Elektronická identifikace: Razítko budeme potřebovat vždy, jen bude vypadat úplně jinak

S Pavlem Hrabětem z ministerstva vnitra o využití elektronické identity občana.

Zdálo by se, že získat razítko, tedy nějaké úřední potvrzení nebo ověření, je teď mnohem těžší než před pandemií, ale opak je pravdou. Služby veřejné správy jsou digitálně stále dostupnější. A tak se nejen právnické, ale především i fyzické osoby mohou online, jednoduše, rychle a bezpečně dostat k základním službám státní správy. Na otázky k elektronické identitě občana a jejího využití v běžném životě odpovídá Pavel Hrabě, poradce pro metodiku EA a Národní architektonický plán z Odboru Hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR.

Jaké online služby teď stát vlastně nabízí?
Rozsah digitálních služeb se velmi rychle mění, nicméně takový základní seznam by mohl být následovný:

  • Portál občana (kontrola platnosti dokladů, stav bodů na kontě řidiče, výpisy z veřejných rejstříků a registrů…)
  • portál Finanční správy Moje daně (online podání daňových přiznání, např. přiznání k dani z příjmů fyzických osob, přiznání k dani z nemovitých věcí)
  • ePortál České správy sociálního zabezpečení (např. náhled na informativní list důchodového pojištění)
  • klientské aplikace zdravotních pojišťoven (přehledy vykázané péče, plátců pojistného a nedoplatků na pojistném, žádosti o příspěvky z fondů prevence…)
  • pacientská aplikace eRecept
  • webové portály některých krajů, měst a obcí, knihovních systémů, systémů vzdělávacích institucí a dalších subjektů.

Ale pojďme na to z druhé strany. Většina povinností klientů veřejné správy, občanů a zástupců organizací se dá vyřídit zasláním elektronického formuláře s uznávaným elektronickým podpisem mailem nebo i bez podpisu při odeslání datovou schránkou. Pro organizace běžný způsob, pro občany zatím méně, ale věříme, že počet fyzických osob – uživatelů datových schránek dále poroste.

My se ale nyní soustředíme na interaktivní on-line služby, které mohou svým uživatelům přinést mnohá usnadnění, například přehled a možnost převzetí obsahu minulých formulářů a jejich předvyplnění aktuálními údaji ze Základních registrů a z ostatních agend, zapojených do propojeného datového fondu. Podmínkou využívání takových služeb je přihlášení některým z identifikačních prostředků, které již jsou zapojeny do systému jednotné elektronické identifikace občana. Takovými prostředky jsou jak elektronický OP, NIA ID a Mobilní klíč eGovernmentu, ale i přístupové údaje do elektronických bankovnictví řady bank, přitom počet certifikovaných bank a poskytovatelů identifikace stále roste, v polovině dubna 2021 jich bylo sedm a schvalování dalších je v běhu.

Přehled již použitelných identifikačních prostředků najdou čtenáři například na stránce Portálu národního bodu pro identifikaci a autentizaci (NIA), v části Identifikační prostředky. Neustále rostoucí množství poskytovatelů služeb a jejich portálů, které umí s jednotnou identifikací pracovat, lze sledovat v témže portálu v části Seznam poskytovatelů služeb, aktuálně jich zde je 109 a přibývají každým dnem další.

Zpět k Vaší otázce. Jako jeden ze způsobů naplnění ustanovení zákona č. 12/2020 Sb. o právu na digitální službu probíhá evidence všech agend a všech jejich služeb, včetně naplánování, zda a kdy budou jednotlivé úkony těchto služeb dostupné v digitálních obslužných kanálech. Do září předložíme vládě i veřejnosti aktuální Katalog služeb veřejné správy. Pokroky práce může veřejnost sledovat pomocí příslušné sady otevřených dat, která je publikována v Národním katalogu otevřených dat (NKOD), v sadě Detailní popisy služeb veřejné správy. Z tohoto evidenčního katalogu, který nám nyní slouží pro správu služeb a plánování jejich digitalizace, chceme brzy učinit takříkajíc nabídkový katalog v Portálu veřejné správy, kde představíme úplný seznam on-line služeb.

Momentálně se soustředíme na interaktivní on-line služby, které mohou svým uživatelům přinést mnohá usnadnění.

Co se plánuje, jak se budou rozvíjet služby pro občany? Na co se mohou těšit – a proběhne nějaká informační kampaň?
Zavádění nových konkrétních služeb záleží především na jednotlivých úřadech. Některé už k jejich zavádění přistupují komplexně, dlouho se připravují a hodně investují i do kampaně. Rád bych uvedl příklad ČSÚ a Sčítání lidu – jejich kampaně si nešlo nevšimnout, byla opravdu úspěšná a vyvolala velký zájem občanů. Takhle by se to mělo dělat pokaždé, je mi opravdu líto, že jinak výborně připravená služba měla na počátku výpadek.

