English version
„Firmy musejí o nastavení svého benefitního mixu více přemýšlet, protože se zavedl například limit pro osvobození benefitů pro volný čas. Ve všech firmách se tak musí zavádět evidence těchto benefitů a část podniků právě kvůli limitu benefity omezila,“ říká HR ředitelka společnosti Pluxee (dříve Sodexo Benefity) Martina Machová.
„Společnosti musejí vynaložit větší úsilí, aby našly zajímavý benefitní balíček, který jim pomůže udržet stávající a přilákat nové zaměstnance,“ dodává Machová.
Jak je to se zdaněním benefitů?
Změna se týká také danění benefitů. Daňové břemeno a spolu s ním také odvody na zdravotní, sociální a nově i nemocenské pojištění se totiž od 1. ledna 2024 přenesly na zaměstnance. Ale zadministruje je a příslušné částky odvede zaměstnavatel v rámci mzdové agendy.
„Daně a odvody se ale platí jen tehdy, když zaměstnanci dostanou od firmy nadlimitní plnění,“ zdůrazňuje HŘ ředitelka Pluxee.
Zatímco výše prvních dvou se bude každoročně měnit, protože se odvíjí od inflace (stravování) a výše průměrné mzdy (volnočasové benefity), poslední zůstává neměnný.
„Pokud se firma bude v letošním roce držet těchto limitů, zaměstnanci nebudou z těchto částek odvádět žádné daně ani pojištění,“ připomíná Machová.
Finanční produkty
V této oblasti (zaměstnanecké benefity) se nově zavádí pojem daňově podporované produkty spoření na stáří. Souhrnný limit, do kterého je toto plnění na straně zaměstnance osvobozené od daní a odvodů, zůstává i v letošním roce stejný, a to 50 000 korun za rok. Pro firmy je zároveň tato částka daňově uznatelným nákladem.
„Z příspěvků přesahujících limit 50 000 korun musí zaměstnavatel odvést zdravotní a sociální pojištění. A na straně zaměstnance se pak nadlimitní příspěvek chová jako mzda a podléhá stejnému zdanění i odvodům,“ dodává zástupkyně Pluxee.
Stravování
Zaměstnavatel má v současnosti tři možnosti, jak svým zaměstnancům přispívat na stravování – závodní jídelna, stravenka (papírová i digitální v podobě stravenkové karty) a stravovací paušál. Od 1. ledna 2024 se podmínky při poskytování příspěvku na stravování sjednotily pod jednotným označením příspěvek na stravování, připomíná Pluxee.
„Na straně zaměstnavatele je příspěvek na stravování v jakékoli výši účtován na vrub daňových nákladů. To znamená, že firmy si mohou odečíst z daní plnou hodnotu stravování, ať mají firemní jídelnu, využívají stravovací paušál nebo stravenky,“ vysvětluje Machová.
Volnočasové benefity
„Právě tato oblast budí největší vášně a je pravda, že vnáší do systému komplikace. Jednak se zavedl souhrnný limit, do kterého toto plnění nepodléhá zdanění, a za druhé je problém rozlišit, co se do něj počítá a co nikoli,“ popisuje Martina Machová.
HK ČR: Dvě pětiny zaměstnavatelů omezí zaměstnanecké benefity, hlavně ty méně rozšířené
Všechna plnění je potřeba načítat průběžně na mzdovém listu a upozorňovat na něj zaměstnance na výplatnici, aby zaměstnavatel v prosinci nezjistil, že konkrétní zaměstnanec už v červenci překročil limit, a tudíž mu jej už v srpnu měl dodanit. Danění má být totiž průběžné.
„Pokud jde o zaměstnavatele a třeba výše uváděný sportovní a relaxační koutek, tak náklady na jeho využití jsou daňově uznatelné, naopak náklady na pořádané hromadné akce jsou z pohledu firmy nedaňové,“ připomíná HR ředitelka Pluxee.
Redakčně upravená tisková zpráva Pluxee
