Exportní a investiční příležitosti ve slovenském potravinářství

Slovenská produkce potravin zajišťuje nyní domácí spotřebu potravin pouze ze 40 %. Přes proklamované úsilí politiků zvyšovat soběstačnost v potravinách je Slovensko čím dál více závislé na dovozu potravin ze zahraničí.

Současná slovenská vláda považuje zvyšování potravinové soběstačnosti za strategický zájem státu. Jejím cílem je, aby do roku 2030 minimálně 70 % potravin na Slovensku pocházelo z domácí produkce. Ta by se měla zvýšit především v produkci drůbežího, hovězího a vepřového masa, ovoce, zeleniny, brambor, pekárenských výrobků a vajec.

Slovenští potravináři nesouhlasí s tím, aby zdejší potravinovou soběstačnost zvyšovali  překupníci, kteří  potraviny dovezou, přebalí a následně prodají jako slovenský výrobek. Zároveň jsou si však vědomi toho, že zvýšení domácí produkce a následně potravinové soběstačnosti se neobejde bez odpovídajících zemědělských podmínek. K nim jednoznačně patří odpovídající kapacita potravinářského průmyslu a celkové možnosti potravinářství a zemědělství na Slovensku.

Celkovou kapacitu slovenského potravinářského průmyslu dlouhodobě  nepříznivě ovlivňuje nedostatek skladovacích prostorů a jejich zastaralé technické vybavení. Pro zabezpečení stabilnějších dodávek domácího ovoce a zeleniny během celého roku je podpora rozvoje a modernizace skladů ovocnářů a zelinářů v podstatě nezbytnou podmínkou.

Nedostatek skladovacích prostorů vedl mnohé zdejší ovocnáře i zelináře ke skladování slovenských produktů v zahraničí, především v Rakousku. V současnosti má Slovensko sklady na uskladnění cca 80 % produkce, ale problém je v tom, že nejde o dlouhodobé skladování. Kvalitních skladů, které by dokázaly dlouhodobě uskladnit produkci, má pouze pro cca 40 % své úrody.

Prioritně má Slovensko zájem podpořit rozvoj skladovacích prostorů pro plodiny speciální rostlinné výroby ze zdejších polí (např. rajčata, papriky, okurky, česnek), ale i ovoce (např. melouny, jahody, jablka, meruňky). Pro financování rozvoje skladů je z hlediska transparentnosti přidělování investičních dotací pro Slovensko podle Slovenské zemědělské a potravinářské komory vzorem právě Česká republika.

Významné investiční příležitosti pro české firmy v potravinářském průmyslu na Slovensku existují při rozšiřování potřebných skladovacích, chladírenských i zpracovatelských kapacit, při zvyšování jejich technické vybavenosti a při rozšiřování distribučních kanálů. Slovenští potravináři odhadují, že v průběhu dvou až pěti let je potřebné do rozvoje tohoto odvětví investovat cca 930 mil. EUR. Investice do technologií počítají s robotizací, nákupem inovativních technologií, automatizací, či digitalizací.

Vedle investičních příležitostí zůstává pro české potravináře nadále výhodnou exportní příležitostí slovenský potravinářský trh. Slovensko stále není soběstačné v pokrytí spotřeby hovězího, vepřového a drůbežího masa, čerstvé a mražené zeleniny a ovoce. Žádaným potravinářským zbožím dováženým právě z ČR jsou konzervárenské produkty a cukrovinky. Aktuálně jsou na slovenském trhu žádané výrobky pro lidí trpící potravinovou alergií nebo intolerancí.

Stagnující až klesající potravinová soběstačnost na Slovensku i výpadky ve výrobě, zpracování a konzervování masa a masných výrobků  souvisejí i s tím, že zdejší potravinářský průmysl zápasí s nedostatkem pracovníků. Pouze za letošní pololetí došlo k jejich meziročnímu poklesu o téměř 26 %. V té souvislosti je rozšíření podnikatelských aktivit do slovenského potravinářství rovněž významnou  investiční příležitostí pro české firmy.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bratislavě (Slovensko). Autorka: Hildegarda Horská, ekonomická specialistka.




• Témata: Zahraniční obchod
• Oblasti podnikání: Potravinářský průmysl
• Teritorium: Evropa | Slovensko | Zahraničí