V nejbližších dnech se budou objevovat informační kampaně bank, spojené s prudkým nástupem BankID a použití přístupových údajů elektronického bankovnictví ke službám, které občané aktuálně potřebují – ať už je to například daňové přiznání nebo služby spojené s covid-19. Svoji kampaň, zaměřenou na informace o centrálních službách, jako je třeba Mobilní klíč eGovernmentu, má připravenou také Ministerstvo vnitra.

Změnila pandemie přístup občanů k online službám a změnily se nějak parametry eGovernmentu v téhle souvislosti?
Ano a ano. Stále více občanů vyhledává již připravené distanční formy služeb veřejné správy, protože jinak to ani nejde. Zvládají to lidé všech generací, i důchodci si zvykli mailovat se svým lékařem, nakupovat v e-shopech, a proto se mnozí dokázali zaregistrovat k očkování i bez pomoci svých dětí nebo přátel, pracují s eReceptem a dalším zdravotními a sociálními službami.

I parametry eGovernmentu se změnily, musel se naučit reagovat operativně, zaměřit se na „Go-to-Market“, což byla dosud výsada soukromé sféry. Mnohá řešení vznikla za několik týdnů a splnila svůj účel, přestože se nevyhnula chybám. Některá rychlá řešení jsou velmi příjemná a užitečná, jako například Covid Portál, jiná začínají jako maličká, ale splňují všechny naše odborné požadavky na architekturu služeb a mají před sebou velkou perspektivu, jako například Očkovací portál občana. Změnil se i přístup ke kdysi pevným bodům eGovernmentu, jako je Portál veřejné správy. Pracujeme na tom, aby ožil a nabízel na první obrazovce opravdové aktuality, odkazy na služby a informace, které občané právě nejvíce potřebují. Za pár dní poznáte změnu, přijďte si vyzkoušet Portál veřejné správy.

Stále více občanů vyhledává již připravené distanční formy služeb veřejné správy.

Evropský projekt eiDAS by měl usnadnit vlastně všechny administrativní úkony v zemích EU. Tzn., že si stejně snadno jako v Čechách můžu založit živnost třeba v Chorvatsku nebo Rakousku? To je ale zatím vize. Kdy získá reálnou podobu?
Nařízení eIDAS ve své implementaci předpokládá propojení každého státu EU se všemi ostatními na bázi dvou klíčových věcí: ohlášeného elektronického identifikačního prostředku a mezinárodní identitní brány. Česká republika je z tohoto pohledu připravena – ohlásila svým partnerům v Unii eObčanku jako mezinárodní identifikační prostředek a má funkční mezinárodní bránu. Chorvatsko učinilo obdobné kroky ještě několik měsíců před námi, vzájemně jsme spolupracovali, ale podle posledních informací naše vzájemná integrace ještě zprovozněna není.

Jen bych snad pro úplnost dodal, že jsme v současné době propojeni s 12 zeměmi EU (Belgie, Estonsko, Itálie, Portugalsko, Německo, Lotyšsko, Slovensko, Španělsko, Polsko, Švédsko, Rakousko a Nizozemsko). Největší brzdou v rychlejším propojení ČR se zbylými členskými státy EU je bohužel jejich nepřipravenost. Sdílené elektronické prostředky jako předpoklady pro založení živnosti v Rakousku jsou a v Chorvatsku budou připraveny. Nyní záleží na tom, zda příslušné ministerstvo dotyčné země umožňuje takovou službu svým občanům a jestli ji správně otevřelo pro cizince, o tom však já nemám dostatek informací.

Chtěl bych apelovat na své kolegy z českých úřadů, aby všechny své služby, kde to dává smysl, stavěli rovnou jako tzv. interoperabilní a otevřeli je tak i zahraničním klientům. Myslím si, že na rozdíl od centrálních nástrojů, kde jsme hotovi, v jednotlivých službách příliš připraveni nejsme.

Digitální služby veřejné správy:

Ing. Pavel Hrabě, Ph.D.
Ministerstvo vnitra České republiky

Dokončil studia Technické kybernetiky na ČVUT FEL Praha v roce 1989. Po studiích pracoval jako IT analytik ve Fakultní nemocnici v Praze Motole. Dále byl vedoucím pobočky retailové banky a obchodním/marketingovým manažerem několika menších společností. Od roku 1995 Pavel pracoval v SAP ČR, zpočátku jako poradce, následně pracoval jako architekt řešení a manažerský IT poradce pro významné klienty. Od roku 2007, se zde Pavel specializoval na poradenství v oblasti IT strategií a EA. V roce 2009 začal doktorská studia s tématem EA na VŠE Praha, která dokončil in 2015. V roce 2015 také začal pracovat jako externí poradce Odboru Hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR, v roli hlavního metodika Národní architektury veřejné správy ČR (Czech GEA). Je spoluautorem strategie Digitální Česko.

Převzato z magazínu TA.Di vydávaném Technologickou agenturou ČR, autor: Leoš Kopecký




• Oblasti podnikání: Software a ICT služby
• Teritorium: Česká republika