Historicky nejvyšší propad. Česká ekonomika klesla o 10,7 procenta

Negativní, ale očekávaný výsledek. Tak komentují ekonomové i politici historicky nejvyšší propad české ekonomiky. HDP Česka ve druhém čtvrtletí meziročně pokleslo o 10,7 procenta. Výsledek je podobný jako v sousedním Německu, které je největším tuzemským obchodním partnerem.

Na poklesu se podepsala vládní opatření v boji s koronavirem během nouzového stavu. Hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí (ve srovnání s 1. čtvrtletím) poklesl o 8,4 procenta. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku šlo o již zmíněných 10,7 %.

„Výrazně negativní vliv mělo omezení nebo uzavření provozů v průmyslu, dále pak v odvětvích obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování,“ potvrzuje ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) klesla podle statistického úřadu téměř ve všech odvětvích národního hospodářství.

Premiér Andrej Babiš řekl, že podobný vývoj očekával: „Samozřejmě jsme to čekali, ale věřím našim firmám i lidem, že se přizpůsobí situaci. Určitě to ale bude náročný rok.“

Podle analytiků je už nyní možné sledovat známky oživení. Po uvolnění restrikcí se česká ekonomika nadechla a odrazila ode dna. Podle ekonoma Raiffeisen Bank Víta Hradila už se dvouciferný pokles ve druhém pololetí opakovat nebude.  Celkový propad  za letošní rok by tak mohl být výrazně nižší než deset procent HDP.  

Žádná tragédie?

„Vzhledem k mimořádnosti situace vlastně toto číslo není zas až tak tragické, i když se jedná o historicky nejhorší výsledky tuzemské ekonomiky v její novodobé historii,“ tvrdí analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák

Ve 2. čtvrtletí očekávaně poklesla spotřeba domácností, investice a silně negativně byl zasažen export. Z nabídkové strany vykázal výrazný pokles průmysl a ta část sektoru služeb, která byla nejvíce zasažena epidemiologickými opatřeními, potvrzuje Novák.

„V celé dosavadní historii samostatné České republiky od roku 1993 došlo k dosud nejvýraznějšímu meziročnímu propadu ve druhém čtvrtletí roku 2009. Tehdy, v době vrcholící světové finanční krize, činil pokles 5,4 procenta,” připomíná ekonom Lukáš Kovanda.

Výsledek ovšem podle něj tak nepříznivý, jak trh předpokládal.  “Analytici oslovení agenturou Bloomberg totiž počítali ve střední hodnotě svých odhadů s meziročním poklesem o 12,3 procenta, zatímco v mezičtvrtletním vyjádření předpokládali propad 10,1 procenta. Koruna na výsledky bezprostředně výrazně nereagovala,” doplňuje ekonom.

„Od května se sice ekonomika začala postupně vracet do běžného provozu, ovšem leckdy s trvalejšími šrámy. Po celé druhé čtvrtletí běžný provoz nenastal, neboť zaměstnanost a poptávku ve významné míře podporovaly vládní programy typu kurzarbeitu, moratoria na splátky úvěrů či ošetřovného,” dodává ještě Kovanda. Ten odhaduje, že se za celý rok 2020 ekonomika propadne o 7,5 procenta.

jap

Pravidelné novinky e-mailem