Úspory energie pomocí technologie EPC, tedy energetické služby se zaručenou úsporou, jsou již řadu let populární především ve veřejném sektoru. Náklady na topení či svícení tak díky ní šetří především úřady, nemocnice či školy. V posledních letech se však tento model postupně prosazuje také ve firemní sféře.
Zkušenosti s úsporami mají například ve strojírenské společnosti Buzuluk se sídlem ve středočeském Komárově. Ve výrobních halách společnosti v prvním pololetí probíhala rozsáhlá rekonstrukce tepelného hospodářství. Akce je zajímavá nejen technickým řešením, ale i financováním. Díky realizaci opatření umožňujícím prokazatelné zvýšení energetické účinnosti provozu a snížení emisí CO2 získal Buzuluk na tyto úpravy dotaci z programu OP PIK ve výši 8 milionů korun.
Společnost Enesa, která je dodavatelem řešení pro Buzuluk a zároveň lídrem na tuzemském trhu energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC, přitom potvrzuje, že v tuzemském průmyslu, na rozdíl od veřejné sféry, jsou energetické úspory formou EPC využívány, kvůli délce kontraktu až 12 let, jen málokdy. „Buzuluk je však názornou ukázkou, že i v průmyslovém podniku lze snížit energetickou náročnost a navíc využít dotace, kterou nabízí stát,“ zdůrazňuje Ivo Slavotínek, ředitel společnosti Enesa.
Nižší ztráty tepla
Cílem modernizace tepelného hospodářství ve společnosti Buzuluk bylo snížení vysokých ztrát především v rozvodech tepla a zvýšení spolehlivosti dodávek tepla pro vytápění i výrobní technologii. Dosluhující centrální systém zásobování obou areálů z ústřední plynové parní kotelny byl nahrazen 9 novými moderními kotelnami, které jsou napojeny na centrální dispečink. Součástí projektu bylo vybudování nových rozvodů zemního plynu v areálu.
V první etapě, která byla dokončena v 1. polovině roku 2016, bylo modernizováno tepelné hospodářství za 16,5 milionu korun jedné části výrobního areálu podniku. Před letošními prázdninami byla dokončována druhá etapa za 27 milionů korun. Za tyto finanční prostředky bylo modernizováno vytápění jednotlivých výrobních hal a vybudovány další 3 nové kotelny.
Energetickou účinnost bude hlídat centrální dispečink, který bude monitorovat provoz jednotlivých kotelen. Enesa bude v rámci energetického managementu každoročně po dobu 5 let prokazovat celkovou účinnost nově instalovaných kotelen. Díky těmto opatřením ušetří v Buzuluku až 30 procent dosavadních nákladů na dodávku tepla.
Rekonstrukce za provozu
Energetické úspory se rozhodlo řešit také Kongresové centrum Praha (KCP) v sousedství Vyšehradu, které je se svojí kapacitou 9300 návštěvníků pravidelným dějištěm velkých mezinárodních kongresů.
Rekonstrukce v objemu 126 milionů korun probíhala v letech 2016 až 2017 za plného provozu. I přes svou obří velikost se ale vyplatila. „Jako každý manažer vám řeknu, že v případě projektu s návratností investic do deseti let není o čem diskutovat. Roční úspora na energiích 30 procent je velmi slušné číslo, navíc management na celý projekt od počátku intenzivně dohlíží a věříme v budoucnu v ještě větší úspory,“ říká obchodní a marketingová ředitelka KCP Lenka Žlebková.
Také Kongresové centrum Praha zvolilo takzvanou formu EPC, kdy dodavatel přímo ve smlouvě garantuje, že řešení požadovaných úspor dosáhne. „Stejná metoda zafungovala v minulosti například u Národního divadla nebo Rudolfina,“ doplňuje Ivo Slavotínek a dodává: „Její výhodou navíc je, že se investice splácí ze samotných úspor a nemá negativní vliv na cash flow zákazníka, což je pro financování projektu klíčové.“ Samotná opatření jsou vždy souborem technologických investic a změny fungování energetického hospodářství v budově nebo firmě.
Za úspory ručí dodavatel
Také v tomto případě ručila za úspory společnost Enesa, která je součástí skupiny ČEZ ESCO. Pokud by kongresová hala garantované úspory v některém roce nedosáhla, Enesa rozdíl doplatí. Samotný dodavatel je tak finančně motivován k tomu, aby vše běželo tak, jak má. V případě KCP se ukazuje, že plánované úspory ve výši 21,9 milionů korun byly překročeny a investice do projektu se vrátí do šesti let. Kromě třicetiprocentních úspor ve vytápění dosahuje centrum také nižších nákladů u chlazení ve výši 25 procent, vzduchotechnice 16 procent a osvětlení 10 procent. KCP kromě toho uspoří ročně také tři olympijské bazény vody a své emise skleníkových plynů sníží o více než 7000 tun.
