Evropské dotace v roce 2015: Firmy čekají na první peníze

Dotace z evropských fondů jsou často kritizovány kvůli tomu, že nahrávají zákulisním hráčům a velkým firmám. Zmatek a zpoždění, které provázejí start evropských dotací pro roky 2014 až 2020, dávají tušit, že se ani v tomto období mnoho k lepšímu nezmění.



Přestože první rok nového plánovacího období evropských dotací pro roky 2014 až 2020 končí, firmy ani další zájemci o peníze z Bruselu zatím neviděli ani korunu. V Česku, kde provází od vstupu země do EU vyplácení evropských peněz obrovský chaos, se ani nové plánovací období nepodařilo zahájit včas.

eurobankovky v řadáchPřispěla k tomu i skutečnost, že Evropská komise byla ochotna přistoupit k vyjednáváním o operačních programech se všemi členskými státy až poté, co byla schválena příslušná evropská legislativa pro strukturální fondy. To nastalo až v prosinci 2013, komise tak k vyjednávání přistoupila až v letošním roce.

O podobě nových evropských dotací se totiž stále ještě vyjednává. „Intenzivní více než dvouleté období příprav programových dokumentů v těchto týdnech vrcholí. Většina programů byla v závěru července oficiálně předložena Evropské komisi k posouzení. Na začátku října jsme obdrželi od EK zpět první komentáře,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

„Nejzávažnější podněty a kritické připomínky byly již v minulosti vypořádány v rámci takzvaného neformálního dialogu s Evropskou komisí, respektive v rámci vyjednávání konečné podoby Dohody o partnerství. Ta byla schválena 26. srpna 2014 a představuje rámcový strategický dokument pro využití Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v ČR,“ dodává.

Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo do konce roku poslat Evropské komisi upravené verze programů, které by měl Brusel postupně schvalovat. „Vyhlašování výzev je přitom možné, za splnění určitých podmínek, ještě před samotným schválením programu. Ministerstvo pro místní rozvoj proto již nyní připravuje takzvaná Kritéria zahájení implementace. Ta představují podmínky, jejichž splnění je předpokladem spuštění programu,“ upozorňuje Karla Šlechtová.

Cílem je nastavit takové podmínky, které by snížily riziko, že v neschválených programech vzniknou výdaje, které nebudou způsobilé ke spolufinancování z ESIF a bude nutné je uhradit ze státního rozpočtu.

NEPŘEHLÉDNĚTE!

Chcete vědět, co vás čeká v příštím roce? Připravili jsme pro vás speciál Změny pro podnikatele 2015

Přes dvacet miliard euro stále čeká

peníze eurobankovky nahazenéČeská republika má na plánovací období 2014 až 2020 přiděleno zhruba 20,5 miliardy eur, což je přibližně o pětinu méně v porovnání s 26,7 miliardami eur z předchozího plánovacího období. V podstatě všechny programy se musejí spokojit s menším přídělem peněz, jednou z mála výjimek je program Podnikání a inovace, kde se objem finančních prostředků navyšuje.

Podle MMR došlo ke zvýšení také u dalších programů, které naplňují rozvojovou Strategii EU 2020, především u vzdělávání, trhu práce a sociálního začleňování. Tedy opatření financovatelná především z Evropského sociálního fondu.

Nově se rovněž výrazně sníží celkový počet programů, který bude zhruba poloviční v porovnání s předchozím obdobím. Oproti předchozímu období by nově nejen podnikatelé a firmy, ale všichni žadatelé neměli narážet na byrokratické až šikanózní postupy, výrazně větší důraz má být kladen na monitoring projektů.

Do konce roku 2015 může Česká republika požádat o proplacení dosud nevyčerpaných peněz za období 2007 až 2013, kde jsme zatím nevyužili zhruba 318,7 miliard korun z peněz, které máme k dispozici. I když se objevily spekulace o tom, že se MMR pokusí v Bruselu vyjednat výjimku, která by Česku umožnila dočerpat finance až do roku 2016, ministerstvo se snaží spíše tlačit ostatní resorty k tomu, aby proplácení prostředků co nejvíce urychlily. Nejvíce peněz zbývá v problematickém Regionálním programu Severozápad a v Operačním programu Životní prostředí.

Jak budou vypadat evropské fondy 2014 až 2020 pro firmy a podnikatele

V rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) bude podpora podnikání směřovat převážně do čtyř oblastí: výzkum, vývoj a inovace, vznik a rozvoj malého a středního podnikání, úspory energií v podnicích a oblast ICT a vysokorychlostního přístupu k internetu.

Tyto oblasti odpovídají klíčovým prioritám Evropské unie definovaným strategií Evropa 2020. Podpora bude mít převážně formu dotací, částečně budou využity finanční nástroje, tedy zvýhodněné úvěry, záruky za úvěry, fond rizikového kapitálu a také poradenství.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce výrazně napomoci rozvoji průmyslového výzkumu a inovací, a to zapojením i dosud nepoužívaných forem. Jde například o zadávání zakázek výzkumu a vývoje pro potřeby veřejného sektoru, takzvané pre-commercial public procurement nebo aktivity vedoucí přímo ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí včasného ověřování její proveditelnosti, takzvané proof-of-concept.

Ve vybudovaných výzkumných a vývojových kapacitách typu vědeckotechnologických parků, podnikatelských inkubátorů či center pro transfer technologií chce MPO napomoci rozšíření nabídky kvalitních služeb pro podnikatele, kteří plánují nastoupit cestu směrem k inovacím. Podporovat bude i konkrétní spolupráci mezi akademickou sférou a podnikatelskými subjekty.

V oblasti ICT chce ministerstvo podpořit rozvoj sofistikovaných sdílených služeb a budování datových center, což  si už odzkoušelo v stávajícím programu podpory ICT a strategické služby. Zcela nově chce podpořit zavedení vysokorychlostního internetu v obcích, na které se se poskytovatelé těchto služeb z ekonomických důvodů příliš nezaměřují a je tedy nutná státní podpora.

Daleko širší pozornost bude MPO věnovat oblasti energetiky, ale se záběrem na vybrané aktivity typu snižování energetické náročnosti výroby, energetických úspor, aplikace prvků inteligentních sítí v distribučních a přenosových soustavách, zavádění nových nízkouhlíkových technologií a lepšího využití druhotných surovin.

Malé podniky: místo dotací půjčky

Pokud jde o podporu malých a středních podnikatelů, bude patrný odklon od dotačních podpor jednoduchých nákupů byť moderních technologií směrem k využití finančních nástrojů pro tyto účely, navíc oproti stávajícímu OPPI připravuje MPO nový program zaměřený výhradně na mikropodnikatele, schopné vytvořit zejména ve venkovských a strukturálně postižených oblastech realizací svých projektů nová pracovní místa.

Na stránkách MPO je k dispozici aktuální verze OP PIK (červenec 2014), která je ovšem ještě předmětem vyjednávání s Evropskou komisí. Alokace programu je vyšší, než byla v minulém období.

Stejně tak aktivity programu budou rozsáhlejší. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj získá MPO přes 4,3 miliardy eur, což oproti 3,1 miliardám eur pro předchozí Operační program Podnikání a inovace (zkráceně „OPPI“) znamená 38 procentní nárůst.


Dalibor Dostál

Doporučujeme