Hongkongská ekonomika se v roce 2019 poprvé za dekádu propadla

Podle předběžných údajů se hrubý domácí produkt Hongkongu snížil v roce 2019 oproti předchozímu roku o 1,2 %. Příčiny je nutno hledat jak v mezinárodním kontextu, kdy obchodní válka Čína – USA zpomalila ekonomický růst již od počátku minulého roku, tak i ve vnitřním vývoji, který byl ovlivněn politickými a sociálními nepokoji doprovázenými pouličními střety.

Výhled na rok 2020 není optimistický, k uvedeným negativním faktorům se přidalo šíření koronaviru. První střídmé odhady hovoří o propadu hospodářství v roce 2020 v rozpětí 2,0 % až 4,5 %.

Statistický úřad Hongkongu zveřejnil předběžný odhad výsledků za 4. čtvrtletí 2019, kdy se HDP v meziročním srovnání propadl o 2,9 %. Tomu předcházel záporný přírůstek 2,8 % ve 3. kv. a mírné kladné přírůstky ve druhém a prvním čtvrtletí o 0,4 % resp. 0,7 % už nemohly zvrátit celkový výsledek za rok 2019 s propadem hospodářství o 1,2 %.

Do záporných čísel se dostalo poprvé od roku 2009, kdy vrcholila finanční krize. Za celý rok se domácí spotřeba snížila oproti roku 2018 o 1,1 %, vládní výdaje vzrostly o 5,1 %, ale tvorba hrubého domácího kapitálu se dramaticky snížila o 12,2 %.

Příčiny propadu hospodářství jsou zřejmé. Již od počátku roku 2019 byl patrný dopad obchodní války mezi Čínou a USA. Zahraniční obchod Hongkongu je vázán z více než poloviny na kontinentální Čínu, stejně jako oblast přímých zahraničních investic, a značná část zboží a služeb mezi oběma znesvářenými zeměmi proudí právě přes Hongkong. Vývoz zboží za celý rok 2019 doznal snížení o 4,7 %, zatímco dovoz dokonce o 7,4 %. Vývoz služeb zaznamenal dvouciferné zmrazení o 10,4 % a dovoz služeb o 2,3 %.

K ekonomickému zvratu došlo zejména v druhé polovině minulého roku, kdy propukly pouliční nepokoje související s extradičním zákonem. Ty v různé míře pokračovaly až do konce roku a měly za následek odliv turistů a markantní propad maloobchodu. Jen v listopadu se příjezd turistů snížil o 56 % a objem maloobchodu o 25 %. Související zavírání provozoven mělo za následek nárůst nezaměstnanosti na 3,2 % za celý rok 2019 a ministr práce a sociálních věcí předpovídá další růst na 4 % až 5 % v roce 2020. Inflace vzrostla za celý minulý rok v průměru na 3 %, ale jen v prosinci vyšplhala na 3,3 %.

Ekonomická realita měla samozřejmě vliv i na vývoj státních financí. Ministr financí již nyní oznámil, že státní rozpočet bude poprvé po 15ti letech v deficitu. Platební bilance vykázala ve 3. čtvrtletí deficit ve výši 59,8 mld. HKD/175,5 mld. CZK (ekvivalent 8,3% HDP), zatímco ještě v předcházejícím čtvrtletí měla přebytek 28,3 mld. HKD. Běžný účet ve 3. čtvrtletí vykázal přebytek 74,4 mld. HKD a čistá zahraniční finanční aktiva dosáhla úctyhodné částky 11 172 mld. HKD, téměř čtyřnásobek HDP, ale to je o 30,4 mld. HKD méně než v předešlém čtvrtletí.

Zahraniční zadluženost činila ve 3. čtvrtletí 12 760 mld. HKD, tedy nárůst o 154 mld. HKD ve srovnání s druhým čtvrtletím. Zhruba 60 % dluhů se týká bankovního sektoru. Na negativní zprávy zareagovala i ratingová agentura Moody’s, když 20. 1. 2020 snížila rating Hongkongu z Aa2 na Aa3 (tedy na úroveň ČR).

Zahraniční finanční aktiva Hongkongu patří mezi největší na světě, což dává předpoklad, že místní ekonomika bude úspěšně čelit vnějším vlivům, ale je patrná záporná dynamika u platební bilance, zahraničních finančních aktivit a v nárůstu zadluženosti ve 2. pololetí minulého roku.

Rok 2020 bude pro Hongkong velkou výzvou jak v politické, tak i ekonomické oblasti. Na září jsou plánovány volby do Legislativní rady, které budou dle očekávání doprovázeny odezvou odpůrců vládní garnitury s obdobnými dopady na ekonomiku jako v uplynulých měsících.

S ohledem na velkou otevřenost místní ekonomiky budou mít globální ekonomické faktory rozhodující vliv na další její vývoj. A na mezinárodní úrovni je řada nejistot souvisejících s obchodními jednáními mezi Čínou a USA nebo brexitem a zejména pak v souvislosti s epidemií koronaviru.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Hongkongu (Čína).

• Teritorium: Hongkong
• Témata: Zahraniční obchod

Doporučujeme