Farmáři kvůli covidu utíkají ze stánků na internet

Farmářské trhy se v krizi ruší, jejich provozovatelé jsou ve složité situaci. Přesouvají se farmáři kvůli covidu na online tržiště, sociální sítě, nebo provozují vlastní e-shopy?
Podobný příval registrací nových farmářů a výrobců jako v první vlně nákazy, tedy letos na jaře, jsme na online tržišti Scuk.cz na podzim nezažili. V dubnu a květnu to určitě nejvíce zapříčinilo uzavření farmářských trhů. Pro mnohé dodavatele byl online prodej jednou z mála možností, jak své produkty dostat mezi lidi. Mnoho z našich dodavatelů se ale přesunulo na internet i po vlastní ose, což je skvělé. Rádi vidíme, jak rostou. Víme o několika, kteří si během posledního půlroku založili e-shop a v online sféře fungují naprosto bez problémů.

Pandemie odezní, ale možná se nezmění chování prodejců… Nepřestanou do budoucna nabízet svoje produkty na klasických trzích?
To si nemyslím a skutečně doufám, že to tak nebude. Farmářské trhy jsou kulturní záležitostí. Není to jen o nákupech potravin, je to o osobním kontaktu s farmářem i jeho produkty, o kvalitním jídle „do ruky“ a o celkové atmosféře. Myslím, že velká část farmářů bude chtít i nadále prodávat na trzích a online budou mít jen jako doplňkový prodejní kanál.

Malí farmáři většinou nemají smlouvy s řetězci, obchodníci jim berou velkou část marže. Není to hlavní důvod, proč se po krizi budou vracet ke stánkovému prodeji na tržištích?
U nás (na Scuk.cz) si farmáři nastavují ceny sami a od začátku znají naši plošnou provizi, která činí 25 procent z prodejní koncové ceny. Tato provize pokrývá náklady na distribuci do výdejních míst, na tým a zahrnuje i odměnu „organizátora“. Věříme, že jim nabízíme férové podmínky. Na farmářských trzích si musejí platit pronájem místa, případně i celý stánek. Započítat by si samozřejmě měli svůj čas při prodeji, případně náklady na brigádníky, na dopravu a také odpisy za zboží, které neprodají. Náklady na prodané zboží pak klidně mohou být i vyšší než 25 procent. 

Takže je pro ně rozhodující osobní kontakt se zákazníkem…
Už jsem to zmiňoval. Mnoho z nich vnímá jako naprosto zásadní potkávat se osobně se zákazníkem a slyšet zpětnou vazbu na své produkty. Zároveň chtějí mít možnost osobně sdělit lidem svůj příběh nebo příběh svého produktu. O předávání příběhů našich farmářů nebo jejich produktů se nicméně snažíme i my v rámci komunikace na webu i na sociálních sítích.

Jaká byla situace na jaře během úplného zákazu trhů? Vnímali jste, že roste zájem o online služby i mezi těmi, kteří na farmách nakupují? 
První vlna nás překvapila. Pracovali jsme všichni z domova a projekty, které jsme měli naplánované na několik týdnů, bylo najednou potřeba realizovat během dní. Mohu zmínit přesun do nového většího skladu, který jsme kvůli obřímu nárůstu objednávek nemohli dále odkládat. Vyrostli jsme téměř trojnásobně. Rozšiřovat jsme logicky museli i tým. Na home office jsme se zavřeli jako tým zhruba o třinácti lidech, v létě se nás v kanceláři potkalo přes dvacet.

Teď na podzim je to jinak?
Opět rosteme, ale už ne tak skokově jako při první vlně. I tak jsme ale oproti srpnu na více než dvojnásobku a během pár týdnů očekáváme, že překonáme prodejní špičku z jarních měsíců. Pozorujeme také, že mnoho zákazníků, kteří přišli v první vlně covidu-19, se k nám teď s opětovným šířením nákazy zase vrací. Opět přibývá počet nových „nákupních skupin“. Je mezi nimi i mnoho kaváren, bister a firem zabývajících se zdravou výživou, jimž to přivádí nové zákazníky a zároveň pomáhá v současné situaci, kdy nemohou fungovat za plného provozu. Založením „nákupní skupiny“ si tak zajistí další příjem.

