English version
Základním rozměrem Východního partnerství je od jeho počátku posílení politické a ekonomické integrace sousedních států regionů východní Evropy a Jižního Kavkazu s Evropskou unií. Zakládající dokument byl podepsán během historicky prvního českého předsednictví v EU v roce 2009. Cílem projektu je budování mostů a sbližování EU se šesti zeměmi – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou.
Rámec spolupráce nastavují asociační dohody (včetně hlubokých a komplexních zón volného obchodu DCFTA), komplexní dohody o posíleném partnerství (CEPA) či liberalizace a facilitace vízových režimů. Tři ze šesti zemí (Gruzie, Moldavsko a Ukrajina) mají s EU uzavřené asociační dohody, které výrazněji přibližují jejich legislativy evropským standardům.
Více o spolupráci se zeměmi Východního partnerství čtěte zdarma na Exportmag.cz
Obchod mezi Evropskou unií a východními partnery se od roku 2009 do covidové pandemie téměř zdvojnásobil. Unie je největším obchodním partnerem pro čtyři ze šesti partnerských zemí (Ázerbájdžán, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu). Pro zbylé dva státy je evropský trh druhým nejdůležitějším regionem. Z obchodního hlediska jsou důležité faktory jako ekonomická konvergence partnerů s EU, posílení vlády práva, zlepšení přehlednosti a předvídatelnosti podnikatelského prostředí a také legislativy v celém regionu.
Čeští byznysmeni navštívili Jerevan a Kyjev
Země Východního partnerství tvoří zajímavé a dynamické trhy nejen pro EU jako celek, ale specificky i pro české podnikatele. Zájem z české strany dokazuje řada akcí pod taktovkou Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Vedle řady bilaterálních sektorových projektů na podporu ekonomické diplomacie jde zejména o mezinárodní konference a semináře. V roce 2019 například zorganizovalo MPO mezinárodní ekonomické fórum při příležitosti desátého výročí od založení projektu Východní partnerství.
| Vývoz z ČR (leden-srpen 2021, v milionech eur) | Porovnání se stejným obdobím 2020 | |
|---|---|---|
| Ukrajina | 890 | +24,7 % |
| Ázerbájdžán | 47 | +19,7 % |
| Bělorusko | 192 | +3 % |
| Moldavská republika | 75 | +40,4 % |
| Gruzie | 53 | +24,7 % |
| Arménie | 32 | +28,8 % |
V květnu letošního roku ministerstvo pořádalo virtuální konferenci s názvem Business Opportunities in Energy and Connectivity: Eastern Partnership and Central Asia. Konference se zaměřením na energetiku a dopravní infrastrukturu se zúčastnilo přes 100 zástupců z oblasti státní správy a byznysu.
Ministerstvo také pravidelně pořádá téměř se všemi zeměmi zasedání mezivládních a smíšených komisí. Pandemie covidu-19 dočasně tyto akce omezila, zájem České republiky i partnerů na jejich obnovení však nijak neopadl, což dokazují i první vlaštovky v podobě velmi úspěšných zasedání komisí ČR s Arménií a Ukrajinou. Ty proběhly za účasti vysokých představitelů během října v Jerevanu a v Kyjevě. V obou případech byli součástí české delegace i zástupci byznysu. V případě Ukrajiny šlo dokonce o zástupce 41 firem.
| Dovoz do ČR (leden-srpen 2021, v milionech eur) | Porovnání se stejným obdobím 2020 | |
|---|---|---|
| Ukrajina | 1059 | +64,4 % |
| Ázerbájdžán | 283 | -28,6 % |
| Bělorusko | 110 | +35,5 % |
| Moldavská republika | 78 | +70,1 % |
| Gruzie | 16 | -5,5 % |
| Arménie | 3 | -12,9 % |
V Praze potom proběhne 22. a 23. listopadu 5. zasedání smíšené komise s Ázerbájdžánem a 7. a 8. prosince s Moldavskem. Součástí ázerbájdžánské delegace by měli být také zástupci firem a představitelé zóny volného obchodu Alat, která nabízí výhodné podmínky pro investice. Na příští rok se potom plánuje zasedání komise s Gruzií.
Matyáš Viktora, Oddělení východní Evropy, západního Balkánu a Střední Asie, Odbor zahraničně-ekonomických politik I, Ministerstvo průmyslu a obchodu
Více o spolupráci se zeměmi Východního partnerství čtěte zdarma na Exportmag.cz
