English version
A tak se letošní léto bude jednoznačně odvíjet ve znamení domácí turistiky. Tu by mělo posílit trvající uzavření hranic s mnoha státy, ale i obavy Čechů z cestování. Většina z nich plánuje strávit dovolenou na chatě či chalupě nebo navštívit české památky a krásná zákoutí.
Intenzita, s jakou budou lidé v létě cestovat po vlastech českých, výrazně ovlivní ekonomiku. Cestovní ruch má v tuzemsku podíl tři procenta na HDP, 4,5 procenta na celkové zaměstnanosti a 24,5 procenta na celkovém exportu služeb.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), agentura CzechTourism a Národní ekonomická rada vlády (NERV) proto ve spolupráci s dalšími institucemi připravují akční plán, který má pomoci s restartem odvětví.
„Cílem akčního plánu je přispět k nastavení protikrizových opatření, která udržitelným a efektivním způsobem umožní obnovu odvětví cestovního ruchu,“ řekla poněkud kostrbatě ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
A dodala: „Veškerou pozornost je nyní nutné napřít především na podporu poptávky formou státních poukazů na tuzemskou dovolenou a snížení DPH, což jsou dvě klíčová opatření, o nichž jsme diskutovali s představiteli NERV a s panem premiérem. Věnujeme se také přípravě cílené marketingové kampaně a plánujeme úzce spolupracovat s kraji a destinačními společnostmi tak, abychom návštěvnost rozprostřeli po celé zemi a aby byla nabídka služeb v regionech co možná nejpestřejší.“
Pomoc hotelům
Vláda již v rámci daňového balíčku, který by měl pomoci firmám s následky šíření koronaviru, schválila snížení DPH na ubytovací služby z 15 na 10 procent. Stejně by měla DPH klesnout také u vstupného na kulturní akce a sportovní události, vstupného na sportoviště, jízdného na vleky a vstupného do saun a dalších podobných zařízení.
„Protikrizový balíček je jednoznačně vstřícným krokem vlády pro podporu podnikání v ubytovacích službách. Naše hotelnictví je na vysoké úrovni ve srovnání s ostatními členskými státy EU a je pro nás klíčové, aby tomu tak bylo i po odeznění současné pandemie, která zasáhla zásadním způsobem právě služby ubytování a stravování,“ ocenil podporu státu Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.
Ministerstvo pro místní rozvoj se také snaží vytvořit motivační nástroj na podporu spotřeby služeb tuzemského cestovního ruchu pod názvem Dovolená v Česku. Z výzkumů totiž vyplývá, že zatím jen 20 procent české populace je rozhodnuto vyjet na dovolenou v ČR, 60 procent ještě není rozhodnuto.
„Podle průzkumu víme, že téměř 60 procent Čechů ještě váhá, zda vyrazí na dovolenou po Česku. Právě na ty míří naše kampaň, kterou chceme co nejrychleji pomoci regionům a podnikatelům v cestovním ruchu. Lidem by měla dodat chuť cestovat po českých a moravských krajích a objevovat i taková místa, kam běžně nejezdí,“ uvedl ředitel agentury CzechTourism Jan Herget.
„Současnou situaci se zároveň pokusíme využít k posílení konkurenceschopnosti, přičemž cestu vidím v digitalizaci cestovního ruchu a využití chytrého marketingu,“ dodal Herget.
Klíčová je rychlost
Hlavním důvodem pro trávení dovolené v Česku je podle průzkumu chuť podpořit místní podniky. Češi se obecně staví k tuzemské dovolené pozitivně, celých 98 procent turistů z ní má vyloženě dobrý pocit.
„Pro cestovní ruch je teď důležitá především rychlost. Jsem rád, že jsme na tom s MMR i s odborníky v NERV našli shodu, a věřím, že tu shodu co nejdříve potvrdí i vláda. Lidé pracující v cestovním ruchu musejí vědět, že má smysl připravovat se na letní sezonu a investovat do rozvoje služeb po celém Česku,“ připomněl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
„Cestovní ruch zaměstnává 240 tisíc obyvatel naší republiky a odvody do veřejných rozpočtů činily 140 miliard korun ročně. S ohledem na to, že náš obor byl jako první a nejzasaženější oblastí v souvislosti koronavirovou epidemií, považuji za zásadní podporu domácího cestovního ruchu formou státních voucherů na dovolenou v Česku, a to bez přispění zaměstnavatele,“ dodal Viliam Sivek, předseda Fóra cestovního ruchu ČR.
