Firma Nevšímal dává novým objektům krásné fasády



„Jsme kombinace klasické tradiční firmy a startupu,“ tvrdí o své firmě František Nevšímal. „Neopíráme se o minulost, snažíme se řešit to, co je tady a teď, spolu s tím, co nás čeká,“ dodává.

Každý lehký obvodový plášť z jejich dílny je samostatným projektem a firma se momentálně soustředí na velké projekty. Právě začíná po dlouhé etapě příprav s realizací dosud největšího projektu za přibližně půl miliardy korun – v hlavním maďarském městě roste takzvaný budapešťský Manhattan a Nevšímal tu má na starost výstavbu komplexu tří kancelářských budov.

Rychlý růst

„Vyrostli jsme z oknařské firmy, pak jsme byli firma fasádní a dnes jsme především firma projektová.“ Tak líčí vývoj své společnosti Petr Nevšímal, majitel a ředitel nymburské firmy Nevšímal, jež se věnuje výrobě a montáži lehkých obvodových plášťů.

Na samém začátku stál v roce 1990 František Nevšímal, který si po revoluci založil topenářskou firmu. Už o tři roky později začala pod názvem Šikotherm nabízet dodávky a montáže lehkých obvodových plášťů. Během devadesátých let firma rostla a od roku 2005 se začala soustředit výhradně na tento nový byznys. Dnes patří ve svém oboru k naprosté špičce.

Krédo podnikatele Nevšímala. „Jestli bude příští projekt dvousetmetrový dům, nebo třeba třicetimetrový, zato složitý, je mi vlastně jedno. Hlavní je, aby byl na konci spokojený zákazník, který nám dá další práci.“

„Rosteme ale možná až moc rychle,“ zamýšlí se Nevšímal, který se v rodinné firmě angažuje od svých čtrnácti let. Ta má aktuálně 105 stálých zaměstnanců a letos odhaduje roční obrat na 450 milionů korun (v minulosti 350 milionů korun). Její výrobní areál se rozkládá v Nymburce na ploše 13 tisíc metrů čtverečních.

Rozvíjet se chce i do budoucna, byť asi pomaleji. „Stagnující firma jde ve skutečnosti dolů,“ říká devětatřicetiletý absolvent ČVUT.

Pevně rozkročeni

„Náš poměr obratu k EBITDA (byla mezi deseti a 20 miliony korun – pozn. red.) z nás možná momentálně na první pohled dělá nezajímavou firmu. Jsme ale rozkročení na více trzích, nabízíme portfolio produktů – interiéry, fasády – a podařilo se nám vytvořit si určitou stabilitu, takže jsme připraveni na další krize, stejně jako na změnu podmínek v našem oboru.“

Nevšímal připomíná, že po ekonomické krizi v roce 2008 odešla ze stavebnictví třetina lidí, kteří zakotvili v jiných průmyslových odvětvích a ke své dřívější práci se už nikdy nevrátí. Navíc se mění životní styl, pracovní návyky a požadavky, tvrdá práce na stavbách za ne úplně atraktivní peníze přestává být pro lidi přitažlivá.

„Přežijí jen takové firmy, které dokážou nabídnout zajímavou moderní práci. My stojíme na pevných základech, děláme fasády, ale v posledních pěti letech jsme značně investovali do softwaru, hardwaru, technologií a vývoje,“ dodává devětatřicetiletý podnikatel. Digitalizace a modernizace, to je směr, jímž se bude podle něj stavebnictví ubírat. A prefabrikace.

Novým trendem ve stavebnictví bude vyrobit toho co nejvíc v teple, v suchu a na jednom místě v hale a teprve poté výrobek odvézt a co nejjednodušeji nainstalovat. Tím se změní logika konstrukcí, logika výroby.

