English version
Ústředním bodem tohoto plánu je postupné ukončení spalování ropných břidlic pro výrobu elektřiny a obrat k jejich využití v chemickém průmyslu. Státní energetická společnost Enefit připravuje významné investice do nových technologií a procesů, příležitosti na tomto poli může najít mnoho českých firem.
Státní energetická firma Enefit plánuje mít do roku 2040 všechny výrobní procesy uhlíkově neutrální, výroba elektřiny bude bezemisní už v roce 2035. Tento přechod zahrnuje rozvoj rozsáhlých projektů v oblasti budování obnovitelných zdrojů energie, včetně solárních parků, větrných elektráren na pevnině i na moři a pokročilých systémů skladování.
ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva
Komplexní strategie zelené transformace je založena na třech pilířích: transformaci výroby tak, aby byla neutrální z hledíška emisí CO2, integraci principů oběhového hospodářství a poskytování komplexních energetických řešení, která snižují celkovou ekologickou stopu.
Zelená cesta nejen pro energetiku
První pilíř znamená kromě zavádění opatření na zefektivnění průmyslové a energetické výroby také vybudování systémů zachycování a využívání uhlíku (CCU). Zachycený oxid uhličitý bude uložen v podzemí a dále využit k výrobě metanových směsí vhodných pro pohon zaoceánských lodí a trajektů. Druhý pilíř bude v praxi znamenat ukončení spalování ropné břidlice pro výrobu elektřiny. Břidlice bude dále těžena a stane se z ní surovina v chemickém průmyslu. Budou z ní vyráběny produkty s vysokou přidanou hodnotou, v první fázi například recyklovatelné plasty pro automobilový průmysl a solventní nafta (NAAPTHA).
Firma dále spouští projekt Green Transition Chemical (GTC). Cílem tohoto projektu v hodnotě 215 milionů euro je úprava břidlicového benzínu, zbytkového plastového odpadu a rafinérského plynu na standardní polyolefinovou surovinu (naftu). Očekává se, že projekt GTC bude dokončen do roku 2030, přičemž předpokládané vnitřní výnosové procento (IRR) činí více než 20 %. Společnost Enefit aktivně hledá partnery pro odběr a investice, což představuje lukrativní příležitost pro české investory.
Vzácné prvky z hlušiny
Na základě výsledků výzkumu kopyrolýzy různých plastů firma plánuje výstavbu továrny na zpracování až 260 tisíc tun odpadních pneumatik a 160 tisíc tun odpadu ročně. Výsledkem projektu bude možnost recyklovat a směrovat veškerou odpadní hmotu vznikající v Estonsku, Lotyšsku a Litvě jako suroviny pro chemický průmysl.
Firma chce dále zahájit zpracování již vytěžené hlušiny (jednotlivé doly jsou lemovány až 70 m vysokými kopci tohoto materiálu o objemu miliard tun). Tento materiál disponuje nevyužitými zásobami prvků vzácných zemin (REE), které jsou klíčové pro různé aplikace v oblasti špičkových technologií. Zpracování prvků REE vytváří příležitosti pro chemický průmysl. Z vytěžené hlušiny lze vyrábět písečné směsi vhodné ke stavbě silnic a další dopravní infrastruktury.
Ve třetím pilíři se firma Enefit zaměří na budování rozsáhlých solárních a větrných parků, přebytky této výroby pak budou využity k výrobě zeleného vodíku. Ten představuje obrovský potenciál v různých průmyslových odvětvích. Estonská vláda aktivně zkoumá možnosti, jak zelený vodík začlenit do chemického průmyslu, nahradit jím fosilní paliva ve výrobních procesech a výrazně snížit uhlíkovou stopu tohoto odvětví.
Česko může nabídnout know-how
Pro české podniky nabízejí ambiciózní plány Estonska řadu příležitostí. Díky existujícím odborným znalostem v oblasti výroby, skladování a využití vodíku se české firmy mohou stát cennými partnery v estonských projektech na výrobu ekologického vodíku. Vývoj technologií pro těžbu a recyklaci REE navíc představuje další možnosti spolupráce.
Využitím svých odborných znalostí v oblasti zelených technologií a inovativních procesů se české společnosti (zejména ty s odbornými znalostmi v oblasti zeleného vodíku, řešení pro oběhové hospodářství, zachycování a využívání CO2 a technologií biorafinace) mohou stát klíčovými partnery v této transformaci.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tallinnu (Estonsko). Autor: Petr Preclík, ekonomický diplomat.