„Kongresové centrum Praha bylo postaveno na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Technologická zařízení se od té doby až donedávna zásadně nezměnila a náklady na elektrickou energii, plyn a vodu spolkly každoročně téměř 74 milionů korun,“ konstatuje Ivo Slavotínek.
Dohled nad energetickým provozem nově řídí centrální dispečink. „Napojili jsme na něj rezervační systém a podle plánu obsazenosti budovy připravujeme klima pro domluvené akce. Čili, když je zkouška, je jasné, že celý sál nemusí být tak vytopený, jako když probíhá představení, “ zmiňuje Ivo Slavotínek.
Perspektivní obor EPC v posledních letech přivádí na trh i nové hráče. „V energeticky úsporných projektech jsme vždy viděli velký a dlouhodobě nevyužitý potenciál. S ohledem na tuto zjevnou neefektivitu na trhu a zároveň nedostatečné kapacity tehdejších poskytovatelů energetických služeb jsme se rozhodli v roce 2013 vstoupit na trh s novou společností. Největší výzvou pro nás byla vždy propagace modelu EPC na všech stupních jeho životního cyklu, spolupráce při vytváření souvisejícího legislativního prostředí, seznamování bank s potřebným způsobem financování projektů a především pak přesvědčení klientů o dlouhodobé výhodnosti tohoto produktu,“ vysvětluje Leoš Aldorf, předseda představenstva společnosti Amper Savings, která se s Enesou přetahuje o pozici jedničky na trhu.
Všichni klíčoví manažeři společnosti mají dlouholeté zkušenosti s projekty v oblasti energetických úspor a podíleli se na realizaci desítek EPC projektů. Jejich počátky sahají do roku 2000, kdy, ještě v barvách ABB někteří zaměstnanci Amper Savings pracovali na jednom z nejvýznamnějších projektů EPC v historii České republiky, konkrétně v nemocnici Motol. Loni Amper Savings také realizoval jeden z největších projektů EPC v historii ve veřejném sektoru pro nemocnici Břeclav.
U firem řeší hlavně záruky
Firmy poskytující EPC se většinou orientují na veřejný sektor, protože u nich mají záruku dlouhodobého fungování a tím i splácení z úspor. Podniky, které se zaměřují na firemní sféru, tak musejí počítat s vyššími riziky. „Bohužel se nám již v historii stalo, že společnost, ve které jsme realizovali EPC projekt, přestala být likvidní. Naštěstí naši partneři chápou, že u těchto dlouhodobých projektů musí být obě spolupracující strany tzv. na jedné lodi a vzájemná důvěra je klíčová. Za účelem zajištění dlouhodobé jistoty splácení se tak nejčastěji používá vystavení směnky či bankovní záruky, které jsou pro naše klienty standardním obchodním zajištěním,“ navazuje Leoš Aldorf.
Vzhledem k tomu, že metoda EPC garantuje jasné úspory, není podle něj dotace pro realizaci těchto projektů nezbytná. „Využití evropských dotací v kombinaci s projekty energetických úspor je z našeho pohledu stále problematické zejména z důvodu vysoké administrativní zátěže žadatele v poměru k výši potenciální konečné dotace,“ říká Leoš Aldorf a pokračuje: „Možnost výběru kvalitního poskytovatele energetických služeb dle vlastního uvážení, který je schopen garantovat skutečné dosažení stanovených úspor provozních nákladů v celé délce trvání EPC projektu tak stále častěji u klientů vítězí nad možnou jednorázovou úsporou vstupní investice s nejistým efektem v průběhu celého životního cyklu projektu.“
Podniky řeší hlavně výrobní technologie, energie méně
Povědomí tuzemských firem o metodě EPC se podle jeho slov za dobu působení firmy na trhu již značně rozšířilo, nicméně stále velké procento podniků nezná možnosti úsporných projektů. „To úzce souvisí se samotným postavením energetického hospodářství v očích klientů – ti se velmi často soustředí zejména na svůj hlavní obor podnikání a tedy modernizaci výrobních technologií a na podpůrné oblasti jako je energetika nezbývají peněžní prostředky, tyto technologie stárnou a stávají se neefektivními,“ podotýká Leoš Aldorf.
Nejlepší formou propagace metody EPC mezi firmami jsou podle něj především reference v podobě zrealizovaných projektů.
Dalibor Dostál