Nejnovější průzkum veřejného mínění z letošního července ukazuje, že nespokojenost obyvatel Brazílie s vládou prezidenta Bolsonara je na svém historickém maximu. Celkem 56 procent Brazilců považuje jeho vládu v souvislosti s pandemií koronaviru za špatnou až velmi špatnou. Opačný názor zastává 22 procent lidí. Z průzkumu vyšli lépe guvernéři regionálních vlád, jejichž počínání schvaluje 40 procent Brazilců oproti nespokojeným 27 procentům.
Bolsonarovi, který proslul svými výroky o covidu jako o „chřipečce“, je také přičítán největší podíl na covidové krizi v zemi. Ani Brazílii se navíc nevyhnuly netransparentní nákupy zdravotnických ochranných prostředků nebo incidenty související s nedostatkem kyslíkových bomb v regionu Amazonas, dlouhodobá propagace lékaři nedoporučovaných přípravků proti nemoci covid-19, problémy s nákupy vakcín a v neposlední řadě pomalá vakcinace. Ustavena byla parlamentní vyšetřovací komise za účelem prošetření odpovědnosti některých vládních představitelů za kritickou sanitární situaci.
Roste podíl armády na moci
Současná brazilská vláda během Bolsonarových prvních tří let doznala značné proměny. Byli do ní průběžně dosazováni členové armádních složek, přičemž jejich počet v exekutivě se téměř zdvojnásobil. Z 22 ministerstev jich devět ovládají politici s armádní minulostí a příslušníci bezpečnostních složek státu se těší hojnějším benefitům. Překvapivě však mezi hlavou státu a dosazenými armádními zástupci nepanuje absolutní shoda a veřejnost již byla z důvodu neshod s prezidentem svědkem demise ministra obrany, kterou podpořilo několik významných velitelů. Diskutuje se o tom, zda by armáda v případě nepříznivého volebního vývoje podpořila Bolsonarův pokus o převrat. Ten totiž s touto myšlenkou veřejně koketuje. Například v lednu 2021 pronesl, že kdo rozhoduje, jestli bude lid žít v demokracii, nebo v diktatuře, je jeho armáda.
Předvolebním průzkumům vévodí exprezident Ignácio Lula da Silva, který je s podporou 46 procent voličů považován za momentálně nejslibnějšího opozičního kandidáta. Záměr volit Bolsonara uvedla čtvrtina voličů, mezi nimiž jsou zastoupeni zejména nejbohatší vrstvy Brazilců a podnikatelé. V případě druhého kola voleb by se poměr hlasů posunul na 58 procent pro Lulu a 31 procent pro Bolsonara.
Kvůli vnitropolitickým kontroverzím, příklonu k populistickému stylu vládnutí Donalda Trumpa, lhostejnosti k požárům v Amazonii a k ochraně životního prostředí či prohlubování vztahů s Čínou se Brazílie dostala do nebývalé mezinárodněpolitické izolace. Co se týče vztahů v rámci regionu, společnou řeč dlouhodobě nenachází zejména s Argentinou.
Komplikuje se i spolupráci s EU
Brazílie, Argentina, Uruguay a Paraguay přitom společně tvoří významné sdružení volného obchodu MERCOSUR, které již dvacet let jedná s Evropskou unií o dohodě o volném obchodu mezi oběma bloky. V roce 2019 dosáhly EU a MERCOSUR politické shody na zmiňované obchodní dohodě. Právě neefektivnost Bolsonarovy administrativy v přístupu jak k ochraně brazilské biodiverzity, tak například k domorodému obyvatelstvu, je některým unijním státům trnem v oku, a proto se od konce roku 2020 jedná o preratifikačních závazcích. Změnu orientace by si tedy přála nejen většina domácího obyvatelstva, ale také mezinárodní společenství v čele se Spojenými státy a EU.
Nespokojenost obyvatel se současnou situací je značná a týká se to i části podnikatelské sféry, která si od Bolsonarovy vlády slibovala progresivnější reformy. Pandemie vše zpomalila, k některým reformám nedošlo vůbec, jiné se realizovaly pomalu či nedostatečně. Je zřejmé, že bez změny administrativy, kvalitních reforem, dobře zacílených investic a tlaku domácí občanské společnosti, ale i mezinárodního společenství se Brazílie systémové změny nedočká. Je otázkou, zdali rostoucí popularita Luly da Silvy jako potenciálního prezidenta přetrvá a nepřikloní-li se voliči v konečné fázi k nějakému pravicovému kandidátovi.
Prezident není všemocný
I když Brazílie je prezidentským systémem, ve skutečnosti je Bolsonarova moc limitována. Soudy i zákonodárná moc prezidentovu sílu dobře vyvažují. O mnohých krocích, které ve své rétorice Bolsonaro zmiňuje, nemůže ve skutečnosti napřímo vlastním výnosem rozhodnout, ale musí pro ně získat dostatečně početnou podporu zákonodárců. Mnoho silných slov tak zůstává spíš politickým divadlem vůči veřejnosti a prezident nekoncentruje ve svých rukou až tak velkou moc, jak se může při pohledu ze zahraničí zdát.
(red)
Od svého nástupu Bolsonaro využívá maximum svých pravomocí k tomu, aby oslabil demokratické instituce v zemi, a zároveň atakuje důvěryhodnost brazilské demokracie i volebního systému. Na půdě parlamentu se hromadí štosy žádostí o prezidentův impeachment a proces podporuje většina dotázaných (54 procent) v rámci průzkumu veřejného mínění i v brazilských ulicích. Zahájit impeachment však může pouze předseda sněmovny, se kterým Bolsonaro táhne za jeden provaz. Protesty proti Bolsonarovi se zatím nedají srovnávat s těmi, které provázely impeachment exprezidentky Dilmy Rouseffové, takže se napětí bude stupňovat. Zřejmě se do posledního momentu nebude vědět, nakolik bude respektován demokratický scénář. Ať už však ve volbách zvítězí kdokoliv, bude mít za úkol vypořádat se jak s dlouhodobými problémy, tak s těmi postpandemickými.