Exportu českého chmele do Brazílie se v roce 2020 dařilo

Vývoz chmele z České republiky na brazilský trh představuje jednu z perspektivních surovin této zemědělské relace. Současně se nabízí možnost technické spolupráce při vytváření nových chmelnic, popř. vytváření společných podniků.

Dle informací poskytnutých společností Bohemia Hop, která je přítomná na lokálním trhu, dochází ke každoročnímu zvyšování exportu českého chmele do Brazílie (dle celních statistik 45 tun za rok 2020). Ačkoliv se množství importovaného chmele nedostává na úroveň z 90. let, kdy hlavní odběratele představovaly velké industriální pivovary, stává se z Brazílie významný trh pro české chmelové produkty a společnost v něm spatřuje potenciál dalšího růstu.

Tuto tendenci společnost přičítá mimo jiné i synergickému efektu zapojení se do nástrojů ekonomické diplomacie (PROPED, marketingové aktivity, aj.), účasti na veletrzích a dlouhodobému udržování kontaktu s místními partnery v úzké spolupráci s generálním konzulátem v Sao Paulo.

Společnost Bohemia Hop a.s. byla založena v roce 1991 jako důležitý obchodní článek systému, jehož páteří je spojení většiny českých pěstitelů chmele v organizaci CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec. Hlavním posláním Bohemia Hop je organizace nákupu chmele od pěstitelů a prodej zpracovaného chmele tuzemským a zahraničním zákazníkům. Mezi ně patří nejvýznamnější pivovary a pivovarnické koncerny z celého světa (např. Japonsko, Čína, Rusko, Vietnam, USA a další státy).

Mateřská organizace CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec sdružuje v současné době 99 českých a moravských pěstitelů chmele hospodařících na 4 534 ha chmelnic, což odpovídá zhruba 96 % ploch všech českých chmelnic. Organizace se zabývá především nákupem, skladováním, zpracováním, výrobou, dodávkami chmelařské mechanizace a dalšími technologiemi pro tento obor.

Brazilské pivovarnictví v číslech

Celkový počet registrovaných pivovarů u brazilského ministerstva zemědělství činil 1 209 zařízení k roku 2019, což odpovídá nárůstu o 320 nových pivovarů vzhledem k předchozímu roku. Vyšší koncentrace pivovarů se nachází na jihovýchodě a jihu Brazilské federativní republiky (zhruba 80 %), což je oblast, která je technologicky rozvinutější v porovnání s ostatními brazilskými regiony a současně není příliš vzdálena evropským standardům. Co do počtu pivovarů v jednotlivých státech, prozatím vede Sao Paulo s 241 pivovary, následuje stát Rio Grande do Sul s 236 a Minas Gerais s 63 pivovary.

Po roce 2010 dorazil do Brazílie boom zakládání lokálních minipivovarů, který reagoval na poptávku po kvalitních kraftových pivech a ze strany pivovarů vyvolal zvýšený zájem o kvalitní suroviny a nové inspirační zdroje. Tento pokračující trend klade také nové nároky na velké industriální pivovary, které obměňují svá portfolia a přizpůsobují se změně v chování konzumentů. Současně je přijímána řada programů na federální i státní úrovni, jež mají za cíl podpořit zmíněný růst a výrazně transformovat pivovarnický sektor.

Pěstování chmele v Brazílii

První pokusy o pěstování chmele v Brazílii se datují do 19. století a jsou úzce spojeny s polskou emigrací ve státě Paraná a s německou emigrací ve státě Rio Grande do Sul. Chmel se tehdy dodával v poměrně malém množství do řemeslných pivovarů evropského typu. Nedávný vzestup pivovarnictví však vedl v roce 2005 k prvním diskuzím nad zřizováním chmelnic ve státě São Paulo.

Z důvodu krátké novodobé tradice pěstitelství chmele se v Brazílii nyní nachází pouze 140 malých zemědělců, kteří produkují chmel zhruba na 40 ha půdy. Mezi podnikateli se však ozývají hlasy, že chmel importovaný zejména z Německa a USA je drahý kvůli vysokým importním sazbám a jeho možné pěstování představuje lákavou alternativu pro celý sektor.

Podpůrné programy na podporu regionálního pěstitelství chmele byly vyhlášeny ve státech Minas Gerais, Rio de Janeiro a Rio Grande do Sul. Posledně zmíněný stát má zřejmě nejartikulovanější postoj ve vztahu k iniciativám, jež mají vést k posílení pivovarnického průmyslu: nově byl vyhlášen Program pro monitorování a rozvoj pěstitelství chmele a již probíhají pilotní projekty v pěti městech regionu Serra. Velké pivovarské skupiny též začaly s vlastní soukromou iniciativou: společnost Ambev zřizuje chmelnice v Lages (stát Santa Catarina) a Grupo Petrópolis v Teresópolis (stát Rio de Janeiro).

Ačkoliv je úplná soběstačnost v produkci brazilského chmele spíše hudbou budoucnosti a český chmel bude vždy představovat díky svým senzorickým vlastnostem nezaměnitelný a specifický produkt pro výrobu piva, otevírají se nové horizonty v oblasti vzájemné spolupráce a v poptávce po technologiích pro pěstování, kultivaci a sušení chmele.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Sao Paulo (Brazílie). Autor: Filip Vavřínek, ekonomický specialista.




• Témata: Zahraniční obchod
• Oblasti podnikání: Potravinářský průmysl
• Teritorium: Amerika | Brazílie | Zahraničí