Evropa v datech: Solární elektrárny jsou nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem v Evropské unii

V roce 2021 vyrostlo v ČR 9 tisíc nových elektráren. Do roku 2030 by mohla roční produkce elektřiny ze slunce přesáhnout výrobu jednoho bloku Temelína.

Solární elektrárny zažívají nový boom a jsou nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem v Evropské unii. Důvodem je kromě vysoké ceny elektřiny i zájem o vlastní energetickou bezpečnost a zelenou elektřinu. Cena elektřiny navíc výrazně zkrátila návratnost investice. V Česku by slunce mohlo do roku 2030 dodávat tolik elektřiny jako jeden blok Temelína. K tomu je ale potřeba masivní výstavba. S tou pomohou dotace, zjednodušení pravidel i inovativní využití.

Ilustrační fotografie

Zájem o solární elektrárny se nebývale zvýšil už v minulém roce, kdy bylo podle dat Solární asociace v Česku instalováno přes 9 000 nových elektráren s celkovým výkonem 62 megawattů. „Od růstu cen v druhé polovině loňského roku je zájem o nové instalace rekordní u domácností i firem. Loni bylo do Nové zelené úsporám podáno dvakrát tolik žádostí než v roce 2020 a letos jsme stejný počet pokořili už v polovině roku,“ potvrzuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Většinu tvořily menší instalace na rodinných domech. Do budoucna se ale neobejdeme bez velkých solárních parků. „Velký zájem je i mezi firmami. Ministerstvo průmyslu postupně zvyšuje alokaci letošní výzvy na podporu pořízení solární elektrárny s nebo bez baterií. V květnu bylo podáno cirka 4 000 žádostí, v druhé polovině září to bylo již více než 8 000 žádostí,“ dodává Martin Sedlák. Podobný trend panuje v celé Evropě, podle Eurostatu jsou solární elektrárny nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem v celé EU.

V roce 2021 se od ledna do září podílely solární elektrárny na českém energetickém mixu ze 3,4 %, letos to bylo ve stejném období ze 3,8 %. Pokud bychom chtěli nahradit výrobu paroplynových elektráren, které jsou aktuálně nejdražším zdrojem a od počátku tohoto roku pokrývají 7,3 % energetického mixu, museli bychom přinejmenším zdvojnásobit počet solárních elektráren v Česku. Podle všeho jsme ale na dobré cestě.

Energie ze slunce se brzy vyrovná jednomu jadernému bloku

Důležité je nejen umístění panelů například na střechy domů, průmyslových objektů nebo zemědělsky využitelnou půdu, ale především sluneční svit. „V rámci České republiky jsou z pohledu osvitu podmínky pro instalaci fotovoltaických elektráren (FVE) téměř po celém území totožné, a záleží tak zejména na orientaci jednotlivých panelů,“ říká Zdeněk Hruška, ředitel sekce Rozvoj a technická koncepce přenosové soustavy, provozovatele přenosové soustavy ČEPS.

Vhodné pro instalaci solárních parků jsou brownfieldy a specifické postavení mají území po těžbě, viz článek Rekultivace uhelných regionů. Jen v Karlovarském a Ústeckém kraji je potenciál pro instalaci solárních elektráren na území po těžbě 180 megawatt. Druhý největší producent elektřiny v ČR, skupina Sev.en, připravuje aktuálně pět projektů nových FVE na Mostecku. 

„Celkový výkon těchto pěti stacionárních elektráren přesahuje hodnotu 130 megawatt, to představuje 6 % celkové kapacity v současnosti existujících fotovoltaik v ČR a jejich roční výroba se bude pohybovat kolem 130 gigawatthodin. Takové množství čisté zelené energie by samo o sobě pokrylo přes dvě procenta roční spotřeby Ústeckého kraje,“ říká Pavel Farkač, manažer rozvojových a transformačních projektů Sev.en. Solární elektrárny by mohly dodávat elektřinu do sítě už v roce 2025.

„V aktuálních podmínkách předpokládáme podle progresivního scénáře dosažení 10 000 až 12 000 megawatt ze solárních elektráren kolem roku 2030, přičemž jejich celková roční výroba by mohla přesáhnout výrobu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín,“ dodává Zdeněk Hruška z ČEPS. Předpokladem pro úspěšný a bezpečný rozvoj solárních elektráren je samozřejmě dostatečná kapacita přenosové a zejména distribuční soustavy, do které se zdroje připojují. Pro větší flexibilitu a stabilitu sítě je ideální instalovat solární elektrárny spolu s bateriovým úložištěm.

Licence na provoz nově až od 50 kilowatt

Novela energetického zákona, kterou ministerstvo průmyslu poslalo v září do mezirezortního připomínkového řízení, zjednoduší podmínky pro nové solární elektrárny a obnovitelné zdroje obecně. „Každý, kdo dnes provozuje zdroj elektřiny o výkonu vyšším než 10 kilowattů, je povinen žádat o licenci na provoz a stává se tak výrobcem. Upravený energetický zákon tento limit zvýší na 50 kilowattů,“ vysvětluje Kateřina Novotná, analytička Evropy v datech.

Úpravou stavebního zákona se navíc zjednoduší povolovací proces pro stavbu. Zjednodušeně řečeno, pokud na budovu umístíte solární panely o maximálním výkonu 50 kilowatt, nebudete potřebovat stavební povolení, ani ohlášení úřadu (pro srovnání průměrný výkon nové instalace na rodinném domě je dnes 6 kilowattů). S novým energetickým a stavebním zákonem bude možné snáze stavět i větší instalace.

Sdílet elektřinu se sousedy

Lepší využití obnovitelných zdrojů pro občany by přineslo také uzákonění tzv. energetických společenství, která jsou již zakotvená v evropské legislativě (směrnice o pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou) a čekají na „překlopení“ do české legislativy. Prostřednictvím energetických společenství by měli přístup k vlastním obnovitelných zdrojům třeba i lidé v panelových či bytových domech. 

„V Česku zatím pro společné projekty komunitní energetiky nemáme podmínky. Příkladem dobré praxe je však sousední Rakousko. Nové podmínky umožní sdílet elektřinu mezi občany, kteří vytvoří energetické společenství. K předávání elektřiny mohou využívat veřejné distribuční sítě za snížený poplatek, tzv. místní tarif a takto sdílená elektřina bude také osvobozena od daně z elektřiny,“ uzavírá Martin Sedlák.

Zdroj: Evropa v datech
Redakčně upravená tisková zpráva projektu Evropa v datech

• Teritorium: Česká republika | Evropa
• Oblasti podnikání: Energetika

Doporučujeme