English version
Principy, kterými kdysi dovedl na vrchol své obuvnické impérium Tomáš Baťa junior, fungují i v 21. století. Odkaz a metody legendy českého podnikání v tuzemsku pomáhá firmám zavádět Nadace Tomáše Bati. Sídlí samozřejmě ve Zlíně, odkud „ševcovská rodina“ dobyla v první polovině minulého století obchodní svět.
Nadace mimo jiné pravidelně uděluje granty pro začínající podnikatele či umělce a formou konzultací a školení pomáhá podnikům implementovat Baťovu soustavu řízení. „Dosud jsme pomáhali se zaváděním těchto principů ve více než dvou desítkách firem. Mnoho český společností má navíc v sobě vybrané prvky Baťovy soustavy řízení, aniž by to nazývaly baťovskými principy,“ říká projektová manažerka z nadace Gabriela Končitíková.
Nadace je z části financována z prostředků nadnárodní organizace Bata Shoe Foundation. Globální značka tedy jinak řečeno dává na udržování baťovského odkazu část zisku z prodeje obuvi. Dalším zdrojem příjmů nadace je prodej knih, poplatky za různé přednášky a také pronájem prostor Baťovy vily.
Majitel podniku musí být ochoten rozkrýt karty
V čem tkví podstata baťovského řízení? Informace se musejí ve firmě sdílet transparentně a zaměstnanec má mít motivaci v podobě určitého podílu na zisku, ale zároveň i jistou spoluodpovědnost za ztrátu. Ve hře je i mnoho další principů. „Všechny jsou však závislé na tom, že vlastník firmy chce vnímat podnikaní jako společnou aktivitu se spolupracovníky. Na takové nastavení musí být primárně připraven on sám, protože v mnoha případech rozkryje karty. Stává se nám, že již při první konzultaci víme, že spolupráce nebude možná, protože vlastník očekává od zavedení baťovských principů pouze vyšší zisk pro sebe,“ vysvětluje Gabriela Končitíková.
Všechny baťovské principy jsou závislé na tom, že vlastník firmy chce vnímat podnikaní jako společnou aktivitu se spolupracovníky.
Pokud si ale základní postoj – tedy vnímání firmy jako společný projekt se zaměstnanci – vezme majitel za svůj, může se začít s implementací systému řízení. Spolupráce s nadací obvykle trvá zhruba půl roku. „Ze začátku je bezpochyby cítit nechuť lidí cokoliv měnit. Začít s aplikací baťovských principů, to vyžaduje schopnost přejít na otevřenou komunikaci a jednání. Následuje transparentní mzdový i kariérní systém. Baťova soustava řízení je založena na vzájemném vztahu zaměstnavatel – spolupracovník. Aby tento vztah mohl fungovat, musí mít přesah i mimo práci. V neposlední řadě je nutné zavést transparentnost do každodenního fungování firmy. Jde o přesné definování nákladů na jednotlivé pracovní pozice, dále ceny odvedené práce, potažmo podíl na zisku a ztrátě,“ popisuje Končitíková.
Hospodáře poznáš podle odpadu
Baťovské principy zavádějí s pomocí nadace například ve vizovické společnosti KOMA Modular, která je předním evropským průkopníkem modulární výstavby. „Některé Baťovy zásady pořád beze zbytku platí, jiné naopak samozřejmě už uplatnit nejde, protože odpovídaly době 20. a 30. let minulého století,“ říká jednatel společnosti Stanislav Martinec. „Stále funguje například ta slavná účast pracovníků na zisku, byť ji lze provázat jen na určité úseky – ani Baťa to ostatně neměl zavedeno v celé továrně. Další platná zásada: Hospodáře poznáš podle odpadu. My odpady ve firmě redukujeme velmi důsledně. Baťa říkal: Nejlépe je podívat se do kontejneru s odpadem, tam nahlédnete a vidíte, jak daná dílna funguje,“ pokračuje podnikatel.
Velmi inspirativní je zvlášť dnes v době krize a růstu cen materiálů podle Stanislava Martince to, jak Baťa dokázal reagovat na recesi. „V době krize snížil ceny, aby vyprodal sklady. Dnes se naopak všechno zdražuje a sklady zůstávají plné zboží,“ srovnává podnikatel.
Co podle Martince naopak v současnosti úplně neplatí, je pravidlo „Náš zákazník, náš pán“. „Tehdy platilo na sto procent, speciálně u bot. Dnes naopak některé velké firmy samy trh vytvářejí. Příkladem je třeba Steve Jobs. Necílil na konkrétního zákazníka, ale v podstatě si ho vytvořil. Ten současný spotřebitel je velmi ovlivněn reklamou a marketingem,“ podotýká Stanislav Martinec.
Tomáš Stingl
