Exportmag.cz: Kazachstán po nepokojích? Ekonomiku čekají změny

Po potlačení protivládních demonstrací se situace v největší středoasijské zemi zklidňuje. Její hospodářství se má ale proměnit. Kazachstán se chce vymanit ze závislosti na těžbě surovin a dovozu zboží ze zahraničí. Plánuje naopak zvýšit výrobu na vlastním území.

Žádná země světa nevstoupila do roku 2022 tak dramaticky jako Kazachstán. Hned 2. ledna vypukly protivládní demonstrace, jejichž důvodem bylo původně dvojnásobné zdražení zkapalněného ropného plynu, který je v zemi hojně využíván jako pohonná hmota. Protesty v největším městě Almaty a některých dalších oblastech rychle přerostly do násilných střetů s policií a útoky na veřejné budovy.

Při nepokojích byla poničena například i pobočka banky Kaspi Bank, celý bankovní sektor byl navíc paralyzován kvůli vypnutému internetu.

Prezident Kasym-Žomart Tokajev nařídil střílet do demonstrantů ostrými náboji a při několikadenních střetech bylo zabito nejméně 225 lidí. Dalších více než 10 tisíc demonstrantů bylo zatčeno a uvězněno. Podle vlády zneužily demonstrace k rabování různé zločinecké a teroristické skupiny.

Do 10. ledna byl v zemi zaveden výjimečný stav. Ve městech Nur-Sultan a Almaty a také v Almatinské, Žambylské, Kyzylordinské, Mangystauské či Atyrauské trval až do 19. ledna. Podniky, banky i další instituce byly odstřiženy od internetu, což dočasně paralyzovalo byznys i v místech, které nebyly násilnostmi bezprostředně zasaženy.

Po Rusku už druhý největší dodavatel ropy do ČR

Situace se ale rychle uklidňuje. „Život v Almaty se pozvolna vrací k normálu, avšak úplný návrat může trvat dlouho,“ informoval Petr Jurčík, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade sídlící právě v Almaty. Na online konferenci, kterou bezprostředně po skončení výjimečného stavu agentura CzechTrade zorganizovala, Jurčík uklidnil české exportéry, že obchod s největší středoasijskou ekonomikou by měl po krátkém výpadku normálně pokračovat.

Kazachstán je přitom pro Českou republiku v tomto regionu největším obchodním partnerem. Vývoz tam v roce 2020 dosáhl objemu 8,7 miliardy korun, v zemi působí asi 30 firem s českou účastí. O obchod s Kazachstánem se podle Ministerstva zahraničních věcí formou různých misí nebo obchodních průzkumů zajímají na dvě stovky českých společností.

Velmocí je Kazachstán v těžbě uhlí, které pohání také většinu energetiky země.

V opačném směru je Kazachstán zase stále významnějším dodavatelem surovin do Česka. Loni se dokonce vyhoupl za Rusko na druhé místo v žebříčku dodavatelů ropy, když předběhl Ázerbájdžán. Podíl Kazachstánu na celkových dodávkách černého zlata do ČR se za jediný rok zdvojnásobil z devíti na 18 procent.

Jaké důsledky měly nepokoje pro atmosféru obchodu v Kazachstánu?

V čem budou při změně tamějšího hospodářství šance pro české vývozce?

Jaké mise českých podnikatelů zamíří do Kazachstánu ještě v první půli letošního roku?

Více zdarma v plné verzi článku na sesterském webu EXPORTMAG.CZ.




• Témata: Zahraniční obchod