English version
Plánované zvýšení by bez vládní intervence znamenalo, že průměrná domácnost zaplatí ročně za vytápění a spotřebu elektřiny 3 549 liber (více než 100 tisíc Kč). Nová vláda pod vedením premiérky Liz Trussové krátce po svém nástupu do funkce učinila radikální řez v podobě zastropování průměrného ročního účtu domácností za energie na 2 500 liber.
Cenový strop má zůstat v platnosti po dobu příštích dvou let a ušetřit domácnostem zhruba jeden tisíc liber ročně. Opatření platí od 1. října 2022 a podobným způsobem bude vláda řešit vysoké ceny za energie také u firem.
Jak si stojí ceny energií ve Velké Británii ve srovnání s Evropou?
Infografika ukazuje, které evropské domácnosti platí za elektřinu a plyn nejvíce a které nejméně. Pro porovnání byly použity ceny energií v hlavních městech.
Z grafů je jasné, že jednoznačnými šampiony energetické krize z pohledu cen elektřiny, byla v červenci Česká republika společně s Velkou Británií. U cen plynu jsou na tom obě země o něco lépe, přičemž Velká Británie se nachází zhruba ve středu. To je primárně díky zanedbatelným importům ruského plynu do Británie. Pořadí se však může v návaznosti na vládní intervence v jednotlivých zemích v příštích měsících výrazně lišit od dat publikovaných za červenec.
Historický trend vývoje cen
V případě cen elektřiny na tom byla Velká Británie vždy hůře v porovnání s průměrem cen elektřiny v EU a za posledních 5 let ceny neklesly pod EU průměr. Vývoj cen však vždy relativně koreloval. Zásadním odtržením prošel až v roce 2021 a se začátkem války na Ukrajině proběhlo další navýšení. Fakt, že ceny výrazně rostly již před válkou naznačuje, že se v případě Británie nejedná pouze o negativní efekt, který má válka na celý trh s energiemi, ale jsou zde také další strukturální problémy. Řada expertů se shoduje, že na vině je do velké míry kompletně privatizovaný trh s energiemi.
Ze srovnání cen plynu je zřejmé, že plyn byl mezi lety 2017 a 2021 v Británii výrazně levnější. Již během roku 2021 však nastal rychlý nárůst a se začátkem konfliktu na Ukrajině se Británie definitivně odtrhla a ceny vyletěly na výrazně vyšší hodnotu než u evropského průměru. Příčin je dle expertů několik, mezi ty nejvíce uváděné patří mimo války také pandemie, brexit a dlouhodobé zanedbání energetické legislativy.
Dopad na britské firmy
Mnoho malých a středních firem se stále vzpamatovává z pandemie, ale nyní čelí ještě větším problémům spojeným s prudkým růstem cen energií.
Podle nové zprávy SME Insights Report jsou rostoucí náklady na pohonné hmoty a energie jednou z největších hrozeb pro malé a střední podniky. Některé z nich po skončení platnosti pevných smluv na dodávky energií čeká několikanásobný nárůst, což v podstatě znemožňuje jejich výdělečnost.
„Až 54 procent malých a středních podniků se obává, že by nebývale vysoké účty mohly letos vést k ukončení jejich činnosti,“ uvádí zpráva od společnosti Simply Business, v níž bylo dotazováno více než 1 000 malých britských podniků.
Nová vláda proto na začátku září také avizovala zavedení zastropovaných cen pro firmy. V tomto případě je plánováno zavést horní limit pouze na příštích 6 měsíců. Po uplynutí této lhůty má vláda v plánu zastropování znovu přezkoumat. Firmy, na které mají vysoké ceny energií největší dopad, mohou očekávat další podporu nad rámec univerzálních opatření. Alternativním plánem, který nyní vláda analyzuje, je také plošné snížení ceny, kterou platí firmy za kWh. 21 procent podniků se dále domnívá, že je třeba přezkoumat také snížení DPH ve snaze pomoci s provozními náklady během krize.
Vysoké ceny energií mohou ovlivnit i české exportéry. Na jedné straně se mohou dostat do potíží britští odběratelé jejich zboží a služeb, ale na druhé straně se jim může snížit konkurence, pokud problém s vyššími náklady dostihne i některé britské výrobce, což by mohlo být pro české exportéry i příležitostí.
Převzato z časopisu All4Power. Autor: Jiří Rak, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Spojené království
