Digitální platformy a robotizace logistiky

Digitální platformy mění globální ekonomiku. Otázkou je, zda přinášejí pouze pozitiva, což potvrzuje i Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky: „Jednoznačně jsou platformy nastupujícím trendem v komunikaci napříč celou logistikou, a to nejen mezi firmami navzájem, ale i ve spojení s orgány státní správy a podobně.

V některých oblastech je to zatím spíše ve stadiu zárodku, nicméně například vyhledávací platformy, obvykle produkty start-upů, už se i v logistice stávají fenoménem. Bohužel, ne vždy je to ku prospěchu, protože často nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu.“

Šetrně k prostředí

Koncept platforem bude podle expertů v budoucnu hrát ústřední roli při rozvoji logistického průmyslu. Ovládnutí a podpora těchto platforem je proto strategickým úkolem v logistice – to řekl ještě v loňském roce Gernot Liedtke, vedoucí oddělení obchodní dopravy v německém leteckém středisku DLR, ve třetí laboratoři budoucí mobility (ZuLaMo).

Tématem debaty pěti odborníků byly právě příležitosti a rizika digitalizace pro městský komerční provoz. „Logistika se bude stále více zaměřovat na poptávku a dopravu šetrnou k životnímu prostředí,“ tvrdí Leedské a vidí tak přidanou hodnotu digitálních platforem ve schopnosti dát zúčastněným společnostem šanci na svrchovanost údajů a jejich kontrolu.

Platformy by také mohly fungovat jako prvky propojující nové dopravní a logistické řetězce s automatizovanou manipulací. Rizika však vidí v hrozícím monopolu, který by méně připravené a menší společnosti mohl vytlačovat z trhu. Stručně řečeno, příležitosti platforem převažují nad šancí, uzavřel Liedtke. Podobně uvažuje i Kerstin Wendt-Heinrich, výkonný ředitel společnosti Top Value-AddedLogistics GmbH & Co. KG, když v digitalizaci vidí především šanci získat více informací. Aby však byly užitečné, potřebuje podle něj logistika novou celkovou koncepci a koordinaci jednotlivých projektů, nikoli patchworkovou přikrývku.

Lákavé sousto

Pro digitální hráče jsou netransparentní a silně fragmentované segmenty, jakým je i trh dopravních služeb na silnici, lákavým soustem. Pro etablované logistické poskytovatele proto čím dál tím více platí, že musí nové technické vymoženosti sami více využít. Platformy pokračují v postupu.

Příkladem změn, které se logistice patrně nevyhnou, může být trh cestovních kanceláří, kde již dominují online cestovní kanceláře, především Booking.com a Expedia. Ve srovnání s tradičními účastníky trhu, jako jsou cestovní kanceláře, hoteloví makléři a letecké společnosti, vykazují enormní tržní sílu, jsou bránou na trh, a to si nechají draze zaplatit. Vedle nich se etablují metavyhledávače, platformy vyšší úrovně, které spojují nabídky všech na jednom online tržišti.

Že logistika zatím odolává, za to vděčí především tomu, že dopravci povolují ke svým kapacitám pouze velmi omezený přístup a zpravidla se vyhýbají cenové transparentnosti. Tato situace však tlaku digitálních hráčů nebude odolávat věčně.

Mohou existovat digitální spediční společnosti, které platformy nutně nepoužívají? Platformy koordinují nabídku a požadavky a prodávají přístup k této koordinaci, což v logistice je poměrně široký termín. V zásadě existují čtyři různé orientace.

První představují ti poskytovatelé služeb, kteří mají dopravcům pomáhat se správou jejich zásilek a pomocí inteligentních softwarových aplikací zvyšují produktivitu. Druhou jsou platformy, které poskytují informace o trhu a uvádějí údaje, zejména pokud jde o sazby za přepravu a přepravní časy.

Tu třetí představují reálná funkční tržiště, skutečné platformy, které nabízejí propojení přepravců s výrobními společnostmi a poskytovateli přepravních služeb. A konečně existují digitální přepravní společnosti, které nabízejí široký rozsah služeb v předávacím hodnotovém řetězci z jedné ruky.

Nespoléhejte na platformy

V nákladní dopravě dosud platformy neměly žádný ekonomický význam. Ten by však mohly získat, pokud by se skutečně rozvíjely podobným směrem jako platformy v cestovním ruchu, to znamená s rozsáhlou konektivitou, sdílením dat a partnerstvími. Zřejmé je, že digitalizace bude hrát již zítra významně větší roli než dnes. A další její vliv poznamená celý dopravní průmysl, ve velkém a více způsoby než jen ve formě platforem.

Logistické společnosti by proto měly tyto trendy sledovat. Sledovat a reagovat, nutno dodat, protože jak ukazují příklady jiných platforem, ať již jde o Uber, či Airbnb, představují hrozbu pro zavedené obchodní modely. Tržiště primárně cílí na snížení transakčních nákladů. Vyzdvihují proto efektivní a levné logistické společnosti, generují tedy výhody především pro zákazníky.

