Nejvyšší šance na vyšší mzdy mají podle aktuálního průzkumu Hospodářské komory ČR zaměstnanci velkých podniků. Podle sektorů se nejvíce firem chystá přidávat ve zpracovatelském průmyslu.
Se zvýšením mezd svým zaměstnancům počítá přes 65 procent respondentů šetření Komorový barometr. Třetina z nich očekává, že mzdy v jejich firmě porostou o méně než 5 procent. O více než 5 procent se mzdy zaměstnancům pravděpodobně zvýší ve 31,8 procenta firem s tím, že převážně se bude jednat o růst v intervalu 5 až 10 procent. Přidávat nad 10 procent se chystá jen malá část respondentů – 2,2 procenta.
Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka potřebují zaměstnavatelé pro dynamičtější mzdovou politiku lepší ekonomické podmínky, zejména dostupné ceny energií, dostatek kvalifikované pracovní síly na trhu práce a také méně regulací a byrokracie.
„Nic není nemožné a není ani nemožné, abychom se stali hospodářskou štikou v Evropě, která bude schopna platit zaměstnancům mzdy srovnatelné s těmi vyspělejšími státy. Ale k tomu je potřeba politické odvahy pro reformy, pro strategické investice, bez kterých viditelný hospodářský růst nenastane,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v souvislosti s nedávnou debatou okolo přibližování platové hladiny vyspělým evropským zemím.
Z Komorového barometru dále vyplývá, že s ohledem na finanční možnosti a na vysoké počty zaměstnanců je logické, že nejčastěji růst mezd v příštím roce očekávají velké firmy (87 procent z nich). Ve většině velkých firem by však tento růst měl být do pěti procent, zvýšení v takovém rozsahu očekává 57,4 procent z nich. Mezi 5 a 10 procenty by mzdy mohly růst ve 29,6 procenta velkých firem. Ve středních firmách růst mezd očekává 78,3 procenta firem. Zajímavým zjištěním je skutečnost, že střední firmy plánují rychlejší růst mezd častěji než velké firmy. O 5 až 10 procent by si mohly přilepšit zaměstnanci 41,5 procenta středních firem (o méně než 5 procent zvýší mzdy 36,8 procenta středních firem).
„Tento rozdíl však velké firmy pravděpodobně kompenzují poskytováním různých forem zaměstnaneckých benefitů. Zároveň v absolutním vyjádření mohou být v průměru mzdy ve velkých firmách vyšší. Z těchto důvodů se pak zaměstnanci spokojí i s pomalejším růstem mezd,“ uvedla ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková.
V mikro a malých firmách častěji očekávají, že mzdy zachovají na stávající výši (54,2 procenta mikro a 35,2 procenta malých firem). Co se týče tempa růstu, je podíl firem, které očekávají růst pod 5 procent a v intervalu 5 až 10 procent, v obou velikostních skupinách zhruba vyrovnaný.
Nejvyšší zastoupení firem plánujících zvyšovat zaměstnancům mzdy se nachází ve zpracovatelském průmyslu (71,6 procenta firem z tohoto odvětví se zhruba vyrovnaným podílem firem, kde mzdy porostou pod 5 procent a mezi 5 a 10 procenty). Ve stavebnictví a službách převážně pro podniky mzdy porostou přibližně ve dvou třetinách firem. Růst mezi 5 až 10 procenty mohou očekávat zaměstnanci 23,8 procenta firem z odvětví stavebnictví a 33,6 % firem poskytujících služby pro podniky. V osobních službách je podíl firem, které zaměstnancům zvednou mzdy nižší než ve výše zmíněných odvětvích, ale přesto se jedná o nadpoloviční většinu (53,2 procenta firem).
„Ve službách je podíl mzdových nákladů na celkových nákladech typicky vyšší než například v průmyslu. S ohledem na růst nákladů v minulých obdobích, propad spotřeby domácností a dřívější růst mezd, je prostor pro další růst mezd v osobních službách pravděpodobně omezenější,“ uzavřela Lenka Janáková.