Ekologická budova lesnické společnosti vznikla z lokálního materiálu zpracovaného přímo na místě

V zalesněných kopcích Beskyd, odkud je to blíže do slovenského Trenčína než do Brna, sídlí a hospodaří od roku 1998 společnost Kloboucká lesní. Ta se stále více snaží profilovat jako podnik hospodařící na principech soběstačného a udržitelného hospodaření v lese. Od těžby až po zpracování dřeva.

Když se firma před několika lety zabývala myšlenkou na vybudování nového sídla, snažila se tyto principy do vzhledu i funkčnosti nového objektu začlenit. „Odvětví, v němž firma působí, prochází dramatickou změnou vlivem posunu přírodních podmínek. Sídlo firmy tedy musí být pružně upravitelným prostorem umožňujícím vývoj a změnu. Vytváříme prostory pro tvůrčí práci, výzkum a inovaci. Dům je navržen jako schránka tvořená konstrukcí, prostory uvnitř jsou přestavitelné a jsou zde vytvořeny rezervy pro nečekaný rozvoj,“ vysvětlil Vojtěch Dorňák, majitel společnosti Kloboucká lesní. Zjednodušeně řečeno, budova podle něj spojuje moderní technická řešení a selský rozum.

Jednoduchost a střídmost

Budova je navržená tak, aby udávala směr stavění budoucnosti. Vsadila proto na ekologii, jednoduchost a střídmost v kombinaci s nejmodernějšími technologiemi. Konstrukce je vyrobena výhradně z materiálu, který vzniká přímo na místě – na lince Kloboucké lesní, necelou stovku metrů od vlastního místa stavby. Podnik, který se nezabývá jenom lesnictvím, ale také zpracováním vytěžených stromů, nemohl vsadit na jiný materiál než dřevo. I když jde na jedné straně o nejprostší a nejstarší stavební materiál, způsob zpracování zvolila společnost ryze současný. Použila takzvané profily BSH, které jsou zároveň klíčovým produktem společnosti.

Vybudováním nového sídla chtěla firma zároveň demonstrovat, že ekologické a udržitelné  stavebnictví není jen o plnění různých dotačních politik a předpisů, ale o celkovém přístupu ke stavění. „Důležité je uvědomit si, že tématem není jen přímá energetická spotřeba stavby, ale celá množina úkonů a energetických vstupů, které vznikají při výrobě jednotlivých komponent domu a jejich cestě na stavbu, ale také správné používání stavby a v neposlední řadě i přemýšlení o tom, co nastane, až bude životnost projektu u svého konce. Kloboucká lesní chce inspirovat ostatní firmy, stavebníky i širokou veřejnost k zodpovědnému a promyšlenému přístupu k výstavbě a využívání dřeva jako stavebního materiálu. Dává důraz na lokálnost těžby i zpracování dřeva a péči o les,“ doplnil Vojtěch Dorňák.

Hlavně z místních zdrojů

Většina dřeva použitého na stavbu je z nedalekých lesů, převážně se jedná o beskydský smrk. Při výběru stavebního dřeva kladli odborníci důraz na jeho kresbu i hustotu vláken a podle toho vybírali les, kde se uskutečnila těžba. Budova je zároveň vytvořena tak, aby se dala celá rozložit a složit na jiném místě. Jedinou pevnou součástí je betonové jádro objektu.

Pozornost věnovali architekti libereckého studia Mjölk, kteří stojí za návrhem,  také celkovému začlenění novostavby do prostředí. Severní fasáda objektu je otočena k obci a přijíždějícím návštěvníkům. Budova svou hmotou zakrývá průmyslové stavby areálu a její pozadí v druhém plánu tvoří krásná scenérie Pláňavského hřebene. Severní stranu střechy pokrývají skleněné panely, které prosvětlují podstřešní prostory.

Jižní část střechy domu je tvořená fotovoltaickými panely o výkonu 113,15 kWp, které uspokojí energetickou spotřebu domu a zároveň zastupují funkci střešní krytiny. Fotovoltaickou elektrárnu na budově doplňuje bateriový systém o kapacitě 72 kWh. Přebytky vyrobené energie pak spotřebovává výroba v areálu firmy.  

