English version
Ten by měl sloužit jakožto palivo pro těžkou nákladní dopravu, odpadní teplo z výroby by mělo vytápět téměř polovinu města, kde by se výroba energie do roku 2030 měla stát uhlíkově negativní. Masivní rozvoj vodíkového ekosystému a boom větrných elektráren ve Finsku je příležitostí i pro české firmy a výzkumné instituce.
Do projektu je zatím zapojena městská Energetická společnost Lahti Energia se svou elektrárnou Kymijärvi a projektová společnost Ren-Gas. Pokud půjde vše podle plánu, mělo by se s výstavbou začít do konce roku 2023 a komerční produkce vodíku a metanu by měla být zahájena v roce 2025.
Projekt by měl být zatím největší finskou investici do výroby zeleného vodíku s výkonem 120 MW. Elektřina pro výrobu vodíku by měla pocházet výhradně z nových větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 300 MW.
K výrobě syntetického zkapalněného metanu bude kromě zeleného vodíku použit i oxid uhličitý, který bude extrahován z emisí bioplynové stanice Lahti Energia a jejích elektráren v Kymijärvi. Takto ekologický vyrobený metan by měl sloužit jako palivo pro těžkou nákladní dopravu, jejíž elektrifikace je zatím ještě daleko.
Češi vybaví města budoucnosti chytrými stromy nebo multifunkčními lavičkami
Do roku 2030 by se zde mělo vyrábět 36 tisíc tun syntetického metanu ročně, což by nahradilo přibližně 50 milionů tun nafty. Během výroby bude vznikat velké množství odpadního tepla, které by mělo pokrýt přibližně 40 % potřeb pro vytápění města. Pro výrobu metanu by se mělo spotřebovat přes 100 tisíc tun oxidu uhličitého, což přesahuje celkové emise Lahti Energia, která by se tak stala dokonce uhlíkově negativní společností.
Ve Finsku aktuálně probíhá skutečný boom ve výstavbě větrných parků, přičemž jen mezi lety 2020 a 2023 má dojít ke zdvojnásobení podílu větrné energie v energetickém mixu. Vodíkový boom začal v zemi ve srovnání s řadou dalších evropských států s určitým zpožděním, o to je však nyní intenzivnější.
V oblasti větrných elektráren a v rámci vodíkového klastru vzniká řada příležitostí i pro české firmy, silná poptávka je i po spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje vodíkových technologií. Velmi zajímavý v této oblasti je i chystaný obří projekt v autonomní finské provincii Ålandy, v rámci kterého se očekává výstavba až 500 větrných elektráren v Baltském moři s celkovou roční produkcí elektřiny okolo 30 TWh a masivní rozvoj navázaného vodíkového segmentu.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Helsinkách (Finsko). Autor: Daniel Horák, ekonomický diplomat.
