Tyto smlouvy, které jsou uzavírány nejčastěji na 10 až 15 let, jsou v České republice zatím spíše ojedinělé. Jejich širší využití by ale prospělo stabilitě energetického trhu.

Povolovací proces výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) je v Česku jedním z nejpomalejších v Evropě. Změnit by to měl připravovaný zákon, který již schválila vláda.

Stát musí vytvořit podmínky pro využití PPA kontraktů

Podle předsedkyně energetické sekce Hospodářské komory ČR Zuzany Krejčiříkové je nutné, aby stát vytvořil podmínky pro širší využití PPA kontraktů a zjednodušil legislativní procesy související s jejich uzavíráním.

„Dlouhodobé smlouvy typu PPA jsou klíčem k zajištění stabilních cen elektřiny pro podniky i domácnosti, pokud pro energetické zdroje zajistíme technologicky neutrální přístup,“ domnívá se Krejčiříková.

Na národní úrovni je podle ní klíčové posílit podpůrné mechanismy pro firmy a municipality, které chtějí do těchto smluv vstupovat, a zároveň „vytvořit transparentní a předvídatelný regulatorní rámec.“

dTest: Komunitní energetika – krok správným směrem, ale…  

Přímé zkušenosti s vytvářením projektu tzv. komunitní energetiky založeném na obnovitelných zdrojích má Ondřej Doležal. Jeho projekt Envys – Energie Vysočiny má ambici stát se jedním z největších svého druhu v ČR. Chce se zaměřit na v tuzemsku stále výrazně opomíjený zdroj, tedy vítr.

„Projekt budujeme již několik let a v současné době máme domluvenou spolupráci s desítkami obcí napříč celou zemí. Cílem je chránit zákazníky před zdražováním, ke kterému nevyhnutelně dojde ve chvíli, kdy Česká republika opustí výrobu energie z uhlí a bude nucená pětinu své spotřeby dovážet,“ vysvětluje s tím, že usnadnění uzavírání smluv PPA za strany státu by velmi pomohlo situaci stabilizovat.

Projekt má do budoucna ochránit občany před zdražováním cen elektřiny a zajistit dostatek levné energie i poté, co v roce 2033 dojde k útlumu výroby v uhelných elektrárnách.

Ve větrné energetice jsme pozadu

Obnovitelné zdroje energie u nás zatím vznikají spíše pomalu a Česko zaostává za evropským průměrem.

Dominují zde solární elektrárny, kterých podle informací Komory OZE přibylo za minulý rok 45 tisíc. Jejich celkový výkon je 983 MW. Z tohoto počtu představují více než čtyři pětiny instalace určené pro pokrytí vlastní či lokální spotřeby, které se staví zpravidla na střechách.

V případě větrných elektráren jsme na tom podstatně hůře, Česko v tomto ohledu pokulhává za téměř všemi státy Evropské unie.

V unijním srovnání zaostáváme v produkci obnovitelné energie. Dolů nás táhnou i vysoké emise

„Dříve nebyla na stavění těchto zdrojů politická vůle. To se se začínajícím nedostatkem elektrické energie mění. Nyní pozorujeme snahy o zrychlení povolovacích procesů, v mnohém to však stále drhne a je otázkou, jestli se ty nejdůležitější zákony stihnou schválit včas,“ popisuje Doležal.

V případě, že se tak nestane, hrozí podle něj, že Česko nebude mít v požadovaném čase dost zdrojů energie, které by nahradily končící uhelné elektrárny.

Jen pro srovnání, Česká republika se loni podílela na celkovém výkonu Evropy z větrných elektráren jedním procentem Podle údajů společnosti Wind Europe se na kontinentu za minulý rok instalovalo 16,4 GW nových větrných elektráren. Evropa má tak nyní celkem 285 GW kapacity větrné energie. Na státy EU z toho připadá 231 GW z celkového instalovaného výkonu.

Překážek je mnoho. Klíčová je role obcí

Pružnější rozhodování a rychlejší výstavbu těchto zdrojů může zajistit i větší angažovanost obcí. Jejich role v posilování české energetické soběstačnosti je naprosto klíčová.

„Obce by měly přejít z defenzivy do aktivního partnerství a na rozvoji větrné energetiky se podílet. Zákonem garantovaná pravidelná platba přináší vedle základního příjmu pro obce i více možností spolupráce provozovatelů s místními a motivaci k využívání větrnějších lokalit,“ doplňuje předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Rok 2024 přinesl rekordní úspory energie a nové projekty v oblasti EPC

„S ohledem na dosud vyprojektované přibližně dvě stovky větrných elektráren napříč Českou republikou a po pečlivém projednání jejich realizovatelnosti se všemi dotčenými orgány – včetně ministerstev, odborníků na životní prostředí a zástupců místních komunit – jsme dospěli k názoru, že postavit byť jen čtyři sta větrných elektráren je u nás za současných podmínek prakticky nesplnitelný úkol,“ konstatuje Ondřej Doležal

„A to i přesto, že máme nadstandardní výchozí podmínky – jsme totiž společnost vlastněná obcemi. Nechceme stavět za každou cenu. Chceme kvalitní projekty, které dávají smysl lidem, krajině i regionální ekonomice. Není to snadné, ale věříme, že jdeme správným směrem,“ dodává Doležal.

Komunitní energetika na rozcestí?

k větší energetické soběstačnosti, rozvoji obnovitelných zdrojů a k nižším cenám energií by měl obecně přispět rozvoj komunitní energetiky.

O čem primárně komunitní energetika je? Pokud se obce, podnikatelé či skupina občanů dohodnou na vybudování vlastního zdroje energie, například větrné nebo fotovoltaické elektrárny, mohou následně elektřinu jako podílníci nebo členové komunity odebírat za výhodnějších podmínek.

„Komunitní energetika (KE) je skutečně o soběstačnosti a větší energetické nezávislosti. Bohužel ale v ČR dosud nemohla na rozdíl od zbytku Evropy efektivně fungovat.  A to je škoda pro obce, firmy i další komunity,“ upozornil už loni Ondřej Doležal.

Rozvoj KE v Česku brzdila až do roku 2023 nedokonalá legislativa. Kýžený pokrok měla přinést novela energetického zákona (Lex OZE II), která podle Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) umožní lidem, obcím či firmám snadněji vyrábět a sdílet mezi sebou vlastní elektřinu.

Vláda slibuje po odstranění legislativních překážek rychlý rozvoj komunitní energetiky, Lex OZE II má ale i své kritiky včetně Ondřeje Doležala. Podle některých expertů je v zákoně několik bodů, které naopak rozvoji komunitní energetiky v tuzemsku brání.

Jaký bude další osud komunitní energetiky si přečtěte v článku Komunitní energetika v Česku na rozcestí. Podaří se nastartovat sdílení elektřiny?

jap