English version
Většina projektů těchto nových nemocnic sází na komplexní chytrá řešení a nabízí mnoho příležitostí i pro zahraniční partnery, včetně českých firem.
Ve Finsku je aktuálně ve fázi projektové přípravy či již přímo výstavby celá řada moderních nemocnic, které se často pyšní superlativy, mezi kterými dominuje slovo „smart“. Kromě Helsinek, Oulu a Jyväskyly se nové nemocnice staví například v Espoo, Hämeenlinně, Kotce, Kajaani či Rovaniemi. Velké nemocniční projekty se připravují i v Turku, Tampere či Kuopiu.
Ve finančním vyjádření jde o investice ve výši zhruba pěti miliard eur pouze v letech 2017–2025. Jednou z příčin současné masové výstavby je fakt, že v 60.–70. letech ve Finsku proběhla intenzivní vlna budování ústředních nemocnic, které už dnes dosluhují morálně a často i fyzicky. Od 80. let se pak ve Finsku nové nemocnice téměř nestavěly.
Český aplikátor Tugi zlomí strach lidí z injekcí
Řada psychiatrických pracovišť pochází dokonce již z 50. let, což mimo jiné vedlo město Helsinky k zahájení výstavby nového komplexu budov v rámci stávajícího areálu nemocnice Laakso za téměř 900 milionů eur. Jeho první fáze má být dokončena v roce 2026.
Dalším faktorem, který urychlil zahájení mnoha projektů, je aktuálně probíhající a rozsahem bezprecedentní reforma zdravotní a sociální péče, která mimo jiné převede financování nemocnic z municipální na krajskou, respektive státní úroveň. I přes mimořádně silný soukromý sektor v oblasti zdravotnictví, podpořený ve Finsku velmi rozšířeným privátním zdravotním pojištěním, soukromé společnosti neinvestují do výstavby nemocnic, ale spíše do digitalizace a dálkově poskytované péče.
Nejchytřejší nemocnice světa?
Jedním z modelových příkladů „nemocnice budoucnosti“ je výstavba nemocnice v Oulu „OYS 2030“ v těsné blízkosti té stávající z poloviny 70. let, která dosáhla konce svého životního cyklu. Přestože se zvažovala rekonstrukce původní nemocnice, ukázalo se nakonec, že s ohledem na nevyhovující stavební koncept a technologické parametry vyjde levněji výstavba zcela nové nemocnice, do které je plánován postupný přesun jednotlivých oddělení té staré. Její přestavba by tak jako tak neumožnila splnit parametry nejmodernějších nároků na zdravotní péči.
OYS 2030 má ambici se stát „nejchytřejší“ nemocnicí světa, jejíž prostory by měly vycházet z redesignovaných procesů, podpořených maximální automatizací a efektivitou. Celkové náklady na nemocnici mají činit neuvěřitelných 1,6 miliardy eur, z toho 900 milionů eur padne na samotnou výstavbu (pro srovnání: největší dokončený nemocniční projekt v Helsinkách Siltasairaala stál „pouze“ 306 milionů eur).
V rámci projektu nemocnice v Oulu již nyní funguje speciální pracoviště pro testování nových technologických a procesních řešení a produktů „OYS TestLab“, které mohou na komerční bázi využívat i zahraniční subjekty.
Jednou z prvních supermoderních dokončených nemocnic je Nová dětská nemocnice v Helsinkách, která byla dostavěna již v roce 2018. Dalším příkladem je největší nemocniční projekt v historii Helsinek „Siltasairaala“, který byl dokončen v létě 2022 a kam bylo nutné okamžitě přesunout operace z několika dalších již zcela nevyhovujících pracovišť.
Moderní trendy
Hlavními trendy pro nové finské nemocnice je úzká spolupráce projektantů s personálem, zejména při mapování každodenních procesů v rámci různých nemocničních částí, udržitelnost z hlediska energií (obnovitelné zdroje, využívání zbytkového tepla) i konceptu nemocnic (synergie činností, rozmístění oddělení dle procesů, stavba nových budov do výšky, nikoliv do šířky), snižování počtu akutních i standardních lůžek, digitalizace a robotizace (AI, 5G/6G, telemedicína zejména pro ambulantní péči, sběr a využití dat pro diagnostiku).
Nové projekty s sebou nyní i do budoucna nesou řadu příležitostí i pro zahraniční společnosti, včetně českých firem, zejména v oblasti dodávek chytrých řešení a vybavení nemocnic. V rámci stavebních prací je realistické uvažovat spíše o subdodávkách pro finské stavební firmy.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Helsinkách (Finsko). Autor: Daniel Horák, zástupce velvyslance.
