Stanjurův rezort vydal i další makroekonomické odhady. Pokud jde o nezaměstnanost, očekává pro rok 2022 další pokles až na 2,3 % (z loňských 2,8 procenta).
„Hlavním makroekonomickým problémem letošního roku bude akcelerující inflace. Průměrný růst cen letos podle našich odhadů dosáhne 8,5 %, v prvním čtvrtletí dokonce bude meziroční inflace atakovat hranici 10 %. My jako vláda máme jen omezené možnosti, jak se zvýšenou inflací bojovat, ale nesmíme na ně rezignovat,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
K nárůstu zadlužení vládních institucí z 30 % na 42 % HDP v uplynulých třech letech vedla podle něj expanzivní fiskální politika státu. „Nám teď nezbývá, než se zase vrátit nohama na zem a hospodařit jen s takovými prostředky, které máme k dispozici nebo aspoň můžeme reálně splatit,“ dodává Stanjura.
O 60 miliard vyšší příjmy?
„Na základě aktualizované predikce můžeme v novém rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 60 miliard korun. O tyto příjmy nebudeme snižovat náš slib uspořit v novém rozpočtu na výdajové straně až 80 miliard korun a využijeme je na dodatečné výdaje v letošním roce, jako jsou mimořádná valorizace penzí či zvýšení příspěvků na bydlení kvůli dražším energiím,“ prozrazuje ministr financí.
Podle odhadů ministerstva vzrostla ekonomika v loňském roce o 2,9 %, k čemuž kladně přispěla domácí poptávka, zejména navýšení zásob a spotřeba domácností.
Dun & Bradstreet zvyšuje přes rostoucí inflaci rating Česku
Naopak saldo zahraničního obchodu růst hrubého domácího produktu silně zpomalilo. Ministerstvo predikuje, že v letošním roce česká ekonomika vzroste o 3,1 %, tažená investičními výdaji soukromého i veřejného sektoru, stejně jako i nadále spotřebou domácností. Tu však bude tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií. Ekonomický výkon by mělo rovněž zvyšovat saldo zahraničního obchodu.
Vysoká inflace se stává makroekonomickým a sociálním problémem. Průměrná míra inflace v roce 2021 dosáhla 3,8 %. Meziroční inflace by se v 1. čtvrtletí 2022 měla pohybovat v blízkosti 10 % a i ve zbývající části roku by měla zůstat zvýšená. Průměrná míra inflace v roce 2022 by měla podle odhadů činit 8,5 %.
K inflaci letos významně přispěje nárůst cen elektřiny a zemního plynu, predikuje ministerstvo. Proinflačním směrem bude působit také cena ropy a jednotkové náklady práce, síla těchto faktorů by ale měla být menší než v roce 2021. Frikce v zásobování nejspíše budou přetrvávat i v první polovině roku. Protiinflačně by se naopak mělo projevit posilování české koruny k euru.
Evergreen: Na trhu práce zoufale chybějí lidé
Na trhu práce se po krátké pauze opět projevují nerovnováhy, které jej charakterizovaly před propuknutím epidemie. Nedostatek pracovníků přetrvává prakticky ve všech odvětvích ekonomiky. Díky pokračujícímu hospodářskému růstu se nezaměstnanost dále snižuje. Správci státních financí odhadují, že míra nezaměstnanosti loni v průměru dosáhla 2,8 % a letos dále poklesne až na 2,3 %.
Hospodaření sektoru vládních institucí bylo v roce 2021 velkou měrou zatíženo situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví a stimulační fiskální politiky. Další odhad ministerstva zní: expanzivní fiskální politika vedla k deficitu ve výši 6,1 % HDP a nárůstu zadlužení na 42 % HDP.
Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Prognóza pracuje se scénářem, že se současné zhoršování epidemické situace podaří zvládnout bez nutnosti přijmout makroekonomicky významná protiepidemická omezení a že ještě v první polovině letošního roku budou přetrvávat nepříznivé efekty vysokých cen vstupů a narušených výrobních řetězců.
Významnými riziky zpomalujícími růst ekonomiky jsou tak kromě samotného vývoje epidemie pokračující problémy v globálních dodavatelských řetězcích, stejně jako vyšší, potažmo déle trvající inflační tlaky. Mezi vnitřní rizika patří vývoj na trhu práce, nedostatek pracovní síly by ale mohl podpořit dynamiku mezd a investic zvyšujících produktivitu práce. Dalším vnitřním rizikem je nadále cyklický a strukturální vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Na druhou stranu může pozitivním směrem působit mimořádný nárůst úspor domácností v době epidemie, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.
Ministerstvo financí aktualizovalo Makroekonomickou predikci České republiky. Predikci projedná ještě v lednu 2022 Výbor pro rozpočtové prognózy a vyhodnotí ji z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění. Predikce bude sloužit jako makroekonomický rámec nového návrhu státního rozpočtu na rok 2022.