Hory v rozpacích
Ministerstvo ve spolupráci s CzechTourism sleduje a vyhodnocuje obsazenost ubytovacích kapacit na letní sezonu i po jejím skončení. Na letošní léto je zatím například aktuální obsazenost v horských oblastech kolem 60 procent v hlavní sezoně, tedy v červenci a srpnu, a 30 procent v září.
Jenže právě horská střediska stále nedokázala vyřešit problém, který návštěvníky dlouhé roky trápí. Chybí v nich totiž ubytování pro rodiny s dětmi, příslušníky střední třídy, na které jsou zvyklí z rakouských Alp nebo chorvatského pobřeží.
V českých horách jsou buď luxusní pro rodiny cenově nedostupné hotely, nebo naopak horské chaty s papundeklovým nábytkem pamatujícím školní zájezdy v sedmdesátých letech minulého století a společnými toaletami na chodbě. Dlouhodobá orientace středisek na velmi movité návštěvníky nebo naopak nízkonákladové školní lyžařské zájezdy se nyní ukazuje jako velký handicap.
„Návštěvnost a spotřeba v cestovním ruchu na Vysočině se v době koronavirové krize propadly asi o 80 procent oproti roku 2019.“ Tomáš Čihák, Vysočina Tourism
Kraje trpí nejvíc
V krajských městech je obsazenost do deseti procent přes prázdniny a zhruba 30 procent v září. Ukázkovým příkladem je Ostrava, která byla vždy celý červenec vyprodaná díky festivalům Colours of Ostrava a Beats for Love. Nyní kvůli vládním opatřením eviduje obsazenost pouhých pět procent.
Klíčové jsou služby, které poskytují lázně. V nich se odehrává téměř čtvrtina z celkového počtu přenocování, a to zejména díky nadprůměrné délce pobytu. Z hlediska útrat je pak klíčová kongresová turistika, která přináší až dvojnásobně vysoké útraty ve srovnání s klasickým turismem.
Krize dopadla nejen na tradiční turistické regiony, jako jsou Praha nebo jižní Čechy, ale i na části republiky, které tuto oblast začaly intenzivněji rozvíjet až v posledních letech. Například v Moravskoslezském kraji se kvůli koronaviru ocitl cestovní ruch v regionu v červených číslech po šesti letech. Celkový počet návštěvníků, kteří letos přicestovali v prvním čtvrtletí, se meziročně snížil o 14 procent. Moravskoslezský kraj proto připravuje projekty, jejichž hlavním cílem bude nalákat do regionu výletníky a oživit turismus.
„Z poklesu cestovního ruchu nadšený nejsem, ale nic jiného jsme nemohli čekat. Pandemie koronaviru a s ní související opatření způsobily, že cestovní ruch ze dne na den skončil. V kraji se uzavřely turistické atraktivity, hotely a restaurace. To všechno se nám zákonitě muselo promítnout do statistik,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška.
A dodal, že podle Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí do regionu přijelo 178 690 turistů, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních. „Oproti loňskému prvnímu čtvrtletí k nám do kraje přicestovalo o 28 tisíc hostů méně.“
Miliardové ztráty
V porovnání s prvním kvartálem roku 2019 nastal pokles jak u domácích návštěvníků, kterých se v kraji ubytovalo 143 291, tedy o 14 procent méně, tak u hostů zahraničních, což bylo o 11 procent méně, tedy 35 399.
„Náš kraj navzdory přicházející pandemii zaregistroval z hlediska návštěvnosti historicky nejsilnější měsíce leden a únor, a to jak z důvodu juniorského mistrovství světa v ledním hokeji, tak i dalších akcí, na které měl být tento rok nadprůměrně bohatý. I tak nám ale vzniknou bohužel nesmazatelné ztráty,“ doplnil ředitel krajské destinační společnosti Moravian-Silesian Tourism David Karčmář.
