice přitom patří mezi oblíbené cíle hackerů. S útoky vyděračských programů se letos setkala pětina nemocnic, uvádí antivirová společnost Kaspersky. Podfinancovanost nemocnic často vede k zanedbání kyberbezpečnosti. Řada zdravotnických přístrojů například používá zastaralé operační systémy, které jsou zvláště zranitelné. Podle expertů na kyberbezpečnost je řešením časté a kvalitní zálohování všech dat.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: Adam Krupa
