English version
Po vyplnění formuláře na stránkách ministerstva elektronický systém sám určí takzvané povinné subjekty a zajistí rozeslání žádostí o vyjádření a stanoviska jednotlivým správcům. Podle ministerstva je elektronická podatelna první vlaštovkou digitalizace stavebního řízení, které bude probíhat souběžně s uváděním nového stavebního zákona do praxe.
Digitalizace má být dokončena do poloviny roku 2023, kdy nabude nový stavební zákon účinnosti v plném rozsahu.
Jak to dnes funguje?
Ještě před tím, než dnes stavebník podá žádost o povolení stavby, musí stavebnímu úřadu doložit desítky vyjádření a stanovisek vlastníků technické infrastruktury a dotčených orgánů. Jen v Praze je více než 40 vlastníků sítí.
Je tedy zřejmé, že pro podání žádostí na správná místa je klíčové mít kvalitní aktuální a celoplošný přehled o působnosti všech vlastníků technické infrastruktury v České republice. Takových subjektů je více než 20 tisíc, přičemž každý z nich má svoji zájmovou oblast, ve které se nachází jeho technologie nebo plánované oblasti rozvoje. Nový systém dokáže určit, kteří vlastníci jsou v daném případě relevantní a žádosti jim sám rozešle a prokazatelně doručí.
První vlaštovka?
„Snad žádná z agend státu nezůstala uvězněna v minulém století a nepolíbena současnou digitální érou jako ta stavební. Komplexní digitalizace stavebního řízení to změní, ale bude to ještě chvíli trvat. Našim cílem je, aby stavebník komunikoval v rámci stavebního řízení se všemi subjekty už jen elektronicky prostřednictvím Portálu stavebníka, ten bude ale finálně dokončen až za tři roky. My ale chceme tento první krok udělat dřív. Mít možnost podat jednu žádost o potřebné dokumenty alespoň vlastníkům sítí elektronickou cestou (podatelna) bude nepochybně prvním velkým zjednodušením,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Náklady na novou hromadnou podatelnu se budou pohybovat v řádech jednotek milionů ročně.
Finální řešení, které se připravuje v rámci digitalizace stavebního řízení (již legislativně podložené novelou stavebního zákona), je mnohem komplexnější. Bude postaveno na kombinaci digitálních technických map, které poskytnou informaci, jací vlastníci technické infrastruktury působí na kterém území a Integrační platformy a Portálu stavebníka, které umožní stavebníkům jednoduchou elektronickou komunikaci podávání žádostí o stanoviska.
Jak má vypadat komplexní digitalizace?
Elektronická podatelna je jen předvojem budoucích změn. Portál stavebníka bude součástí rodiny portálů veřejné správy a základní komunikační platformou, která zajistí prostřednictvím interaktivních formulářů komunikaci se stavebními úřady, úřady územního plánování a dalšími orgány včetně vlastníků a správců technické infrastruktury, a dále vzdálený přístup oprávněným osobám podle rozsahu jejich práv nahlížet do spisu stavebních úřadů a do digitálních úložišť.
Portál stavebníka bude jen jedním z dílů velké skládačky. Kromě něj je třeba vybudovat celou Integrační platformu stavebního řízení, kde bude fungovat Informační systém identifikačního čísla stavby a soubor rozhraní na další informační systémy veřejné správy, a dále systémy kterými budou Evidence stavebních postupů, Evidence elektronických dokumentací a Národní geoportál územního plánování.
Poslední komponentou celé soustavy IS budou Digitální mapy veřejné správy a na něj navazující digitální technické mapy krajů, jejichž realizace vychází z již schválené novely zákona č.200/1994 Sb., o zeměměřičství.
Celkové náklady na digitalizaci stavebního řízení jsou spočítány na zhruba pět miliard korun. „První prostředky se nám už podařilo zajistit z evropských peněz. Evropská komise schválila vnitřní přesun jedné miliardy v IROP z nevyužitých prostředků právě na digitalizaci stavebního řízení,“ doplňuje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