Jak vůbec takové online tržiště funguje? 
Na Scuk.cz můžete v současnosti nakupovat od více než 250 farmářů a výrobců a stále jich přibývá. Abyste si mohli nakoupit, musíte si ovšem vybrat výdejní místo. V tom vám pomůže jednoduchý vyhledavač na webu, kam zadáte svou adresu a kde vám vyjede seznam nejbližších „nákupních skupin“. Těch je po republice aktuálně více než 400. Náš sortiment zahrnuje vše, co potřebujete pro běžný nákup. Mléko a sýry, maso, vejce, trvanlivé zboží i ekodrogerii. Svůj nákup si vyzvedáváte vždy jednou týdně a nakupujete celý týden předcházející. Nemáme minimální výši objednávky, jednou si tedy můžete přidat jogurty, podruhé vyzkoušet pečivo. 

Za dopravu jako na klasickém e-shopu zákazníci neplatí?
Za dopravu skutečně neplatíte a během týdenního nákupu můžete k objednávce přibírat další zboží, které vám doma třeba dojde nebo na ně máte zrovna chuť. Ve výdejní den si pak dojdete nebo dojedete na adresu „nákupní skupiny“ a „organizátor“, tedy ten, co se o výdejní místo a objednávky stará, vám nákup předá.

V menších městech je přístup k potravinám od českých malých farmářů složitější než například v metropoli. Fungujete spíše v Praze, na venkově, nebo pokrýváte celou republiku? 
Fungujeme po celé České republice. Výdejní místa máme v Praze, Brně, Plzni a dalších velkých městech i malých vesničkách ve všech krajích. Nejvíce jich najdete ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Silné zastoupení má i kraj Jihočeský a Moravskoslezský.

Předpokládám, že i online tržiště musí kvůli pandemii zavádět a dodržovat protiepidemická opatření (například při výdeji zboží)…
Museli jsme přistoupit k takzvaným bezpečným výdejům. Přestože za silný považujeme i ten komunitní prvek, který naše nákupy přinášejí – tedy sousedská setkání při výdejích –, museli jsme od toho na jaře a teď na podzim upustit. Setkávání jsme omezili podle vládních nařízení, při přebírání zboží mají „organizátor“ i zákazník roušku, případně rukavice, na výdejních místech by k dostání měla být i dezinfekce. Možností je i bezkontaktní výdej, kdy „organizátor“ dopředu objednávku zákazníkovi roztřídí a v domluvený čas připraví, aby došlo k bezkontaktnímu předání.

Na jaře jste spustili iniciativu Pomoz sousedovi. Týká se farmářů? O co přesně jde? 
Pomoz sousedovi stále běží. Je to re­gistr dobrovolníků, kteří se mohou zapsat, a v případě, že by jiný zákazník, který je v jejich okolí, ze zdravotních či karanténních důvodů nemohl převzít nákup, dobrovolníka z registru kontaktujeme a ten pak objednávku převezme a „sousedovi“ doručí až domů. To je samozřejmě výhodné i pro farmáře, kteří přes nás zboží prodávají. 

Podobnou záchrannou síť máme i mezi našimi „organizátory“. Jakmile se „organizátor“ nebo někdo v jeho domácnosti ocitne v karanténě nebo je pozitivně testován, situaci ihned řešíme. Nákupy se většinou přesunou do vedlejší blízké „skupiny“, zákazníkům se oznámí změna výdejního místa a objednávky jim vydá jiný „organizátor“. V případě, že nemocný nevydává nákupy z domova, ale třeba ze své kavárny, existuje varianta kontaktovat někoho ze záchranné sítě, aby nákupy vydal za něj na původním výdejním místě.   

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.