„V logistice spočívá přidaná hodnota v organizování,“ zdůrazňuje Merlin A. Müller, výkonný ředitel spediční společnosti Sitra v Hamburku, a vysvětluje: „Předáme-li organizaci provozu platformě, skoncujeme sami se sebou. Protože kdo outsourcuje přidanou hodnotu pro zákazníka, bude pravděpodobně na trhu zítra nadbytečný. Jde tedy o to, používat nové digitální možnosti, ale nestát se závislými.

V digitální proměně existují tři faktory, které odlišují úspěšné společnosti od těch ostatních – jednají časně, sledují dlouhodobě svoji vizi a snaží se o cílený růst. Tak se ale obvykle nechovají společnosti, které nakupují digitální služby od třetích stran nebo použité třetími stranami.“

Důraz na potřebnost

Digitální transformace disponuje nevyčerpatelnými možnostmi. Každá implementace nové technologie ovšem obvykle již v sobě obsahuje nutné následné projekty respektující vývoj. Což je mnohdy proti mysli investorům a vzniká riziko, že se nepoužívá potřebná technologie, ale ta, která již je k dispozici. Jinými slovy, často existují propastné rozdíly mezi tím, co používáme a co bychom mohli použít.

Vypadá to jako hra se slovy, ovšem důsledky jsou vážné. Právě tady totiž vznikají mezery, které se digitální platformy snaží zaplnit. S ohledem na výše řečené, hlavní riziko je v tom, že platformy mají tendenci zhoršovat už tak nízké marže. Zákazník možná jednou zajásá, ale ke kvalitě to nepovede. Platí totiž jeden axiom: čím více se bavíte o penězích za nějakou službu, tím více posilujete dojem, že ona za ty peníze ani nestojí.

A roztáčí se toxická spirála klesajících marží, zastaralého pracovního prostředí, hardwaru, softwaru i kancelářského vybavení. A co hůř, konečným efektem je prohlubující se nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Ani v logistice není cestou být nejlevnější, ale nejlepší. Tom Krause, generální ředitel digitální spediční společnosti Cargonexx, vidí prostor pro platformy v segmentu B2C a gigantů typu Amazon nebo Facebook.

V oblasti B2B však vítězství velké platformy neočekává: „To by bylo pro přepravce příliš riskantní; nikdy by se nespokojili s prací na jediné platformě.“ Model dlouhodobého úspěchu by ale i podle německých expertů mohl být založen na přidané hodnotě, kterou by mohlo přinést efektivní propojení sítí velkého počtu různých menších hráčů.

To je cestou k lepšímu využití kapacity, tedy k menšímu počtu prázdných jízd, a tedy lepší organizací k nižším nákladům i nižším cenám. „Vnímejme platformu spíše jako software, jako službu, která podporuje logistiku cestou digitalizace. Podle mého názoru existuje přidaná hodnota pouze tehdy, pokud dosáhneme spojení velkého počtu účastníků trhu a nabídneme software, který umožňuje efektivní spolupráci,“ říká Krause, mimochodem počítačový vědec.

Více než jen burza nákladů

Pro dosažení úspěchu se musí spojit všichni, jinak přijde někdo zvenčí. Středně velcí a také o něco větší speditéři jsou velmi inovativní a dokážou to. Budou ale muset začít přemýšlet o tom, zda jejich obchodní model, který stále hlavně spočívá v tom, že jednají pouze jako prostředník, má i nadále budoucnost.

Věřit, že klasická burza nákladů bude i v budoucnu zajišťovat přežití, dnes již nestačí. Budoucností logistiky je s největší pravděpodobností inteligentní logistický systém. Experti odhadují, že investice tímto směrem spolknou sumu v součtu kolem 100 milionů eur. Pokud má být takový systém funkční a přinášet výhody, musí nabídnout každému a vždy neomezený a rychlý přístup ke zdrojům.

Platformy přes všechna rizika nastupují, to potvrzuje i manažer DHL Thomas Grunau: „Jsme přesvědčeni, že význam platforem v pozemní dopravě bude podstatně větší než v dopravě letecké nebo námořní.“ Má to svou logiku, vždyť na trhu pozemní dopravy je nyní kolem 30 000 dopravců a také 12 000 registrovaných spedičních agentů. Také proto právě DHL ukazuje jako globální lídr možnou cestu, i pokud jde o digitalizaci.

„Je paradoxem, že v mnoha podnicích a průmyslových odvětvích se mnohým hráčům daří až příliš dobře na to, aby považovali za nutné svůj obchodní model měnit. Ještě nějaký čas to může stačit. Ale v horizontu pěti či deseti let už to s největší pravděpodobností v logistice stačit nebude,“ uzavírá téma Petr Rožek.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban (s využitím odborných podkladů Svazu spedice a logistiky ČR)