Analýza Protikorupční agentury Republiky Kazachstán uvádí, že byly vypláceny dotace fyzickým a právnickým osobám, které nejsou subjekty podnikající v oblasti zemědělství. V informačním systému dotací byly navíc identifikovány systémové nedostatky, které neumožňují potvrzení dokladů o existenci pastvin, či existenci nájemních smluv pro dotovaná hospodářská zvířata.
Aktuální situace s krmivem
Předseda vlády Kazachstánu Askar Mamin nařídil Ministerstvu zemědělství Kazachstánu na zasedání vlády dne 18. 8. 2021, aby situaci ohledně poskytování krmiv udržovalo pod zvláštní kontrolou. Letošní klimatické podmínky vedly k nízkému výnosu pícnin. V důsledku nedostatku pícnin pak došlo k nárůstu cen.
Situaci s poklesem produkce pšenice zachraňují momentální zásoby a dovoz obilí ze sousedního Ruska. Podobná situace je i u ječmene. Přestože se plocha plodin oproti loňsku zvýšila, Kazachstán se stále potýká s nízkým výnosem a malým množstvím zásob, což může mít za následek dovoz této komodity.
Pokud jde o vývoz krmiv, konkrétně ovsa, žita, sena a siláže, byl zaveden dočasný zákaz vývozu z Kazachstánu, který bude platný od 23. srpna 2021, a zároveň budou zavedeny kvóty na vývoz krmného obilí platné od 1. září 2021.
Vliv situace v Afghánistánu na export mouky z Kazachstánu
Kazachstánské firmy zpracovávající mouku bedlivě sledují dění v Afghánistánu. Obchod s moukou je v nejisté situaci: Export mouky do Afghánistánu tvoří až dvě třetiny celkového objemu exportu a afghánský trh je jedním z nejvýznamnějších trhů.
Za posledních pět let se kazachstánským firmám zpracovávajícím mouku podařilo získat dominantní postavení na afghánském trhu a vytlačit tak Pákistán. V poslední době je však pro Kazachstán konkurentem sousední Uzbekistán, který vyrábí mouku paradoxně z kazachstánských surovin. Kazachstánští producenti doufají, že politická situace v Afghánistánu nebude mít zásadní vliv na nákup mouky a obilí.