English version
Neméně důležitými předpoklady pro členství v EU jsou energetická transformace, digitalizace, posílení ochrany životního prostředí a zlepšení konektivity uvnitř země, ale i navenek směrem k sousedním státům a napojením na panevropské dálniční nebo železniční koridory. Je jasné, že tyto kroky by Srbsko, stejně jako ostatní západobalkánské kandidátské země, samo finančně nezvládlo. Proto je mu k dispozici unijní finanční podpora, kterou také využívá.
Výhodné půjčky a granty na podporu reforem
K posílení těchto snah EU nově iniciovala Plán růstu pro západní Balkán, díky němuž může Srbsko do roku 2027 čerpat dalších téměř půl miliardy eur na grantech a cca 1,1 miliardy na výhodných půjčkách. Uvedené prostředky budou uvolňovány postupně, v závislosti na uskutečnění některých reforem v zemi.
Ty se týkají i změn legislativy, které v mnoha případech vhodně doplňují podporu pro realizaci „tvrdých projektů“. Mělo by tak dojít k vytvoření podmínek pro využití inteligentních dopravních systémů, zpřehlednění regulatorního prostředí pro implementaci obnovitelných zdrojů energie nebo větší transparentnosti při zadávání veřejných zakázek.
Informace k těmto a dalším realizovaným a chystaným projektům v Srbsku najdete na webu Investičního rámce pro západní Balkán, který je primárním nástrojem EU a dalších donorů pro agregování finanční předvstupní pomoci pro země západního Balkánu
Projekty od modernizace železnic po obnovitelné zdroje
Mezi projekty, u nichž je očekávaná výše zmíněná finanční podpora z EU, figurují například rekonstrukce a modernizace železničních úseků o celkové délce 445 km.
Srbsko chce využít unijní prostředky také na rekonstrukci a přidání 4. bloku vodní elektrárny Potpeć, kdy by práce měly začít v roce 2025. Dalším připravovaným projektem je přečerpávací vodní elektrárna Zvornik-Boranja na západě země u hranic s Bosnou a Hercegovinou, k níž je nyní zpracovávaná předběžná studie proveditelnosti.
Evropské finance by měly být směrovány také do projektů výstavby nových plynových interkonektorů mezi Srbskem a Severní Makedonií, Srbskem a Rumunskem nebo do plynovodu mezi městy Niš a Horgoš.
Připravovány jsou i energetické koridory, které umožní větší integraci obnovitelných zdrojů energie v Srbsku.
Převzato z Internetového portálu TRADE NEWS. Autor: Adam Gazda
