English version
Po více než 30 letech od konce studené války je zajištění bezpečnosti a obrany opět úzce propojeno s technologickou úrovní a výkonností obranného průmyslu. Řada aktérů v mezinárodních vztazích opět preferuje použití síly k prosazení svých cílů.
Bezpečnostní a obranné strategie NATO, EU i jejich členů, včetně České republiky, vnímají obranný průmysl a rozvoj jeho schopností jako nutnou a nedílnou součást zajištění obranyschopnosti. Obranný průmysl však stále naráží na řadu překážek a jednou z nejpalčivějších je přístup k financování a zajištění finančních operací.
Obranný průmysl je přitom významným zaměstnavatelem, tvůrcem HDP, investorem do výzkumu, vývoje a inovací a v neposlední řadě také důležitým přispěvatelem k zajištění základního veřejného statku – bezpečnosti – pro společnost, stát i rozvoj ekonomiky.
ExportMag.cz: Digitrony slaví comeback. Český startup uspěl s technickou stavebnicí
Bezpečnostní prostředí se výrazně zhoršuje
Symbolem je ruská agrese proti Ukrajině – největší válečný konflikt v Evropě od 2. světové války jen několik set kilometrů od hranic České republiky. Stejně tak je symbolem rozsáhlý brutální teroristický útok proti Izraeli ze strany Hamásu. Bezpečnostní a obranné strategie, v čele se strategickými dokumenty NATO (Strategický koncept 2022) a EU (Strategický kompas 2022), na tento vývoj reagují, stejně jako strategické dokumenty členských států těchto organizací.
Česká vláda přijala v červnu 2023 novou Bezpečnostní strategii a následně v říjnu Obrannou strategii. Domácí obranný průmysl je po více než třiceti letech od konce studené války znovu vnímán jako základní pilíř zajištění schopností armád a obranyschopnosti země. V této souvislosti se očekává, že obranný průmysl přinese nové technologie, zajistí včasnou výrobu a dodávky a poskytne své schopnosti nejen členským státům NATO a EU, ale také partnerským zemím, jako je Ukrajina.
Český obranný průmysl okamžitě reagoval na zvýšené požadavky a potřeby české vlády pro zajištění modernizace a bojové připravenosti Armády ČR i na požadavky plynoucí z českých zahraničních bezpečnostních zájmů v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Obranný průmysl se však potýká s řadou překážek, které zabraňují naplnění nově přijaté Bezpečnostní a Obranné strategie ČR i strategií NATO a EU.
Komu vyhovuje negativní škatulkování?
Mezi nejzásadnější problémy patří přístup k financování rozvoje obranného průmyslu a zajištění finančních operací bankovním sektorem. Mnohé banky a pojišťovny působící v ČR řadí domácí obranný průmysl do kategorie společensky nezodpovědný dle vlastních ESG standardů a často jej odmítají financovat a pojišťovat, a to navzdory vládami deklarovaným bezpečnostním a obranným zájmům a navzdory tomu, že neexistuje žádný EU předpis, který by banky k takovému negativnímu škatulkování obranného průmyslu jakkoliv nutil.
Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR uvítala usnesení ministrů obrany přijaté během zasedání Evropské obranné agentury v závěru minulého roku, které apeluje na zlepšení přístupu obranného průmyslu k financování a zajištění finančních operací, k čemuž významně přispěla svou aktivní podporou i ministryně obrany Jana Černochová a výkonný ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Lubomír Kovařík, předseda Sekce obranného průmyslu HK ČR
