Cloudové modely v podstatě znamenají, že data odcházejí mimo organizaci k externím poskytovatelům. Změnu přináší rychlý rozvoj AI a s tím spojený důraz na kontrolu nad daty, compliance a odpovědnost za jejich zpracování. Výsledkem je nový trend: umělá inteligence provozovaná lokálně, bez nutnosti využívat cloud.

„Cloud byl dosud přirozenou volbou. Nabízí škálovatelnost, rychlé nasazení a relativně nízké vstupní náklady. Pro řadu běžných scénářů – marketing, zákaznická podpora nebo práce s veřejně dostupnými daty – zůstává efektivním řešením. Jakmile ale organizace pracuje s citlivými informacemi, situace se zásadně komplikuje. Může jít o obchodní strategie, interní komunikaci, právní dokumenty nebo osobní údaje. V takovém případě už není klíčová jen funkčnost nástroje, ale i to, kde a jak jsou data zpracovávána,“ upozorňuje Michal Černý ze společnosti Audiopro.

Ke slovu se dostává on-premise přístup, tedy provoz AI přímo v interní infrastruktuře organizace. Data neopouštějí firemní síť, nejsou odesílána na vzdálené servery a organizace má nad nimi plnou kontrolu.

Význam AI v byznysu roste. V Česku je ale ještě její efektivní využití na míle daleko

Lokální zpracování dat má zelenou, technologie to usnadňují

„Tento model odpovídá rostoucím požadavkům na ochranu informací, ať už vycházejí z legislativy, interních pravidel nebo prosté obezřetnosti. Zvlášť v Evropě, kde se regulace v oblasti dat a umělé inteligence dále zpřísňuje, se lokální zpracování stává stále relevantnější alternativou,“ sděluje Martin Krček z Počítačové školy GOPAS.

Změnu urychluje i samotná praxe. Firmy si začínají uvědomovat, že riziko nespočívá pouze v externím útoku, ale i v tom, že data opouštějí jejich kontrolované prostředí.

I při dodržení smluvních podmínek a bezpečnostních standardů zůstává určitá míra nejistoty – kdo má k datům přístup, jak jsou využívána a kde končí. To je problém zejména v sektorech, kde se pracuje s důvěrnými informacemi: ve veřejné správě, justici, zdravotnictví nebo finančních službách.

Umělá inteligence se stala celosvětově jednou z nejrychleji přijímaných technologických oblastí. Zároveň roste i význam AI v byznysu. Přibližně 70 procent českých firem plánuje do roku 2026 spustit alespoň jeden projekt založený na umělé inteligenci. Vyplývá to z průzkumu agentury IPSOS.

Lokální AI zároveň přestává být technologicky nedostupnou. Výkon hardwaru roste, modely jsou efektivnější a vznikají řešení, která kombinují pokročilé funkce s možností nasazení přímo v organizaci. Příkladem jsou platformy jako Cabolo, které umožňují zpracovávat zvuk, video i text bez nutnosti odesílat data mimo interní infrastrukturu. To zásadně rozšiřuje možnosti využití AI i tam, kde to dříve nebylo možné.

Změny neznamená konec cloudu

„Nejde přitom o jednoduché nahrazení cloudu. Spíše o rozdělení rolí. Cloudová AI zůstává vhodná pro méně citlivé agendy, kde je prioritou rychlost a flexibilita. Naopak on-premise řešení dává smysl všude tam, kde je klíčová kontrola, auditovatelnost a právní jistota. V praxi tak stále častěji vzniká hybridní model, kdy organizace kombinují oba přístupy podle typu dat a konkrétního use case,“ říká Michal Černý.

Skoro tři čtvrtiny českých firem k AI mají nebo připravují vlastní strategii

Z dlouhodobého pohledu nejde jen o volbu technologií, ale o strategické rozhodnutí. AI se stává nástrojem, který pracuje s klíčovými informacemi organizace – a tím pádem i s jejím know-how.

„Otázka tedy nezní pouze „jakou AI využívat“, ale také „kde a za jakých podmínek ji provozovat“. Právě schopnost udržet data pod kontrolou se může stát jedním z hlavních faktorů, které budou rozhodovat o důvěře, bezpečnosti i konkurenceschopnosti firem a institucí v následujících letech,“ dodává Martin Krček.

Redakčně upravená tisková zpráva ASPEN