Potenciál vodního bohatství si čím dál více uvědomuje také Egypt, jakkoli to především s ohledem na omezené vodní zdroje může v jeho případě působit paradoxně. Vedle životadárné řeky Nil, která je zároveň prakticky jediným vodním tokem v Egyptě, se jedná o více než 3000 kilometrů dlouhé pobřeží Středozemního a Rudého moře, zajímavé z pohledu turistiky a potápění, především však coby významné tepny námořní přepravy.
Přesto modrá ekonomika představuje aktuálně pouze 2,2 % celkového HDP Egypta. Nic na tom nemění ani fakt, že země vlastní 54 námořních přístavů, z toho plnou třetinu obchodních. Egypt proto bude usilovat o propojení přístavů spravovaných různými úřady s cílem sjednotit pravidla i poplatky, a zjednodušit a zkrátit tak celý proces přepravy zboží.
ExportMag: Světelný tunel nebo les ze skla. Česká svítidla září za mořem i v Arábii
Moře, stejně jako několik větších jezer, zároveň představují důležitý zdroj rybolovu. Naštěstí na rozdíl od jiných zemí Egypt příliš netrpí nadměrným rybolovem, produkci nicméně nedokáže patřičně promítnout do vývozu z důvodu nedostačujících přepravních kontejnerů, které nejsou schopny převážet zásilku na delší vzdálenost. Negativní roli sehrává i znečištění vod. Chybí také moderní metody rybolovu i skladování ryb, jež by zajistily uchování čerstvosti po delší dobu.
Nepřekvapí, že svým dílem může přispět též český byznys. Vedle výroby odpovídajících kontejnerů a inovativních způsobů rybolovu se nabízí zapojení do odstraňování znečištění mikroplasty a dalšími škodlivými látkami ve vodních plochách i Egyptu přilehlých moří. Samostatnou kapitolou jsou potom sladkovodní zdroje a nakládání s nimi. Egypt pracuje na digitální transformaci zavlažovacího systému a zavedení „smart managementu“, jehož účelem je sledovat i předpovídat hladinu vody, hlídat veškeré změny i provádět kontrolu kvality. Digitální transformace proto bude vyžadovat dodávky kvalitních a odolných měřicích přístrojů nebo zařízení pro telemetrii.
Součástí transformace jsou však i rozsáhlejší investiční projekty, do nichž bude možné se zapojit, jakými je zlepšení a automatizace přehradního systému v nilské deltě nebo budování přehrad na zachycování dešťové vody. Samozřejmostí je potom setrvalý zájem o „tradiční“ vybavení v podobě čerpadel nebo čistíren a úpraven vody. Modrá ekonomika i vodohospodářství obecně proto zahrnují v Egyptě skutečně širokou škálu příležitostí a lze předpokládat, že v budoucnu budou dále nabývat na významu.