Pro jejich CEO Jana Slámu to bylo překvapení a zároveň okamžik, kdy se po letech operativního běhu ohlédl zpět. Co pro ně úspěch v soutěži Deloitte Fast50 znamená, kdy poprvé pocítili globální potenciál a jaké výzvy řeší teď? Přečtěte si v rozhovoru s CEO firmy Janem Slámou.

Jihomoravské inovační centrum: Když jsi slyšel jméno FaceUp Technology mezi vítězi, co byla tvoje první emoce?

Jan Sláma: Hlavně překvapení. Očekávali jsme, že skončíme v top 10, ideálně někde kolem pátého místa v Česku. Měli jsme spočítané účetní výsledky, takže jsme tušili, že s růstem přes dva tisíce procent by nám to mělo vyjít. Ale druhé místo v Česku jsme opravdu nečekali. Člověk je často v módu „pořád to není dost“ a řeší denní operativu. Ten okamžik v žebříčku byl vlastně takové prozření: že když se podíváme pět let zpátky, vidíme, že naše tempo růstu je opravdu výjimečné.

Spolu podnikají od čtrnácti. Jak studentský projekt na ochranu whistleblowerů dobyl svět

JIC: Co podle tebe tento růst způsobilo? Byl to jeden klíčový moment? Nebo série nějakých rozhodnutí?

JS: Byl to určitě moment po prvních třech letech fungování. Tehdy jsme si museli přiznat, že náš původní projekt pro školy, který pomáhal obětem šikany ve školách, má skvělý společenský dopad, ale nefunguje obchodně. Měli jsme ho implementovaný na dvou tisících škol, pomohli jsme tisícům dětí, ale téměř nikdo nám za něj nechtěl platit. Klíčové tehdy bylo, že jsme to nechtěli vzdát. Začali jsme hledat další cestu, a tou bylo rozšíření do firem. Tenhle moment přesně odpovídá začátku období měřeného Deloittem – od té doby firma rostla ve stovkách procent ročně.

JIC: Rychlý růst bývá procesně náročný. Jak se vám daří zvládat tlak?

JS: Je to těžké, ale nám třem founderům vyhovuje právě dynamičnost a změny. To je věc, která nás motivuje. Nejtěžší byl přerod ze studentského projektu na skutečnou firmu. Dřív jsme do kanceláře na JICu usedali večer, právě v době, kdy ostatní startupisti odcházeli domů. Všichni jsme byli studenti, všichni kolem nás byli starší. Přesun do fulltime režimu, vedení lidí a celkové „dospění“ firmy – to byla ta největší výzva.

Z původně studentského projektu na pomoc obětem šikany ve školách se stala globální platforma, která dnes funguje ve více než 70 zemích a míří k ambici stát se komplexní Ethics & Compliance službou. Na JICu měla firma první kanceláře.

JIC: Dnes máte klienty ve více než 70 zemích. Kdy přišel moment, kdy jste poprvé pocítili globální potenciál?

JS: Zlom nastal s naší první country manažerkou v Jihoafrické republice. Přišla úplnou náhodou – byla na anglické přednášce o FaceUpu v Praze a přišlo jí, že by to mohlo fungovat i u nich doma. A ono fungovalo. Nejen že platformu implementovala do tamních škol, ale začali za ni platit. To byl moment, kdy jsme si řekli: OK, tohle není jen projekt pro Česko. Pokud fungujeme i v tak odlišné kultuře, můžeme fungovat kdekoliv.

JIC: Co pro vás ocenění Deloitte znamená? Otevírá vám nějaké nové možnosti?

JS: Šlo spíš o potvrzení reality než o něco, co nás posouvá dál. Hezké je, že to ocenění stojí čistě na účetních výsledcích, ne na porotě. Takže je to důkaz, že si nic nevymýšlíme. Pomáhá nám to v komunikaci – směrem ke stávajícím i potenciálním zaměstnancům, k zákazníkům i k investorům. Když říkáme, že jsme rychle rostoucí firma, tak teď máme oficiální razítko, že to je pravda.

JIC: Když se teď podíváte dopředu, jaké před sebou máte plány – a výzvy?

JS: Vidím tři hlavní. Za prvé fokus na konkrétní trhy. Máme zákazníky ve více než 70 zemích, ale víme, že další růst vyžaduje soustředit se na několik strategicky zvolených teritorií a tam být opravdu silní. Metoda „spray and pray“ funguje jen na začátku. Za druhé rozšíření produktu. Chceme se posunout směrem k širší Ethics & Compliance platformě, která řeší více painpointů zákazníků než dnes. A za třetí fundraising. Jsme uprostřed series A fundraisingu. Za mě osobně je to nejnáročnější, ale zároveň nejzajímavější výzva.

JIC: A pokud se zadaří – kam chcete FaceUp posunout?

JS: Rád bych, aby za pár let nebylo nejzajímavější číslo „v kolika zemích jsme“, ale jak silní jsme na dvou nebo třech klíčových trzích. A samozřejmě to utáhnout produktově i týmově. Ale ten globální potenciál tam je – a to je moment, který je pro nás všechny hodně motivující.