English version
Situace se změnila v roce 2018 v souvislosti s ekonomickými problémy země. I tak skýtá Pákistán šance pro české exportéry – zejména v oblastech energetiky a strojírenství, ale i exportu dřeva a kovového šrotu.
Od roku 2010 má Česko s Pákistánem pravidelně zápornou obchodní bilanci, která navíc od roku 2013 pravidelně roste. Důvodem růstu je především zavedení schématu GSP+ pro pákistánské zboží, v rámci něhož se prodávají přibližně 2/3 všech produktů v EU téměř bezcelně. Důvodem zavedení systému GSP+ byla podpora Pákistánu jako rozvíjející se země, která má zemi podpořit v obchodování.
Vzájemný obrat zahraničního obchodu mezi Pákistánem a Českem roste od roku 2007, k akceleraci růstu došlo v souvislosti s GSP+ od začátku roku 2014 a tento trendy trval až do roku 2017. Ke změně došlo loni, kdy poklesly jak české vývozy do Pákistánu (a to o 32,8 %, počítáno v CZK), tak i pákistánské dovozy (4,8 % pokles, počítáno v CZK).
Příčinou je především krize pákistánské ekonomiky, kterou země prochází od druhého pololetí roku 2018. Pákistánská ekonomika je založena na dovozech a její obchodní bilance je dlouhodobě negativní. V druhé polovině loňského roku došlo k vyčerpání devizových rezerv a Pákistán stál téměř před neschopností platit své mezinárodní závazky. Od bankrotu zemi zachránily především půjčky od blízkých partnerů. I přes tyto půjčky byla pákistánská rupie vystavena dlouhodobému tlaku, v jehož důsledku poklesla rupie meziročně o 16 %.
Pokud se touto optikou podíváme na vzájemný obchod, vidíme, že pákistánský dovoz rostl meziročně o 9,5 %, zatímco český vývoz v ve stejném období pouze o 0,7 %. České exporty do Pákistánu kvůli slabší rupii zdražují a z Česka se začínají exportovat především levnější produkty s menší přidanou hodnotou.
Dochází tak k rapidnímu nárůstu záporné obchodní bilance s Pákistánem. Bohužel se čeští exportéři Pákistánu vyhýbají, ačkoliv exportní potenciál této země je vysoký. Dokazují to příklady jiných zemí střední a východní Evropy, které dosahují kladných obchodních bilancí, ačkoliv mají stejné podmínky jako Česko.
Český vývoz do Pákistánu je tvořen především zařízeními pro energetický průmysl a stroji a strojírenskou výrobou a elektrickými přístroji a zařízeními. Dohromady tyto dvě kategorie tvořily 42 % všech českých exportů v letech 2016–2018.
V TOP 10 produktů vyvážených z Česka do Pákistánu v letech 2016–2018 se objevovaly jak tradiční, tak i netradiční exportní položky. Tradiční představovaly především zbraně, nástroje a přístroje, železné konstrukce a výrobky z kaučuku (především nové pneumatiky). Tyto položky tvořily 24 % vývozu v tomto období. Netradiční výrobky jsou v první desítce zastoupeny v podobě dřeva, papíru, šrotu a mléka a mléčných výrobků. Dohromady představují 21 % všech vývozů do Pákistánu. Celkově pak TOP 10 produktů tvořilo za sledované období 87 % českého exportu do Pákistánu.
Čínské investice
Export ovšem postupně klesal a za sledované období 2016 až 2018 došlo k propadu o 56 %. Jako důvod tohoto poklesu vidíme především investiční náročnost těchto produktů a nedostatek finančních prostředků kvůli ekonomické krizi. Dalším výrazným faktorem je masivní přesunutí investiční činnosti z běžné vládní agendy na projekt China-Pakistan Economic Corridor (CPEC), v rámci kterého dochází k budování energetické infrastruktury především za pomoci čínských investic a protěžování čínských výrobků.
Největší pokles vývozů do Pákistánu zaznamenal papír, železné konstrukce a zbraně. V případě papíru jde o výpadek od roku 2018, který byl pravděpodobně nahrazen jinou levnější variantou, železné konstrukce poté souvisejí stejně jako energetické projekty s přesunutím investic na projekt CPEC a také omezením vládních rozpočtů.
V rámci sledovaného období si z českých vývozů nejvíce polepšilo dřevo, šrot a elektrické přístroje, které ukazují českou specializaci na tento sektor a jeho schopnost prosazovat se. Dřevo a šrot naopak představují komodity, které nejsou pro český export tradiční, ovšem nenaráží na vyšší překážky při vývozu do Pákistánu, zejména kvůli tomu, že nejde o zajímavé položky s vyšší přidanou hodnotou.
Bohužel statistická data dokládají, že české firmy nevyužívají potenciál Pákistánu jako importní ekonomiky a nezaměřují se na dovoz dražších celků. Naopak se ukazuje, že pákistánský trh objevují nové firmy, které zde hledají odbyt pro své produkty. V obou dvou případech (dřevo a šrot) jde o produkty, které jsou na českém, resp. evropské trhu v přebytku a firmy jsou nuceny hledat nové příležitosti v zahraničí.
Trend rozmělnění českého exportu na více menších položek dokazuje také analýza 10 nejvýznamnějších položek v jednotlivých letech. Zatímco v roce 2016 tvořilo TOP 10 českých exportních produktů do Pákistánu 88 % veškerého exportu do této země, v roce 2018 to bylo již jen 84 %.
Dovoz do ČR
Pákistánský dovoz do ČR je tvořen především textilními a kožedělnými výrobky, které tvořily v letech 2016–2018 86 % importu do ČR. Druhou nejvýznamnější položkou jsou chirurgické a lékařské nástroje (5 % pákistánských dovozů do Česka). Zbylé položky již nejsou příliš významné. Jak textilní a kožedělný průmysl, tak i výroba lékařských a chirurgických nástrojů, patří k hlavním exportním artiklům Pákistánu a nejsou tedy překvapením.
Letos se na základě statistik za leden a únor očekává, že opět dojde k výraznému nárůstu obratu vzájemného obchodu mezi Českem a Pákistánem. Růst by měl především pákistánský dovoz do ČR, opět v oblastech textilního a kožedělného průmyslu a lékařských a chirurgických nástrojů. Import s největší pravděpodobností výrazně překoná velikost prodejů z roku 2018, zejména kvůli levnější rupii a prodloužení schématu GSP+. V roce 2019 by měly růst opět i české exporty do Pákistánu, ovšem nečeká se, že by překonaly velmi úspěšné roky 2016 a 2017, jelikož české dovozy kvůli poklesu rupie výrazně zdražily a růst rupie není nyní reálný.
Ekonomická krize v Pákistánu zdaleka ještě neodezněla. Prognózy ukazují, že ve fiskálních letech 2019 a 2020 Pákistán výrazně zpomalí tempo růstu na přibližně jen 2–3 % za rok. Ačkoliv pokles sníží poptávku, mají čeští exportéři šanci uspět především v oblastech energetiky a strojírenství, jelikož jsou to oblasti, do kterých musí Pákistán výrazně investovat, aby mohl rozvíjet své hospodářství.
Potenciál růstu dovozů je také ve dřevě, jelikož lesy tvoří jen 2,1 % rozlohy Pákistánu. Další komoditou, která by měla růst i přes ekonomickou krizi, je železný šrot, jelikož v minulosti došlo k zavedení cel na levnou ocel ze zahraničí. Dařit by se mělo i chemickým výrobkům, především plastům a hnojivu.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Islámábádu (Pákistán). Autor: Michal Bobek.
