Ekologicky šetrné hydrogely ze syrovátky pomáhají při obnově lesů v okolí Buchlova

Vědci z Centra polymerních systémů Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně testují přímo v praxi nově vyvíjené hydrogely ze syrovátky. Konkrétně pomáhají při obnově buchlovských lesů.

Hydrogely mají schopnost v období sucha udržet vláhu v půdě a jsou plně rozložitelné na neškodné látky, které jsou pak zdrojem živin pro rostliny. Právě syrovátka je jednou ze základních surovin pro přípravu nových hydrogelů.

Hydrogely ze syrovátky | UTB ve Zlíně

„Výsledky laboratorního testování nám vycházely velmi dobře. Proto jsme se rozhodli oslovit Lesy České republiky s.p., konkrétně Lesní správu Buchlovice a Lesní správu Strážnice, abychom mohli vyrobené hydrogely vyzkoušet přímo v praxi,“ popisuje prof. Vladimír Sedlařík, ředitel Centra polymerních systémů a hlavní řešitel projektu.

Hydrogely vyvíjené v Centru polymerních systémů použili vědci při výsadbě sazenic dubů za účelem obnovy lesa v lokalitě Pískovny Bzenec, kde sušší klima a písčitá půda komplikují úspěšné zalesnění. „Očekáváme, že syrovátkové hydrogely by mohly vytvořit vhodnější podmínky pro zakořenění a následný růst, a to díky své schopnosti poutat srážkovou vodu, kterou poté postupně uvolňují do půdy hlavně ke kořenovému systému rostlin v období sucha,“ vysvětluje jejich funkci dr. Silvie Duřpeková, vědkyně z Centra polymerních systémů.

Díky spolupráci s Lesy České republiky s.p. našly hydrogely ze syrovátky rovněž své uplatnění při výsadbě lipové aleje v blízkosti hradu Buchlov. Zlínští vědci tam společně s lesníky vysázeli 30 odrostků, které budou lemovat Cyrilometodějskou stezku vedoucí od Kaple sv. Barbory až k samotnému hradu.

„V současné době se jedná již o druhé vylepšení původní výsadby realizované v letech 2014 a 2015. Tentokrát byl ale poprvé za pomoci kolegů z Centra polymerních systémů při UTB ve Zlíně použit hydroabsorbent zlepšující ujímavost sázených dřevin a my doufáme, že právě syrovátkový hydrogel zvýší šanci na ujmutí těchto dřevin, které budeme pečlivě sledovat a současně kontrolovat jejich zdravotní stav,“ vysvětluje ing. Lukáš Jankových, technik Lesní správy Buchlovice.

Silvie Duřpeková | UTB ve Zlíně

„Na základě výsledků budeme v následujícím období vyhodnocovat působení hydrogelu v reálných podmínkách. Zároveň připravujeme technologií pro velkokapacitní výrobu hydrogelů tak, aby jejich produkce byla ekonomicky i ekologicky výhodná“, doplňuje Silvie Duřpeková.

Hydrogely lze připravit v podobě prášku, krystalků, nebo granulí, které se aplikují do půdy před setbou rozmetáním či zaoráním do hloubky přibližně 20 cm. Využití najde také v zahradnictví, či na vlastních zahrádkách při výsadbách sazenic zeleniny, květin nebo stromků, kdy se se malé množství přidá přímo ke kořenovému balu rostlin nebo smíchá s pěstebním substrátem, do kterého jsou následně rostliny vysazeny.

Dosavadní výsledky ukazují, že pomocí aplikace syrovátkového hydrogelu lze přispět ke zvýšení retenční kapacity půdy o 30 – 40 % a zadržení dešťové nebo závlahové vody v půdě až o 50 % déle v porovnání s půdou bez hydrogelu.

„Receptura hydrogelů je chráněna užitným vzorem a v současné době jednáme s průmyslovým partnerem, který má zájem náš produkt uvést na trh“, uzavírá prof. Vladimír Sedlařík.

Výzkum probíhá za podpory Ministerstva zemědělství ČR a bude ukončen v letošním roce.

Redakčně upravená tisková zpráva UTB ve Zlíně

• Teritorium: Česká republika | Zlínský kraj

Doporučujeme