Digitální byznys jako pilíř budoucí konkurenceschopnosti Česka

Právě na ten bude tuzemské hospodářství spoléhat v době, kdy bude postupně klesat dosavadní význam průmyslu nebo tradiční energetiky. Během kulatého stolu k digitální ekonomice to uvedli představitelé Hospodářské komory a zástupci hlavních digitálních hráčů ČR. Jednání se v pražském Florentinu zúčastnil premiér Petr Fiala a vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Kulatý stůl Hospodářské komory se konal v úterý 1. února a zúčastnilo se ho vedle zástupců vlády a HK ČR také zhruba 30 podnikatelů z oboru digitálního byznysu včetně zástupců společností Rohlík.cz, Avast nebo skupiny Rockaway.

Jen ozelenit současnou ekonomiku nebude stačit

„Současnou klimatickou politiku EU a tlak na udržitelnost musíme vnímat jako daný fakt. Celosvětově to bude v každém případě znamenat významné přerozdělení bohatství mezi regiony, zeměmi a sektory ekonomiky,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, podle kterého by tyto transformační prostředky měly mířit právě do sektoru digitální ekonomiky, kde má už nyní ČR v Evropě velmi silné postavení.

Česku podle Komory v případě, že nebude dostatečné zdroje alokovat do perspektivních odvětví, hrozí, že při dnešním stavu věcí bude mezi poraženými. Současné ekologické a ekonomické trendy totiž zvýší náklady každého podnikání, vzhledem ke struktuře ekonomiky to sníží prudce konkurenceschopnost především tradičního průmyslu.

„Představa, že zachováme dnešní strukturu ekonomiky a jen ji ozeleníme a zaplavíme moderními technologiemi, je sice správná, ale zdaleka nebude stačit,“ upozorňuje Dlouhý. Čeští podnikatelé přitom v sektoru digitální ekonomiky představují v mnoha případech evropskou špičku. Již dávno neplatí, že digitální byznys vytvořený českými podnikateli je brzy vykoupen zahraničním kapitálem bez efektu na domácí ekonomiku.

„Naopak, české digifirmy jsou stále více schopny přilákat domácí či zahraniční kapitál, a i když působí globálně, zůstávají zakotveny v ČR. Jedná se přitom o podnikání, které nepotřebuje miliardové dotace, je odolné vůči pandemickým i jiným krizím a nebude se dožadovat různých kurzarbeitů a dalších podpor. Je pro něj charakteristický pružný způsob práce, který umožní překonat i současné obtížné poměry na českém pracovním trhu,“ sdělil viceprezident HK ČR Zdeněk Zajíček.

Vláda chce malým a středním podnikům vytvořit podmínky pro digitální transformaci

„Digitalizaci a všechno, co s tím souvisí, pokládám za nesmírně důležitou věc a zařadil jsem ji mezi svých šest osobních priorit v tomto funkčním období. Vytvořili jsme také pozici člena vlády, který se tomuto věnuje a má na starosti koordinaci všech digitalizačních agend napříč rezorty. To je něco, co tady hrozně chybělo, co nás posune jako stát o kousek dál,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Čeští podnikatelé v digitálním sektoru představují v mnoha případech evropskou špičku. Vláda se zavázala zlepšit digitální služby, zkvalitnit konektivitu a usnadnit přístup k otevřeným datům na všech úřadech veřejné správy. Vláda chce pomoci malým a středním podnikům vytvořit podmínky pro jejich rychlejší digitální transformaci a soustředit se na vzdělávací systém.

„Jsem přesvědčen, že Česká republika má na to, aby patřila mezi nejúspěšnější země na světě. Myslím, že musíme dělat všechny kroky pro to, abychom takovouto zemí byli, ale musíme se dívat na to, kde máme potenciál, kde máme schopnosti, možnosti, podmínky a kde je prostě nemáme,“ doplnil premiér.

Čtěte také ExportMag.cz: Digitrony slaví comeback. Český startup uspěl s technickou stavebnicí

Digitální byznys není jen budoucnost, ale i přítomnost, tady a teď!

U příležitosti Kulatého stolu na téma digitalizace Hospodářská komora sestavila takzvaný digitální manifest – dokument, který shrnuje všechny teze a vytyčuje cestu pro Česko.