„Cílem je zkrátit proces výstavby. S rostoucími náklady na lidi rostou náklady na samotnou výstavbu a je veliký rozdíl, jestli stavbu realizujete tři měsíce, šest měsíců, rok nebo dva roky – i u rodinných domů se už nikomu moc nechce stavět po práci svépomocí. Lidé dnes dají přednost tomu, co skutečně umějí a čím si vydělají peníze, a dům si raději za co nejkratší dobu a za co nejméně peněz nechají postavit na klíč,“ popisuje Nevšímal. Zkrácená doba výstavby a příprava v halách může vést k lepší kontrole kvality než při práci přímo na stavbě.

Průmyslový gen

Kdo podle Nevšímala přechod ze standardního stavění na prefabrikaci zaspí, bude mít do budoucna spoustu problémů. Přeorientování se je totiž nesmírně náročné. „Nejde jen o samotný výrobní proces, ale také o postupy v rámci firmy, o průběh kontroly, logistiky, řízení financí a tak dále – je to úplně jiná práce,“ říká Nevšímal.

Vedle zmiňovaného softwaru pro řízení bylo nutné investovat do automatizace výroby, do kontroly toku materiálu a bylo zapotřebí také vyškolit lidi. Firma tak spolupracovala například s odborníky na kreslení ve 3D. A samozřejmě tu po celou dobu bylo reálné riziko, že se situace vyvine úplně jinak.

„V Čechách bohužel neexistuje dlouhodobá politika pro stavební průmysl, když v Německu přijde krize do soukromého sektoru, začne výstavba pro veřejný sektor a naopak, jejich výkyvy se pohybují v řádech jednotek procent. U nás chybí koncepce, lidé se přesouvají do automotivu, kde mohou dělat nekvalifikovanou práci hezky v klidu a v teple a naše přidaná hodnota, průmyslový gen, který jako Češi máme, se pomalu vytrácí,“ posteskne si Nevšímal.

Chybí státní koncepce

Navzdory tomu, že fasáda tvoří 15 až 20 procent budovy, není u nás možné se během studií na lehké obvodové pláště specializovat. „Je to v zásadě multidisciplinární specializace, zahrnujeme statiku, teplotechniku, logistiku a spoustu dalšího,“ vypočítává vystudovaný stavař.

Firmy, jako je ta Nevšímalova, si musejí vlastní lidi školit samy a tady narážejí na onu neexistenci státní koncepce – školství přinejmenším v tomto oboru neplní svou základní úlohu a není schopno dodávat absolventy, kteří by se mohli rovnou začlenit do pracovního kolektivu. I tak u nás najdeme spolu s tou Nevšímalovou tři až čtyři firmy specializující se na lehké obvodové pláště, které dokážou konkurovat těm nejlepším firmám v Evropě.

„Snažíme se, aby pro nás nebyly důležité hranice. Máme evropské normy, známe legislativu v každém jednotlivém státě a chceme dovážet výrobky kamkoliv po Evropě,“ vysvětluje principy uvažování své firmy Nevšímal.

Už se mu podařilo uchytit se v Anglii. Práce na tamní zakázce důkladně prověřila – po termínové i kvalitativní stránce – vnitřní limity Nevšímalovy firmy. Ale právě proto, že projekt nakonec zvládli včas a v požadované kvalitě, získali na tamním trhu výborné reference.

Největší úspěch?

Za největší úspěch považuje Petr Nevšímal, který je od roku 2009 členem představenstva České komory lehkých obvodových plášťů, to, že se mu daří, aby celý tým, čítající včetně dlouhodobých externích spolupracovníků kolem 300 lidí, fungoval jako živý organismus.

„Nabíjí mě, když vidím, že jsme to celé schopni koordinovat. Od projekčních kanceláří po výrobu, všude jsou lidé, kteří mají odlišnou motivaci, ale všichni pracují na tom, aby vznikaly nové věci,“ říká.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jitka Jeníková. Foto: Hynek Glos, Nevšímal, a. s.