Solární panely nejsou jen na novostavbě administrativní budovy, ale pokrývají i jiné objekty. Celkem má veškerá fotovoltaika areálu výkon 1,1 MWh, což pokrývá 20 procent spotřeby areálu.

Prach z bylin i noční vzduch. Novou budovu postavil výrobce čajů v ekologickém duchu

Hladina jako zdroj světla

Voda ze střešních ploch administrativní budovy je odváděna do nadzemních nádrží, které v letních měsících přirozeně ochlazují budovu a akumulují vodu pro zpětné použití v areálu. Vodní plocha je také způsobem, jak odrážet rozptýlené světlo i do hlubších částí interiéru. Povrchové nádrže mají celkový objem 45 metrů krychlových. Voda z nich přepadem putuje do podzemních nádrží o stejném objemu, kde se shromažďuje pro zpětné použití vody v areálu, jak při výrobě, tak při zalévání zeleně.

Nejde však o jediné nádrže, které Kloboucká lesní využívá. V celém výrobním areálu je jich několik. Dešťová voda, která je zde shromažďována se pak využívá například ke kropení uskladněné kulatiny, čímž se zajišťuje udržení její kvality ještě před tím, než bude zpracována.

Kloboucká lesní pak na hranici svého výrobního areálu hodlá brzy vybudovat retenční nádrž o objemu okolo dvou tisíc kubíků. Ta bude poskytnuta k veřejným účelům – stane se totiž nedílnou součástí cyklistické a turistické stezky, která se táhne na hranici části výrobního areálu.

Stejně jako u vlastní stavby, tak i při zajišťování hlavního zdroje energie nemohla společnost sáhnout po jiném zdroji než po dřevě. Zdrojem pro vytápění administrativní budovy a celého areálu firmy je centrální kotelna, kde hlavní palivovou surovinou je štěpka, kterou si firma sama vyrábí. Tímto je areál zcela nezávislý na jiném palivovém zdroji.

Výzva pro hasiče i úřady

Při realizaci inovativního řešení musela společnost překonat některé překážky. „Nejsložitější bylo získat potřebná povolení, aby se třípatrová dřevostavba mohla postavit. Česká legislativa totiž dřevěným projektům takového rozsahu v té době příliš nakloněna nebyla, zejména kvůli požární bezpečnosti,“ zmiňuje Vojtěch Dorňák. Podle jeho slov tak důležitou roli v realizaci stavby podle zpracovaného projektu sehrálo rychlé a konstruktivní rozhodování místního stavebního úřadu a expertů z Hasičského záchranného sboru. Složité bylo také najít statika a projektanta, kteří si dokáží s projektem takového rozsahu poradit.

Vybudováním atraktivního sídla firmy z lokálních materiálů by podle Kloboucké lesní neměl celý proces skončit. Naopak, měl by to být začátek naplňování vize společnosti o přechodu Česka na udržitelnější stavebnictví.

„V České republice vyroste za rok okolo dvou a půl  tisíce dřevostaveb, což odpovídá zhruba půlprocentnímu podílu na celkové produkci dřeva v ČR. Naší snahou je, abychom toto mizivé množství znásobili, abychom dokázali chytře využít potenciálu, který se nám sám nabízí a dokázali stavět domy, které nebudou ekologické jen z hlediska úspory na vytápění,“ říká Vojtěch Dorňák.

V porovnáním s jinými zeměmi, jako například okolními Německem a Rakouskem, však pořád u nás narážíme na zastaralé normy. „Neodpovídají evropským normám. Znemožňují stavbu dřevostaveb ve větší míře, navíc je zbytečně prodražují,“ uzavírá majitel Kloboucké lesní.

To, že tento projekt má smysl a měl by být inspirací pro ostatní, potvrzují také odborníci. Administrativní budova Klouboucké lesní již získala celou řadu různých ocenění. Nejnověji se stala vítězem kategorie Průmysl v letošním ročníku soutěže Adapterra Awards. Tu vyhlašuje Nadace Partnerství, aby upozorňovala na inspirativní projekty, které pomáhají přizpůsobit města, domy a krajinu klimatické změně.

Dalibor Dostál