1. Česká ekonomika (a vlastně trochu i celá společnost) se nachází na největším rozcestí od transformace a privatizace 90. let minulého století.
2. Důsledky celosvětové klimatické politiky (a zvláště politiky EU, Green Deal, balíčky typu Fit for 55 atd.) dopadnou na českou ekonomiku daleko tvrději než na mnoho dalších zemí, ať v Evropě, či ve světě. Důvod je zřejmý – nižší vybavenost ČR zdroji pro OZE, historicky zděděná struktura průmyslu, energetika více než jinde založená na uhlí, importní omezení vnitrozemského státu a v neposlední řadě i vzdělávací systém, který není přizpůsoben potřebám současnosti či budoucnosti.
3. V Evropě pak nejde jen o klimatickou politiku, ale o vše, co je známo pod zkratkou CSG (Climate, Social, Governance).
4. Můžeme a budeme mít k těmto politikám řadu i velmi kritických připomínek, nicméně jsme a chceme být v EU, a CSG je tedy pro nás neměnnou skutečností, externě daným rámcem dalšího ekonomického vývoje naší země. Současně platí, že v Evropě bude politika CSG doprovázena nabídkou významných finančních prostředků pro zmírnění dopadů na konkurenceschopnost firem i celé ekonomiky, ale i na sociální postavení dotčených skupin obyvatel.
5. Celosvětově bude CSG v každém případě znamenat významné přerozdělení bohatství mezi regiony, zeměmi a sektory ekonomiky. Budou vítězové a poražení, když ne absolutně, tak relativně určitě.
6. České republice hrozí, že při dnešním stavu věcí bude mezi poraženými. Stručně řečeno, politika CSG zvýší náklady každého podnikání, vzhledem ke struktuře ekonomiky to sníží prudce konkurenceschopnost především tradičního průmyslu. Dopady na životní úroveň budou nemalé.
7. Významné bude, jak efektivně dokážeme využít finančních prostředků na překonání důsledků CSG politik. O tom je dnešní diskuze nad různými Národní plány obnovy, sociálními fondy, Resilience funds a dalšími. Nicméně i když budeme schopni těchto fondů efektivně využít (samo o sobě velké „kdyby“), tak to bude málo. Představa, že zachováme dnešní strukturu ekonomiky, jen ji ozeleníme a zaplavíme moderními technologiemi, je sice správnou cestou, ale zdaleka nebude stačit.
8. Budoucí hospodářský růst a růst blahobytu naší země leží ve využití nejmodernějších technologií digitální ekonomiky. Rozhodující bude, do jaké míry dokážeme využít ekonomického a podnikatelského potenciálu v této oblasti, konkrétně e-commerce, umělé inteligence, digitální ekonomie, kybernetické bezpečnosti, FinTech a blockchain a v dalších oblastech.
   Bez ohledu na obecné, stále opakující politické proklamace je společenská i státní podpora této oblasti dosud nedostatečná. Česká ekonomika však zde má mimořádně silný potenciál. Podíl tohoto sektoru na celkovém HDP dosahuje již dnes podle McKinsey přes 8 % a zaměstnává nezanedbatelný počet lidí.
9. Čeští podnikatelé v tomto sektoru představují v mnoha případech evropskou špičku. Již dávno neplatí, že digitální byznys vytvořený českými podnikateli je brzy vykoupen zahraničním kapitálem bez efektu na domácí ekonomiku. Naopak, české startupy jsou stále více schopny přilákat domácí či zahraniční kapitál, klasický nebo venture, a i když působí globálně, zůstávají zakotveny v ČR.
   Jedná se přitom o podnikání, které nepotřebuje miliardové dotace, je odolné vůči pandemickým i jiným krizím a nebude se dožadovat různých kurzarbeitů a dalších podpor. Je pro něj charakteristický pružný způsob práce, který umožní překonat i současné obtížné poměry na českém pracovním trhu.
10. Účastníci Kulatého stolu Hospodářské komory ČR vyzývají novou vládu ČR, aby hospodářská politika našeho státu daleko více než dosud poskytla sektoru digitálního podnikání jasnou podporu. Tato podpora se musí soustředit na několik základních oblastí:
    • regulatorní a legislativní podporu zaměřenou především na liberalizaci podnikatelského prostředí digitálního byznysu, podnikatelé v tomto sektoru pracují neustále a nesmírně rychle;
    • zlepšení přístupu k bankovnímu financování;
    • sníženou, případně po omezenou dobu nulovou sazbu z kapitálových výnosů v oblasti digitálního byznysu;
    • podporu digitalizace malých a středních podniků a podporu digitálních prostředků jako nástroje k překonání některých dopadů pandemie;
    • zásadní změnu v českém vzdělávacím systému, aby co nejrychleji posílil nabídku na trhu práce v této oblasti, podporu re-/up-skillingu zaměstnanců;
    • proaktivní zapojení zástupců digitální ekonomiky do tvorby politik s cílem využít jejich jedinečné poznatky a odborné znalosti při usnadňování digitální transformace;
    • podporu veřejných investic do vědy a nových technologií včetně zvýšení investic do výzkumu a vývoje a podporu přístupu výzkumných pracovníků k vládním zdrojům, jako jsou data (s vhodnými zárukami ohledně bezpečnosti a ochrany soukromí);
    • prosazování digitálních politik na EU úrovni, které neomezí růst digitální ekonomiky, ale naopak posílí růst inovací a využívání nových technologií;
    • posilování obchodních vztahů a aktivní podporu obchodní spolupráce s digitálně a technologicky vyspělými zeměmi v rámci EU i za jejími hranicemi, zejména s podobně smýšlejícími demokratickými partnery;
    • v neposlední řadě by vláda měla jít příkladem a investovat do digitální transformace veřejné správy a služeb.
11. Podpora digitálního podnikání však nejen rozšíří jeho přímý podnikatelský potenciál. Úspěch českého byznysu v této oblasti zpětně napomůže skutečné transformaci celé české ekonomiky a překonání tvrdých dopadů někdy až příliš necitlivých politik CSG. Od energetiky přes automobilový průmysl až po služby ‒ celá česká ekonomika bude schopna těžit z podpory státu digitálnímu byznysu.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Simon