Moravskoslezský kraj přišel v březnu a dubnu zhruba o 1,2 miliardy korun, které by turisté v regionu utratili. „Cestovní ruch potřebuje v dobrém slova smyslu nakopnout. Vyčíslené ztráty, které pandemie způsobila, už zřejmě nedoženeme, ale zabojovat musíme. Proto Moravskoslezský kraj pracuje na oživení cestovního ruchu.
Marketingová kampaň Máme světový kraj ukáže, že není třeba cestovat po světě, když máme v našem kraji místa, která zdárně konkurují těm světovým. Také plánujeme prodloužení hlavní turistické sezony o září a říjen. Připravujeme i další programy, které cestovní ruch podpoří,“ popsal Jan Krkoška, jak chce kraj pomoci se záchranou turistického ruchu.
Některé regiony jsou na tom ještě výrazně hůře. „Podle analýzy, kterou jsme si nechali zpracovat, a dalších zdrojů se návštěvnost a spotřeba v cestovním ruchu na Vysočině v době koronavirové krize propadly o asi 80 procent oproti roku 2019. Reagujeme na to intenzivní kampaní v médiích online i tištěných novinách, časopisech, magazínech, v rádiu, na sociálních sítích, kterou zveme turisty k návštěvě Vysočiny. Dáváme jim tipy na kratší výlety i dlouhodobé pobyty, nabízíme jim různé druhy ubytování a aktivit,“ říká ředitel krajské příspěvkové organizace Vysočina Tourism Tomáš Čihák.
Turistické cíle se spojují
Na rodiny s dětmi se snaží zaměřit v severovýchodní části středočeského kraje. „Neplánovanou prodlouženou zimní přestávku jsme využili k celé řadě vylepšení. Jejich společným jmenovatelem je zvyšování komfortu pro rodiny s malými dětmi. Herní zóny pro nejmenší jsme pomocí plůtků uzavřeli tak, že je z nich jediný východ, který navíc vždy směřuje k lavičkám či přilehlým gastroprovozům, kde mohou rodiče chvíli odpočívat. V gastrozóně U Hotovek přibude během sezony hrací dům pro nejmenší, v němž si děti mohou vyzkoušet nejrůznější profese od policisty přes zdravotní sestřičku až po učitele,“ popisuje novinky majitel rodinného parku Mirakulum v Milovicích Jiří Antoš.
Pro všechny, kdo by mezi atrakcemi zabloudili, vznikl na dlážděném prostranství uprostřed parku obří kompas, který může být ideálním místem srazů těch, co se náhodou nebudou moci najít.
Také v Mirakulu kladou důraz na to, aby se návštěvníci v parku cítili bezpečně. „Denně probíhá čištění všech prostor, které slouží návštěvníkům, se zvláštním důrazem na sociální zařízení. K tomuto účelu používáme dezinfekční prostředky s virucidním účinkem. Sociální zařízení navíc každou noc dezinfikujeme ozónem. Všechna občerstvení jsme vybavili ochrannými plexiskly. Návštěvníkům je všude k dispozici dezinfekce, ochranu úst a nosu, dezinfekci rukou a ochranné rukavice lze zakoupit v naší prodejně suvenýrů,“ vypočítává některá z opatření Jiří Antoš.
Jistota pro návštěvníky
Jistotu v neklidné době se návštěvníkům snaží dát i v nedalekém zámku Loučeň. „Poměrně zásadní v rámci plánování letní dovolené je skutečnost, že u nás v Loučni při zakoupení pobytu pro letní dovolenou, poskytujeme stoprocentní garanci vrácení peněz v případě, že by ve vámi vybraném termínu nebylo možné v důsledku vládních nařízení možné pobyt realizovat. To je velice častý dotaz všech, kdo k nám poslední dobou volají,“ říká Kateřina Šrámková, jednatelka zámku Loučeň.
