Čtvrtinu tuzemských exportérů nyní nejvíc pálí ztráta konkurenceschopnosti v důsledku vyšších nákladů na energie v porovnání s konkurencí. A podobné množství vývozců trápí narůstající konkurence ze třetích zemí, zejména z Asie.
Ztrátu konkurenceschopnosti v důsledku Trumpových cel naopak označila za překážku jen desetina dotázaných. Vyplývá to ze společného šetření Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a Hospodářské komory ČR, kterého se zúčastnilo 272 firem napříč různými obory a všemi regiony České republiky.
Výsledky šetření ukazují, že řada českých vývozců dnes čelí zvýšené nejistotě na zahraničních trzích. „Přesto zůstávají aktivní a hledají cesty, jak si udržet konkurenceschopnost třeba právě pomocí finančních nástrojů, které jim pomáhají lépe řídit exportní rizika,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.
Výzvou nejsou až tolik cla, ale strukturální problémy
Pro nadpoloviční část respondentů tvoří příjmy z exportu více než čtvrtinu z celkových ročních tržeb. Pouze 17 procent firem uvedlo, že neexportují vůbec.
Téměř 43 procent respondentů uvedlo jako aktuální problém pokles poptávky, se kterým se při exportu potýkají. Řada dotázaných ale uvádí jako překážky pro export faktory, které nesouvisí se cly, ale jsou spíše dlouhodobého, respektive strukturálního charakteru. Například ztrátu konkurenceschopnosti v důsledku vyšších nákladů na energie v porovnání s konkurencí uvedlo 26 procent respondentů.
A podobný počet firem označilo jako problém narůstající konkurenci ze třetích zemí, zejména z Asie. „Průzkum ukazuje příčiny toho, čeho jsme svědky již delší dobu, a sice že řada českých firem musí o své místo na světovém trhu bojovat ještě tvrději než dosud. Jsou to hlavně vysoké ceny energií v Evropě, nejistota a levná konkurence. Právě proto, aby měly podmínky financování srovnatelné se zahraničním, jsme představili pojištění pro exportně orientované podniky. EGAP tak pomohl exportérům zafinancovat jejich provoz téměř dvě miliardami korun a další víc než tři miliardy exportéři použili na investice. Je ale zřejmé, že s vyšší mírou nejistoty ve světě stoupají rizika, do kterých se čeští vývozci pouštějí méně často,“ uvedl předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Zahraniční obchod se v květnu vrátil do přebytku
Příliš vysokou administrativní a byrokratickou zátěž související s regulatorními požadavky na export označilo za komplikaci necelých 19 procent firem, kurzová rizika pak 15 procent a problémy v dopravě zboží zhruba 14 procent. Zavedení cel vedoucí ke ztrátě konkurenceschopnosti označila jako překážku pouze desetina exportérů.
Trumpova obchodní válka zasahuje jen necelou pětinu exportérů
Omezení svého exportu do USA v důsledku uvalení cel hlásí 12 procent respondentů a dalších pět procent snížení očekává. Přitom ale 5,5 procenta respondentů, kteří zaznamenali snížení exportu, věří, že se jejich export do USA opět navýší. Více než polovina respondentů žádné omezení nepředpokládá. Omezení exportu je častější u velkých firem a ve zpracovatelském průmyslu.

Na úrodnou půdu mezi českými podniky podle šetření zatím příliš nepadají časté apely amerického prezidenta Trumpa, který v rámci celních válek opakovaně vyzývá exportéry k přesunu výroby za Atlantik. Výrobu do USA totiž neplánuje přesunout téměř 90 procent respondentů.
Asi 35 procent firem jako důvod neochoty přesouvat výrobu uvádí obecně přílišnou náročnost takového kroku a necelých 30 procent podniků věří, že se situace stabilizuje. Dále pak uvádí fakt, že americký trh není pro firmu významný.
Exportní pojištění v reakci na zvýšená rizika související se cly zavedenými ze strany USA častěji využívá nebo o něm uvažuje osm procent firem, přičemž většinou jde o střední a velké podniky. „EGAP se soustřeďuje speciálně na náročné trhy, kde doplňujeme nabídku komerčních pojišťoven. A tomu odpovídá i objem českého exportu do rizikových zemí, který každoročně pojistíme. Průzkum ovšem ukazuje, že o pojištění nyní uvažuje čtyřnásobně více firem, než které ho dnes pravidelně využívá. Bohužel často se stává, že pojistnou smlouvu firmy reálně řeší, až když se dostanou do problémů, a to bývá pozdě,“ dodává Havlíček.
