Zásadní roli ve výzkumném ekosystému hraje Estonská výzkumná agentura, podpora internacionalizace a inovativní přístup k evropským grantům, což se promítlo například do nově spuštěných tematických programů výzkumu a vývoje v září 2026.

V roce 2024 dosáhly v Estonsku celkové investice do R&D výše 1,99 procenta HDP a pro rok 2025 i letošní rok se předpokládá dokonce překročení dvouprocentní hranice. Podle estonské Strategie pro výzkum, vývoj, inovace a podnikání 2021–2035 má financování R&D ze státního rozpočtu dosáhnout procento HDP v každém roce a výdaje soukromého sektoru by do roku 2035 měly tvořit dokonce dvě procenta HDP.

ExportMag.cz: Startup spojil zdravotní rehabilitaci, hru a virtuální realitu

Růst investic ze soukromého sektoru byl zaznamenán již v roce 2023, a to na 1,08 procenta HDP (405 milionů eur), čímž převýšil veřejný sektor (0,76 procenta HDP). V kontextu Evropské unie se Estonsko umístilo na 11. místě v podílu výdajů na R&D na HDP, a dohání tak přední inovátory jako Švédsko, Finsko nebo Německo. I když návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá s mírným poklesem podpory R&D, dlouhodobý cíl a podpora prioritních oblastí zůstávají zachovány.

Nástroje pro různé fáze vědecké kariéry

Za politiku podpory R&D v Estonsku, národní strategie a legislativu odpovídá ministerstvo školství a výzkumu. Zásadní roli hraje jemu odpovědná Estonská výzkumná agentura (ETAg), která uděluje státní výzkumné granty, podporuje mobilitu estonských a mezinárodních vědců a funguje jako národní kontaktní bod pro program Horizont Evropa a síť EURAXESS. Státní agentura pro podnikání a inovace (EIS) se poté zaměřuje na podporu inovací ve firmách, aplikovaný výzkum a propojování akademické sféry se soukromým sektorem.

Estonský výzkumný ekosystém nabízí řadu nástrojů pro různé fáze vědecké kariéry, ETAg tak disponuje prostředky od startovacích grantů (PSG) přes týmové (PRG) až po postdoktorandské granty (PUTJD). Podmínkou však je, aby žadatel působil v estonské vysokoškolské či výzkumné instituci. Důraz ale Estonsko klade také na internacionalizaci, a to například prostřednictvím programu Mobilitas 3.0 či skrze další podporu mobility (KOHTO). Součástí Mobilitas 3.0 je také udělování postdoktorandských grantů (PUTJD) pro zahraničí výzkumníky, který je od roku 2025 propojen s postdoktorandským stipendiem Marie Skłodowska-Curie (MSCA-PF).

Pokud se výzkumníci na hostitelské instituci v zahraničí již dříve ucházeli o MSCA-PF, získali vysoké hodnocení, ale jejich návrh nebyl finančně podpořen, mohou předložit stejný návrh ETAg, a získat tak finanční prostředky na realizaci projektu v Estonsku. KOHTO se oproti tomu zaměřuje na mobilitu a nalákání výzkumných pracovníků ze zahraničí do Estonska obecně. Výše podpory činí 76 tisíc eur ročně, z čehož ETAg a hostitelská instituce hradí vždy každá polovinu a doba podpory je 24 měsíců.

Rostoucí počet česko-estonských projektů

Ukázkou estonské strategie podpory je spuštění tematických programů výzkumu a vývoje (TemTA). Od září 2026 zahájilo práci 65 výzkumných a vývojových projektů, které se zaměřují na řešení výzev klíčových pro rozvoj Estonska ve čtyřech oblastech: zvyšování hodnoty místních zdrojů, digitální řešení, zdravotnické technologie a udržitelná energie.

Aktuálně program TemTA podporuje již 113 výzkumných a vývojových projektů s rozpočtem 103,4 milionu eur, které potrvají do srpna 2029. Do programu se zapojilo 13 výzkumných institucí, včetně šesti estonských univerzit aplikovaných věd, dále 184 společností a organizací a 121 doktorandů a výzkumníků na začátku kariéry. Program TemTA je spolufinancován Evropskou unií a ministerstvem školství a výzkumu a spravuje jej ETAg.

Estonská věda a výzkum se v posledních letech stále více otevírají mezinárodní spolupráci, což se odráží i v rostoucím počtu česko-estonských projektů. Příkladem úspěšné spolupráce je projekt CHESS (The Cyber-security Excellence Hub in Estonia and South Moravia) v oblasti kybernetické bezpečnosti, z něhož vzešly další tři projekty v rámci programu Horizont Evropa.

Významná je také dlouholetá spolupráce mezi Středoevropským technologickým institutem Masarykovy univerzity (CEITEC) a Univerzitou v Tartu v rámci iniciativy Alliance4Life v oblasti life sciences, která poběží do příštího roku. V této oblasti se Estonsko chce stát jedním z evropských i světových lídrů, a především právě díky Univerzitě v Tartu je na špičce v získávání grantů z programu Horizont Evropa.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Tallinnu (Estonsko). Autorka: Barbora Headlandová, stážistka.