„Jednotlivé pobyty jsme se snažili za rozumnou cenu naplnit pro každou skupinu tím, co považuje za důležité. Rodinám s dětmi nabízíme dětský koutek nebo klubík, aby si rodiče po skutečně náročném období mohli v klidu odpočinout a měli konečně čas jen pro sebe. Starším párům pohodlí a soukromí při pohybu v přírodě. Pro mladé pak romantiku a řadu aktivit tak, aby byl jejich pobyt co možná nejlépe využitý,“ dodává Kateřina Šrámková.
Loučenský areál ve středních Čechách nedaleko Prahy se pyšní nejenom světovým unikátem v podobě Labyrintária – souborem dvanácti labyrintů a bludišť v zámeckém parku, které jsou největší v Evropě –, ale také lanovým parkem a dětským mlhovištěm.
Turistické cíle z okolí se rozhodly přilákat rodiny s dětmi do tohoto koutu středních Čech společně. Nabízejí proto v rámci sdružení Elbiana, jehož název odkazuje na region Polabí, slevové balíčky ve výši 30 procent. „Smysl naší spolupráce vystihuje heslo Balík zážitků v jednom balíčku. Z naší spolupráce těží především sami návštěvníci. My chceme ukázat, že jsme připraveni i na jejich vícedenní pobyty,“ vysvětluje Kateřina Šrámková, ředitelka zámku Loučeň.
Nabídka reaguje na ekonomické, ale i společenské dopady pandemie koronaviru. „Uplynulé dva měsíce byly pro mnoho rodin zatěžkávací zkouškou. Všichni aktivní rodiče mají náš obdiv za to, jak se v karanténě věnovali dětem. Nyní už můžeme tuto radost opět převzít my, kteří se kvalitní náplní pro děti a rodiny věnujeme úspěšně řadu let,“ doplňuje Jiří Antoš.
Do projektu jsou zapojeny i místní hotely. Jejich pobytové slevy jsou nastavené tak, aby vyhověly zamýšlenému projektu Ministerstva pro místní rozvoj ČR na podporu domácího cestovního ruchu. Tedy za finanční spoluúčasti státu nebo zaměstnavatele. „Věříme, že dojde na tuto realizaci. Budeme usilovat o to, aby klient mohl podporu získat i zpětně po své návštěvě,“ doplňuje Jiří Hlinka, manažer sdružení Elbiana.
Peníze zamrzlé v zahraničí
Plány na dovolenou v Česku komplikuje zákon Lex Voucher.
Ten umožnil cestovním kancelářím, u kterých si klienti zaplatili letošní dovolenou v zahraničí, místo vrácení peněz vydat poukázku na absolvování pobytu v příštím roce. Lidé tak skončili bez peněz a nemohou je proto utrácet v létě v Česku.
Většina domácností šetří na dovolenou řadu měsíců a podobný finanční výpadek je pro ně velmi citlivý. Za několik týdnů tak neodkážou znovu našetřit na prázdninový pobyt, byť by byl v tuzemsku. Opatření, které pomohlo cestovním kancelářím – či spíše pojišťovnám –, u kterých byly pro podobné situace pojištěné, tak výrazně poškodí domácí cestovní ruch.
Spotřebitelské organizace přitom upozorňují, že česká úprava je v rozporu s právem Evropské unie. Podle něj může sice cestovní kancelář klientům poukázku nabídnout, ale ten může trvat na vrácení peněz. Navíc u jízdenek či letenek podobná úprava neplatí a dopravci musejí zákazníkům prostředky vrátit vždy. Přesto i spotřebitelské organizace apelují na vstřícný přístup.
„Finanční problémy mohou mít nejen spotřebitelé, ale i podnikatelé, pro které by hromadné vracení zaplacených úhrad mohlo být likvidační. Proto i přes znalost evropských práv spotřebitelů vyzýváme k vzájemnému pochopení a dohodě, pokud je možná,“ konstatuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
I na tom, zda se klienti aerolinií a cestovních kanceláří dostanou ke svým penězům, bude záležet, zda je pak budou moci utrácet na českých horách, v památkách či národních parcích.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.
