Zahraniční firmy včetně těch českých mohou využít zkušenosti se zakázkovou výrobou blížící se vlny investic v USA a zapojit se do globálně rostoucího dodavatelského řetězce geotermální energie (GTE).

Řady amerických hráčů na poli konvenční hydrotermie v poslední dekádě doplnily desítky startupů a technologických společností s novými inovativními přístupy. Ty umožňují teplo země využívat i v lokalitách, jež dosud kvůli geologii vůbec nepřicházely v úvahu. Například přístup EGS (Enhanced Geothermal System) pomocí hydraulické stimulace přetváří nevyhovující geologii podloží na ideální geotermální rezervoár.

ExportMag.cz: Festival hrušek i výbava pro horolezce. Česká stopa v Chile sílí

Příkladem může být firma Fervo Energy, která ve svém projektu Cape Station tento rok přisíťuje 100 MW a do roku 2028 pak dalších 400 MW. Firma v březnu 2026 vstoupila na burzu Nasdaq a v prospektu prezentuje svůj nejbližší byznysový výhled: aktuálně má již 680 MW závazných PPA (Power Purchase Agreements) a dalších 2,6 GW ve fázi rámcové smlouvy. V USA je primárním plánovaným využitím hlubinné GTE právě výroba elektrické energie, nicméně některé firmy připravují i přímé využití tepla. V souhrnu jsou ve fázi výstavby či s uzavřenou PPA geotermální projekty na 2 GW kapacity.

Klíčový je ORC turbogenerátor

Vlna realizovaných a v blízkých letech plánovaných projektů bude zátěžovým testem pro existující dodavatelské řetězce. Jakkoli dynamika next-gen GTE souvisí s rozvojem vrtných technologií a inženýringu podzemních rezervoárů, příležitosti se vyskytují v dodávkách nadzemních technologií včetně elektrárenských. Ty jsou v sektoru GTE stále vyráběné v zásadě na klíč vždy pro konkrétní projekt, což je historicky silná stránka českých strojních podniků.

Do budoucna je však nutné počítat s tlakem na sériovost, a dokonce i modularitu technologických celků. Proto právě nyní nastává ideální příležitost pro vstup do tohoto sektoru a navázání partnerství s americkými firmami. Americké technologické firmy navíc vyhledávají uplatnění pro své technologie i mimo USA. České exportéry by proto mohla lákat i perspektiva spolupráce na jiných trzích.

Klíčovou součástí next-gen GTE elektrárny je ORC (Organic Rankine Cycle) turbogenerátor, který dokáže využívat nižší teplotu zdroje. Trh těchto strojů je koncentrovaný a dlouhodobě mu dominují tři firmy: Turboden (IT/JP), Exergy (IT/CN) a Ormat (US/IL). Zároveň pro budoucí vývoj je právě turbosoustrojí identifikovaným úzkým hrdlem a omezený počet dodavatelů podrývá odolnost dodavatelského řetězce.

Na trh ORC turbín pro GTE nově vstupují i další energetické věhlasné značky a startupy (Baker Hughes, GE Vernova, Critical Energy Systems). Subdodávky pro výrobce turbosoustrojí mohou zahrnovat rotory a statory, oběžná kola, ložiska, převodovky, generátory a podpůrné systémy včetně kontrolních a řídících.

Druhou klíčovou součástí jsou tepelné výměníky, především hlavní trubkový tepelný výměník mezi geotermální smyčkou a turbínovou smyčkou (výparník). Dalšími tepelnými výměníky jsou také předehříváky, kondenzátory a pomocné výměníky v chladicích a provozních okruzích. Geotermální aplikace kladou vysoké nároky na konstrukci zařízení a české zkušenosti s návrhem zakázkových výměníků pro chemický, petrochemický nebo energetický průmysl zde mohou najít své uplatnění.

Třetí kategorií jsou armatury a čerpadla. Jelikož provoz geotermálních zařízení zahrnuje technické výzvy spojené s korozivními geotermálními solankami a usazováním minerálních látek (inkrustací), konkurenční výhodu mají firmy se zkušeností s dodávkami do ropného sektoru a se schopností plnit příslušné normy a standardy.

Přestože je ORC dominantním proudem vývoje využití GTE v USA, není jediným. Rozvíjeny jsou i binární systémy s kritickým CO2. Díky vyšším provozním tlakům mají menší prostorovou náročnost při zachování stejného výkonu, a jsou tak jednou z cest k větší modularitě. Mimo hru nejsou ani tradiční parní systémy, jelikož vrtáním hlouběji lze dosahovat stále vyšších teplot, a využít tak dosud nemyslitelné lokace. Několik firem se věnuje objevování nových konvenčních hydrotermálních zdrojů s pomocí strojového učení a AI.

Cla nejsou problém

Na první pohled je významným rizikem pro tuto exportní příležitost celní politika administrativy Donalda Trumpa, jelikož velká část produktů spadá do celních opatření oceli, hliníku a dalších kovů podle Sekce 232. Nicméně ve srovnání s roky 2024 a 2025 není pozorovatelný žádný propad, spíše mírný růst napříč všemi kategoriemi. Data za prvních pět měsíců roku 2026 také nenaznačují žádnou negativní trajektorii.

Exportéři z Evropské unie vděčí za tento vývoj makroekonomickým faktorům: náběh investičního cyklu v energetice (elektroenergetika i energetika fosilní); nedostatečné kapacity amerického průmyslu; jeho rostoucí náklady (ještě vyšším clem než derivátové produkty je zatížena primární komodita). Pozitivní vyhlídka je cíl EU dosáhnout zastropování celního zatížení derivátů v souladu s dohodou z Turnberry na 15 procentech. Ačkoli tedy cla představují pro export v tomto odvětví nákladový faktor, dosavadní obchodní data naznačují, že byla převážena silnou investiční poptávkou v energetice a nedostatečnými výrobními kapacitami v USA.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Washingtonu (Spojené státy americké). Autor: Jan Udržal, ekonomický diplomat.